objekt fojtství od jihu
© Jan P. Štěpánek 12/2007
Významnou lidovou architektonickou památkou obce Velké Karlovice je fojtství stojící na počátku údolí Bzové. V minulosti tvořilo toto fojtství z konce 18. století spolu s roubeným kostelem Panny Marie Sněžné nejvýznamnější a nejhonosnější objekty v obci.
Fojtství tvoří dřevěný dvorec s hlavní roubenou patrovou budovou s pavlačí v patře. Nepřesnou kopii karlovického fojtství si je možno prohlédnout ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Objekt je dodnes obývaný a v soukromém vlastnictví. Přístupný zrakům veřejnosti tak zůstává jen exteriér fojtství.
Fojtství
Objekt byl postaven v roce 1793 tesařským mistrem Janem Žákem. Tento tesař byl kraji velmi vyhlášený. Vytvořil také např. budovu fojtství v Solanci. ...Prvním písemně známým fojtem Karlovic se stal Jura Hudeček, za věrné služby Žerotínům. Původní fojtství vypadalo patrně jinak než to současné. V roce 1721 přešlo fojtství na Michala Billa, který se sem přiženil. Ve farní kronice je zápis o tom, jak jeho syna, fojta Jiřího Billa "zabil pacholek pro ženu jeho, s níž v nedovoleném poměru žil. Fojtěna i pacholek bídně skončili". Fojtství do současné podoby nechal přestavět až Ján Billa. V rukou rodu Billů se fojtství udrželo až do roku 1825, kdy jej získal František Zrůnek. Posledním karlovským fojtem se stal Karel Barvič, bohatý obchodník z kupeckého domu, v němž je nyní muzeum. V roce 1848, po zrušení roboty, byl úřad fojta zrušen. Za 134 let trvání úřadu se na fojtství vystřídaly 4 rody. Roku 1876 odkoupil bývalé fojtství za 12 000 zlatých František Borák, vnuk posledního solaneckého fojta. Rodině Borakových patří dřevěný objekt fojtství dodnes a přízvisko "fojt" jim zůstalo.
|
Přihlášení |
