© Pavel Zany Komárek 12. 9. 2009
V těsném sousedství františkánského kláštera se nachází omlazené torzo památné lípy srdčité chráněné dřevěným plotem. Z kdysi mohutného stromu zde dnes stojí pouze skořepina kmene držená kovovou výztuží, z adventivních kořenů vyrůstá jediná živá větev tvořící druhotnou korunu v horní části staženou lany. Torzo kmene kryje dřevěná stříška. Vzhledem k torzovitosti zbytku stromu nelze změřit jeho obvod (odhadovaný na 500–900 cm) a pravděpodobně ani odebrat dostatečné vzorky pro případné dendrochronologické určení stáří stromu. To kolísá podle různých více či méně věrohodných zdrojů mezi 350 a 800 lety. Ještě na počátku 20. století údajně dosahoval obvod stromu u země až 10 metrů, pak však začal odumírat, dutý kmen byl nejprve vyzděn, později bylo zdivo nahrazeno kovovou konstrukcí. O záchranu lípy se zasloužil jemnický starosta Josef Augusta, který ji zakoupil v dražbě na přelomu 19. a 20. století.
Ke stromu se vztahuje několik pověstí – podle jedné jej zasadila roku královna Eliška Přemyslovna, když na jemnickém hradě roku 1315 čekala na svého chotě krále Jana. Podle druhé pověsti pod lípou kázal proti kališníkům františkánský mnich Jan Kapistrán (v Jemnici doložen roku 1451), který měl údajně iniciovat i vznik františkánského kláštera v sousedství. Další pověsti spojují zasazení lípy s vyhnáním františkánů z Jemnice v polovině 16. století či s jejich odchodem po nezdařeném obnovení kláštera roku 1687.
|
Přihlášení |
