Křižanov

V Křižanově stával již ve 13. století (kolem r. 1240) hrad a jeho držitelem byl Přibyslav z Křižanova. Po jeho smrti převzali Křižanov páni z Obřan, z nichž Anežka z Obřan darovala v r. 1287 polovinu vsi žďárskému klášter. Druhou polovinu s hradem držela pak větev tohoto rodu, která měla v erbu křídlo a psala se po Křižanově. Ve 14. století byl hrad přebudován a skládal se z hradního paláce, obranné věže a z opevněného předhradí. Část křižanovského zboží připadla v druhé polovině 14. století jako odúmrť markraběti Janovi a byla markraběcím lénem. na počátku 15. století drželi obě části Křižanova bratři Zikmund a Milota z Křižanova, kteří podepsali stížný list kostnickému koncilu; zemřeli však před začátkem husitských válek. Zboží pak převzal jejich vzdálený příbuzný Jan z Meziříčí a z Křižanova, který stál na straně husitské. Byl však zajat Menhartem z Hradce a propuštěn, teprve když se 21. července 1433 zavázal, že nebude vystupovat proti Menhartovi a jeho přátelům. Za husitských válek hrad značně utrpěl a za česko-uherských válek byl rozbořen, takže při předání Křižanova Janu z Pernštejna v r. 1464 ležel v rozvalinách. Pernštejnové se udrželi na Křižanově až do druhé poloviny 16. století. V r. 1562 Vratislav z Pernštejna postoupil pustý hrad Křižanov, městečko a vesnice panství Zdeňku Lhotskému ze Ptení. Zdeněk Lhotský vybudoval v místech někdejšího hradu renesanční zámek, třípodlažní obdélnou budovu s uzavřeným arkádovým dvorem a předzámčím. Na severní a západní straně nádvoří se arkády dochovaly dodnes, v budovách předzámčí nacházíme zbytky renesančních sgrafit s rostlinnými a volutovými ornamenty. Po bělohorské bitvě byl zámek spolu s panství (v r. 1623) zkonfiskován Vilému Munkovi z Ejvančic, odhadnut na 44 000 zl. moravských a prodán císařskému podplukovníkovi Janu…  číst dále