Barokní zahrada zřízovaná po roce 1719 nejprve hrabětem Wackerbathem, po roce 1726 pak přímo kurfiřtem Friedrichem Augustem I. (polský král August II., řečený Silný). Vzorem byly soudobé italské a především francouzské zahrady.
Zahrada v Grosssedlitz je přístupná z dálnice A17 (pokračování české D8) odbočením na silnici B172 a na křižovatce Pirna. Od dálnice po uvedené silnici do údolí Labe na křižovatku na západním okraji Pirny (zahrada je po značnou část cesty vlevo od silnice), po B172 (Heidenauer Strasse, Hauptstrasse), po průjezdu areálem obchodních center vlevo do Pechhüttenstrasse a znovu vlevo do Parkstrasse. U zahrady lze zaparkovat. Veřejnou dopravou je zahrada dostupná od zastávky Heidenau - Grosssedlitz linky S1 drážďanské železniční rychlodráhy, která v Bad Schandau navazuje na mezinárodní osobní vlaky z Děčína. Od zastávky je zahrada vzdálena asi 1 km, většina značené cesty vede lesem a mezi poli.
Ivan Grisa, 18.10. 2011
21. července 1719 koupil říšský hrabě August Christoph von Wackerbarth panství Sedlitz včetně vesnic Großsedlitz a Kleinsedlitz, kde se nacházelo úzké stinné údolí s mírnými úbočími na severu pokrývané lesem. Jeho záměrem bylo využít přirozenou podobu tohoto místa pro vybudování areálu dvou zahrad (celkem asi 18 ha), spojených lipovou alejí. Plánované založení zahrady na Erlichtbergu nabízelo krásný výhled do údolí Labe, zatímco založení v Großsedlitz umožňovalo využitím přirozené morfologie terénu výhled na dramatickou krajinu Saského Švýcarska vedený třemi hlavními alejemi. Výchozím bodem obou založení spojených lipovou alejí se měl stát nový zámek. S realizací zámeckého a zahradního komplexu bylo započato podle plánů, které dodal saský dvorní architekt Johann Christoph Knöffel. V letech 1719–21 byl na půdorysu písmene U vystavěn trojkřídlý zámek Friedrichsburg, jehož boční křídla svírala s hlavní budovou tupé úhly a vymezovala tak…
číst dále
Václav Kapr , 8.9. 2010