Křižanov

V Křižanově stával již ve 13. století (kolem r. 1240) hrad a jeho držitelem byl Přibyslav z Křižanova. Po jeho smrti převzali Křižanov páni z Obřan, z nichž Anežka z Obřan darovala v r. 1287 polovinu vsi žďárskému klášter. Druhou polovinu s hradem držela pak větev tohoto rodu, která měla v erbu křídlo a psala se po Křižanově. Ve 14. století byl hrad přebudován a skládal se z hradního paláce, obranné věže a z opevněného předhradí. Část křižanovského zboží připadla v druhé polovině 14. století jako odúmrť markraběti Janovi a byla markraběcím lénem. na počátku 15. století drželi obě části Křižanova bratři Zikmund a Milota z Křižanova, kteří podepsali stížný list kostnickému koncilu; zemřeli však před začátkem husitských válek. Zboží pak převzal jejich vzdálený příbuzný Jan z Meziříčí a z Křižanova, který stál na straně husitské. Byl však zajat Menhartem z Hradce a propuštěn, teprve když se 21. července 1433 zavázal, že nebude vystupovat proti Menhartovi a jeho přátelům.

Za husitských válek hrad značně utrpěl a za česko-uherských válek byl rozbořen, takže při předání Křižanova Janu z Pernštejna v r. 1464 ležel v rozvalinách. Pernštejnové se udrželi na Křižanově až do druhé poloviny 16. století. V r. 1562 Vratislav z Pernštejna postoupil pustý hrad Křižanov, městečko a vesnice panství Zdeňku Lhotskému ze Ptení.

Zdeněk Lhotský vybudoval v místech někdejšího hradu renesanční zámek, třípodlažní obdélnou budovu s uzavřeným arkádovým dvorem a předzámčím. Na severní a západní straně nádvoří se arkády dochovaly dodnes, v budovách předzámčí nacházíme zbytky renesančních sgrafit s rostlinnými a volutovými ornamenty.

Po bělohorské bitvě byl zámek spolu s panství (v r. 1623) zkonfiskován Vilému Munkovi z Ejvančic, odhadnut na 44 000 zl. moravských a prodán císařskému podplukovníkovi Janu Sighartovi. Pak se jeho majitelé střídali; na počátku 18. století náležel Kounicům, kteří přivedli k rozkvětu místní železářství.

Zámek sice v r. 1710 vyhořel, ale jeho vnější dispozice zůstala neporušena.

V 1 . 1711 - 1720 byl barokně upraven, zejména jeho interiéry. Kolem zámku byl zřízen přírodní park.

V r. 1727 koupil zámek spolu s panství žďárský klášter, jemuž náležely až do zrušení kláštera v r. 1784. Zámek ztratil svou funkci a chátral, neboť v něm byl umístěn patrimoniální úřad.

Po zrušení kláštera připadl zámek náboženskému fondu, od něhož jej koupil Jan Karel Endsmann, který byl v r. 1818 povýšen do šlechtického stavu (s přídomkem z Ronova); Endsmann založil v Křižanově továrnu na sukna. Z jeho pozůstalosti se zachovala v zámecké knihovně sbírka zednářských spisů.

Od poloviny 19. století držela zámek známá podnikatelská rodina Teuberů. V r. 1866 přebudovali Teuberové zámek v romantizujícím slohu, i když jeho vnější podoba zůstala v podstatě nedotčena.