synagoga ve Kdyni (2008)
© Miroslav Böhm 10/2021
Jde o tzv. podélný typ synagogy spojený se školou a obydlím rabína nebo kantora postavený v 2. polovině 19. století, kdy se začínají projevovat zcela nové koncepce v synagogální architektuře. V tomto případě synagoga ve Kdyni navazuje svojí stavbou a funkcemi na zhruba o 100 let starší typy synagog stavěných v Čechách. V podobně původním stavu není již takový objekt nikde doložen. Díky tomu jsou zde dobře čitelné specifické funkce, které vždy byly součástí židovského náboženského života, jako například sklep, kde patrně bývala rituální lázeň zvaná mikve. Mikve byla ve sklepě znovu vybudována r. 2013.
Velmi dobře je zachován interiér synagogy v téměř původním stavu. Je dochována původní výmalba kleneb a stropu pod galerií, skoro veškerý mobiliář, tzn. 6 lavic v sále a 4 na galerii, původní konstrukce sloupů, schránka na Tóru s částí plastické výzdoby a vnitřních maleb, složení podlahy (barevné dlaždice, kámen, dřevo) a podium pro předčítání modliteb. Zrekonstruované je i první patro synagogy, kde je vstup na ženskou galerii a malá zasedací síň.
Nezachovaly se původní okenní rámy, zábradlí pódia, lustr a svícny při aronu.
Dochována je i část původního inventáře kultovních předmětů kdyňské synagogy ve sbírkách Židovského muzea v Praze.
Židovská synagoga ve Kdyni je podle hodnocení odborníků výjimečně dochovaným příkladem synagogální architektury v Čechách, dokonce údajně třetí nejzachovalejší v západních Čechách. Postavena byla v letech 1862–1863 v historizujícím, novorománském slohu poblíž náměstí. ...Potřebné finance na její stavbu mezi sebou sesbírali členové kdyňské židovské náboženské obce. Zasvěcena byla 21.1.1863, ale od roku 1929 se konaly bohoslužby jen o svátcích, naposledy v roce 1936. Uvnitř také bývala od roku 1871 pamětní deska se jmény hlavních stavebníků, kterými byli např. Isak Augstein, Eliáš Klaubr nebo Jakub Hutter. Za 1. světové války tady byli ubytováni uprchlíci. Druhou světovou válku přežila synagoga celkem bez úhony zřejmě jako skladiště. Po válce přešla do majetku Československé církve husitské. Počátkem 60. let byla jako modlitebna církve husitské navržena k prohlášení za kulturní památku, které se však nejspíš neuskutečnilo. V roce 1994 církev synagogu prodala za 800 000 Kč soukromému vlastníkovi, který ji chtěl přeměnit na pivnici. Poté se do jednání vložilo město Kdyně, které nakonec po dlouhých jednáních synagogu vykoupilo a získalo do svého vlastnictví. Poté došlo na částečnou rekonstrukci celého objektu a v roce 1997 ji Ministerstvo kultury ČR na základě návrhu Památkového ústavu v Plzni prohlásilo za národní kulturní památku. V budově synagogy je v současné době umístěno malé muzeum dokumentující historii města Kdyně a kdyňské židovské komunity..
|
Přihlášení |
