objekt fojtství od jihu
© Jan P. Štěpánek 12/2007
Fojtství byl z pravidla největší a nejhonosnější objekt v obci. Povětšinou dvorec s obytným domem. V největší místnosti fojtství v přízemí byla šenkovna (jelikož fojt měl právo várečné a šenkovní) a zároveň sem fojt, zástupce vrchnosti v obci, každou neděli po mši svolával poddané k poradám a k přidělování úkolů při práci na panském.
Objekt byl postaven v roce 1793 tesařským mistrem Janem Žákem. Tento tesař byl kraji velmi vyhlášený. Vytvořil také např. budovu fojtství v Solanci. Prvním písemně známým fojtem Karlovic se stal Jura Hudeček, za věrné služby Žerotínům. Původní fojtství vypadalo patrně jinak než to současné. V roce 1721 přešlo fojtství na Michala Billa, který se sem přiženil. Ve farní kronice je zápis o tom, jak jeho syna, fojta Jiřího Billa "zabil pacholek pro ženu jeho, s níž v nedovoleném poměru žil. Fojtěna i pacholek bídně skončili". Fojtství do současné podoby nechal přestavět až Ján Billa. V rukou rodu Billů se fojtství udrželo až do roku 1825, kdy jej získal František Zrůnek. Posledním karlovským fojtem se stal Karel Barvič, bohatý obchodník z kupeckého domu, v němž je nyní muzeum. V roce 1848, po zrušení roboty, byl úřad fojta zrušen. Za 134 let trvání úřadu se na fojtství vystřídaly 4 rody. Roku 1876 odkoupil bývalé fojtství za 12 000… číst dále
|
Přihlášení |
