Sonnenstein

Někdejší hrad Sonnenstein v Pirně

Na plošině nad historickým jádrem Pirny se připomíná existence strážního hradu poprvé roku 1269. Tehdy tudy vedla hranice mezi Českým královstvím a Míšeňským markrabstvím. Do správy pozdějšího Saska se Pirna s okolím dostala až roku 1405. Sonnenstein se stal sídlem úřadu, který spravoval nově získaná území (postupně např. Königstein, Rathen, Dohna). Hrad se začal zvolna měnit na pevnost: první přestavby proběhly koncem 15. století. V letech 1545–48 bylo postaveno renesanční opevnění a obytná část zámeckého typu. Další úpravy prováděl pevnostní velitel Rochus zu Lynar v letech 1570–73. Roku 1639 se Sonnenstein ubránil pod velením Johanna Siegmunda von Liebenau švédskému vojsku, vedenému Johannem Banérem. Rozsáhlé škody z obléhání byly odstraňovány ještě několik desetiletí po skončení třicetileté války. Další úpravy v prvních desetiletích 18. století směřovaly k přeměně někdejšího zámku na kasárna saského vojska. Zároveň areál sloužil i jako vězení. Naposledy sloužil Sonnenstein jako pevnost za sedmileté války. Po jejím skončení ztratil oficiální status pevnosti (14. 4. 1764). Roku 1811 byl na Sonnensteinu zřízen první moderní ústav pro duševně choré v Sasku. Po krátkodobém přerušení v závěru napoleonských válek, kdy se zde opevnila francouzská jednotka, pokračovala jeho činnost. Pro potřeby ústavu došlo během 19. a na počátku 20. století k řadě přestaveb a novostaveb objektů celého areálu. Od roku 1928 se v činnosti ústavu začaly projevovat tendence k nehumánním řešením problémů duševně nemocných, které později naplno propukly za nacistického režimu. Roku 1939 byl však ústav zrušen a v areálu byla zřízena rezervní vojenská nemocnice a tábor pro přesídlence. Tradice Sonnensteinu jako ústavu pro choromyslné byla nacistickým režimem bestiálně zneužita v letech 1940–41, kdy zde bylo v rámci tzv. akce Eutanasie vyvražděno 13 720 lidí, většinou psychicky nemocných. Mimo…  číst dále