
První přímá zmínka o hradu v historických pramenech pochází z roku 1359, kdy se po něm psal rytíř Jan zvaný Střimělička, smírčí rozhodčí a pozdější zemský sudí. Právě Jan byl zřejmě stavitelem hradu, kde nechal ještě roku 1381 vystavět kapli Početí Panny Marie. janovi potomci drželi hrad i panství až do roku 1444, kdy jej získal Zdebor z Bezejovic. Roku 1474 koupil Střímělice Jindřich Jevišovický z Kunštátu, vlastnící rozsáhlé majetky v okolí včetně Sázavského kláštera, a hrad nebyl nadále využíván jako panské sídlo. Po roce 1516 bylo zboží připojeno ke Komornímu Hrádku a při jeho dalším prodeji roku 1554, kdy jej od Šelmberků získal Jan mladší z Valdštejna a na Toužetíně, se již ve smlouvě hovoří pouze o pustém zámku u Střimelic. Ten se zřejmě poměrně rychle změnil ve zříceniny, které potom bohužel vzhledem ke snadné dostupnosti posloužily jako snadný zdroj kamene pro obyvatele vsi a téměř úplně zanikly.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.