
Zřícenina hradu Karpień (německy Karpenstein) se nachází v jižním Polsku v Dolnoslezském vojvodství v okrese Klodzko na vrchu Karpiak (782 m n. m.) ve Zlatých horách nedaleko lázeňského města Lądek-Zdrój (německy Bad Landeck, česky Landek) v blízkosti státní hranice s Českou republikou. Mezi zbytky zdí lze dodnes najít stopy po turistickém ruchu z přelomu 19. a 20. stol. Některé kameny jsou označeny letopočty vyrytými návštěvníky a z předválečného období je zde i kamenná lavice. I když se dá k hradu dostat po turistických cestách pěšky i z České republiky, nejvhodnější cesta vede z polského lázeňského města Lądek-Zdrój. Na konci ul. Leśna je poměrně velké parkoviště, z něhož vychází červeně a modře značená turistická stezka vedoucí přes vyhlídku na Trojaku a dále k hradu (polsky zamek) Karpień. Od parkoviště je to k hradu po turistické stezce asi 3,1 km lesem, tedy asi 1-1,5 h cesty (podle aktuálního počasí) jedním směrem. Pokud vám zůstane čas, můžete navštívit i samotné město s množstvím památek. Patří k nim například staré centrum s radnicí, středověký kamenný most nebo lázeňský pavilon Wojciech a také mnoho sakrálních staveb.
Hrad spolu s hradem Homole a Rychleby tvořil také obranný systém této části Slezska. Prvními známými vlastníky hradu byly Glaubitzové, jimž byl majetek koncem 1. poloviny 14. století přidělen jako léno králem Janem Lucemburským. Erb tohoto rodu, který vyobrazoval zlatého kapra na modrém poli, dal hradu a pod ním stojící osadě také jméno. Polsky se totiž kapr řekne "karp", odtud také název hradu Karpień a dnes již zaniklé osady Karpno. V polovině 14. století byl majitelem hradu Mersan von Parchwitz, který jej prodal českému králi Karlu IV. Mersan však zůstal na hradě dál jako purkrabí. V roce 1354 se uvádí jako majitel bratr Karla IV., moravský markrabě Jan Jindřich a v roce 1378 králův synovec Jošt Moravský. Dne 13. září 1400 dostal hrad se statkem od Václava IV. lénem Konrád Eberhard von Nymecz. V roce 1412 jej drželi Schaffgotschové. V období husitských válek, v roce 1428 a poté 1431, byl hrad poničen husity. Poslední hradní pán byl rytíř Hynek Krušina z Lichtenburka, jenž koncem 1. poloviny 15. století plenil okolí. Proto byl také hrad 15. a 16. června 1443 poničen knížecím a měšťanským vojskem. V rozvalinách opuštěného hradu se loupežníci skrývali i později, a to až do roku 1513, kdy je landečtí měšťané znovu pobořili. Dílo zkázy dokonali v průběhu staletí místní obyvatelé, kterým hrad sloužil jako zdroj stavebního materiálu. Od 18. století se stal cílem turistických cest pro pacienty z nedalekých lázní a koncem 19. století stála u hradu dřevěná vyhlídka. Na jaře roku 1885 byl zahájen první komplexní archeologický výzkum. Další archeologický výzkum zde probíhal v letech 2009-2010..