Terénní nerovnosti v místech obytné budovy
© Jiří Cukr, 03/2009
Z tvrze se dochovaly jen terénní nerovnosti, které dovolují pouze v hrubých obrysech načrtnout podobu sídla. Ostrožna byla přeťata třemi šíjovými příkopy. Prostředním dnes prochází lesní cesta. Západně od ní se rozkládalo na pahorku předhradí a snad zde stávala věžovitá stavba předsunutého opevnění (dnes zde mj. stojí vodojem). Vlastní jádro tvrze bylo oválné a sestávalo minimálně ze dvou budov. Hlavní obytná budova stávala na východním okraji, druhé stavení zaujalo jižní okraj kopce. Vše chránila obvodová hradba, vstup byl od západu. K ochraně přispívala i přírodní situace, neboť ostroh je ze tří stran obtékán potokem, na kterém byly ve středověku zřízeny tři rybníky (dnes pouze jeden, po dalším zůstal relikt hráze). V místě tvrze jsou dodnes patrné pouze mělké jámy a tam, kde dříve existovala zeď, nevelké hrbolky.
O původu vsi i tvrze se nic neví a vznik obou je kladen do první poloviny 14. století. Potomky původního zakladatele snad byli Pešek a Lipolt, kteří se po Hrádku v 60. letech 14. století psali. Příbuznost s nimi se předpokládá také u Bohuslava z Hrádku (připomíná se 1392) a Racka z Hrádku (1412), kteří však na zdejší tvrzi nežili. Předpokládá se také, že po roce 1379 ji získali Rožmberkové (panství Nové Hrady) a nechali ji spravovat purkrabími. Nejpozději v roce 1424 byla tvrz zbořena, vyloučit nelze souvislost s tažením husitů pod vedení Jana Žižky zdejším krajem v létě 1420.
|
Přihlášení |
