
Významnou lidovou architektonickou památkou obce Velké Karlovice je fojtství stojící na počátku údolí Bzové. V minulosti tvořilo toto fojtství z konce 18. století spolu s roubeným kostelem Panny Marie Sněžné nejvýznamnější a nejhonosnější objekty v obci.
Fojtství tvoří dřevěný dvorec s hlavní roubenou patrovou budovou s pavlačí v patře. Nepřesnou kopii karlovického fojtství si je možno prohlédnout ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Objekt je dodnes obývaný a v soukromém vlastnictví. Přístupný zrakům veřejnosti tak zůstává jen exteriér fojtství.
Prvním písemně známým fojtem Karlovic se stal Jura Hudeček, za věrné služby Žerotínům. Původní fojtství vypadalo patrně jinak než to současné. V roce 1721 přešlo fojtství na Michala Billa, který se sem přiženil. Ve farní kronice je zápis o tom, jak jeho syna, fojta Jiřího Billa "zabil pacholek pro ženu jeho, s níž v nedovoleném poměru žil. Fojtěna i pacholek bídně skončili". Fojtství do současné podoby nechal přestavět až Ján Billa. V rukou rodu Billů se fojtství udrželo až do roku 1825, kdy jej získal František Zrůnek. Posledním karlovským fojtem se stal Karel Barvič, bohatý obchodník z kupeckého domu, v němž je nyní muzeum. V roce 1848, po zrušení roboty, byl úřad fojta zrušen. Za 134 let trvání úřadu se na fojtství vystřídaly 4 rody. Roku 1876 odkoupil bývalé fojtství za 12 000 zlatých František Borák, vnuk posledního solaneckého fojta. Rodině Borakových patří dřevěný objekt fojtství dodnes a přízvisko "fojt" jim zůstalo.