
Dolní Slověnice je vesnice, část města Lišov v okrese České Budějovice. Nachází se asi 5,5 km na severovýchod od města. První zmínka o vesnici je z roku 1359, kdy patřila k lomnickému (Lomnice nad Lužnicí) panství. K pamětihodnostem kromě zmíněného kostela patří usedlost č. p. 19 se zdobenými štíty datovaná 1856 a hráz a kamenné mosty přes zátoku rybníka Dvořiště. Severozápadně od vesnice na břehu stejnojmenného rybníka leží přírodní rezervace Dvořiště.
Autobusové spojení má ves s Českými Budějovicemi a Novosedly nad Nežárkou. Prochází jí červená turistická stezka a cyklotrasa č. 1243.
Barokně přestavěný v 1. polovině 18. století; přistavěna hranolová věž a sakristie. Gotický polygonální presbytář s opěrnými pilíři sedlovitě zakončenými bez ústupků a okny půlkruhovitě zakončenými; krytý taškovou sedlovou, v závěru valbovou střechou. Širší obdélná hlavní loď kostela jednolodní s půlkruhově zakončenými okny v původní gotické šířce a s volutovým štítem v západním průčelí; krytá je taškovou sedlovou střechou. Na volutový štít navazuje hranolová věž, jež je členěna pilastry s římsami a její průčelí na západě zdobí schwarzenberský znak; v její horní části je zvonicové patro, otevřené půlkruhově zaklenutými obdélnými okny se štukovými rámy a uzavřenými dřevěnými žaluziemi; krytá je helmicovou střechou s nástavbou a vrcholící makovicí s křížem. K hlavní lodi na jihu přiléhá předsíň s hrotitým, jednoduše profilovaným vchodem, krytá lehce prohnutou taškovou sedlovou střechou. Na severu pak k presbytáři obdélná sakristie; v jejímž východním štítě je zachována klíčová střílna (dokládá obranný charakter kostela ve středověku pro obyvatelstvo v době nepokojů). Hlavní loď je plochostropá - fabionový strop se štukovým zrcadlem; s triumfálním hrotitým obloukem; dřevěná kruchta, do níž vede schodiště z přízemí věže. Presbytář o jednom poli a v závěru sklenutý křížovou klenbou se žebry okosenými žlábkem, vybíhajícími z oblých přípor s polygonálními hlavicemi; v severní stěně polokruhem uzavřený portálek s okoseným ostěním do sakristie; hodnotné zbytky nástěnné malby. Sakristie je zaklenutá barokní křížovou klenbou bez žeber a je zde zachována gotická kamenná menza. Zařízení: klasicistní hlavní oltář s rokokovými prvky, z poslední čtvrtiny 18. století; s obrazem sv. Mikuláše a Linharta z 19. století a novými sochami. Dva stejné klasicistní boční oltáře s rokokovými prvky, s výjimkou barokních dřevořezeb sv. Jana Nepomuckého a Augustina; vesměs s novými sochami světců. Okolo kostela je umístěn hřbitov a celý areál je uzavřen ohradní zdí se vstupní barokní bránou; márnice čtvercového půdorysu je umístěna v jejím severním rohu. Vedle brány je vztyčen kamenný kříž z roku 1902 s nápisovou deskou na podstavci. Památkově chráněný od 3. 5. 1958..