
Romantická zřícenina hradu Starý Książ (dříve německy Alt Burg, Alt Fürstenstein) se nachází v Polském Slezsku ve Wałbrzychu (dříve Waldenburg), v severovýchodní části Podhůří Wałbrzych v Dolnoslezském vojvodství. Romantická stavba z 19. století postavená na zdech středověkého hradu stojí na kopci nad hlubokou roklí potoka Pełcznica v jihovýchodní části krajinného parku Książ na hranici dvou různých fyzikálně geografických makroregionů: Sudetské Podhůří a Centrální Sudety. Na úseku mezi Szczawieńko a Pełcznica v délce asi 2 km je skalní rokle hluboká až 80 m a široká 20-30 m. Dojem z jinak zajímavé stavby zasazené do krásné krajiny značně hyzdí svah u zříceniny, který turisté proměnily ve skládku. Asi 800 m severně od zříceniny stojí monumentální zámek Książ, který je největším zámkem v Dolním Slezsku a třetí největší v Polsku. Ke zřícenině se nejlépe dostanete po turistické cestě od zmiňovaného zámku, kde se dá zaparkovat. Cestou je několik krásných vyhlídek.
Vstup do něj vedl bránou se dvěma věžemi. Celý hradní komplex se skládá z vlastního hradu ve tvaru trojúhelníku a dvou předhradí nacházejících se na východní straně. První část je oddělena od horního hradu 20 m širokým a 4,5 m hlubokým příkopem vytesaným ve skále. V části dolního hradu poblíž čelního nábřeží byly objeveny zbytky základů budovy z kamenů a hlíny. Pravděpodobně se jednalo o vnitřní budovy postavené podél hradeb. V hlavní budově, spojené s věží, byla reprezentační místnost, zbrojnice, ložnice, soudní místnost, vězeňská komora s mučírnou a kaple. Pod kaplí spojenou s hlavní budovou bylo sklepení ze středověkého hradu. Při přestavbě hradu byly použity mnohé původní renesanční a barokní architektonické prvky přenesené z hradu v Trzebień a dalších staveb..
Na konci 13. století zde vznikl zděný hrad, který pravděpodobně založil svídnicko-javorský kníže Boleslav I. Surový (Bolko I. Surowy), zvaný též Javorský z dynastie slezských Piastovců (zakladatel svídnicko-javorské větve) vládnoucí v letech 1278–1301. Hrad zřejmě patřil spolu s dalšími hrady k obranné linii chránící jižní hranice Polska. V roce 1290 sem měl kníže Bolko I. Surowy přemístil svoje sídlo z Lwówka Śląského (česky též Lemberk). Pevnost ztratila svůj význam v roce 1392, po smrti Anežky Habsburské, kdy svídnicko-javorské knížectví připadlo České Koruně. V roce 1428 byl hrad obsazen Husity a později se stal sídlem loupeživých rytířů, proto byl v roce 1484 zničen. V roce 1794 Hans Heinrich VI. von Hochberg, majitel nedalekého zámku Książ (německy Fürstenstein), pověřil architekta Christiana Wilhelma Tischbeina přestavbou zříceniny bývalého hradu (Alt Burg, Alt Fürstenstein, dnes Stary Książ) na romantickou zříceninu. Účelem přestavby dokončené v roce 1797 bylo znovu vytvořit dojem středověkého sídla. Tyto úpravy značně narušily stopy původního hradu a proto byla stavba mnoho let považována za umělou zříceninu bez historické hodnoty. V polovině 19. století se starý hrad stal turistickou destinací. V přízemí byla restaurace, kuchyně a ložnice. O velké oblibě místa svědčí velké množství pohlednic. Hochbergové majetek vlastnili do 30. let 20. století, později přešel do nucené správy a v roce 1941 byl zkonfiskován ve prospěch Německé říše. Nacisté pod zámkem vybudovali tajný komplex, který byl údajně spojen chodbou se starým hradem. Na konci II. světové války hrad za nevyjasněných okolností vyhořel, pravděpodobně ho zapálili sovětští vojáci. Údajně mělo v podzemí dojít k explozi. Následně se území stalo součástí Polska a o osud stavby se nikdo nezajímal. V letech 1991-1992 zde prováděl archeologický průzkum Krzysztof Jaworski. Výzkum na tomto místě potvrdil existenci raně středověkého opevnění z 10. století a pozdějšího hradu z 13. století..