Provod, Prochod

Ale roku 1562 při prodeji Jáchymu z Hradce je Prochod jmenován jako les..

Loupí v okolí a škodí na Rožumberském zboží, kvůli řožumberkým roztahovačným plánům, které je zbavily majetku. Podle ústního podání končí Prochod jako tvr po husických válkách a pak je zde pouze dvůr. Ale v kronikách se sním setkáváme ještě dál. A to i ve sporech zdejších dvou rodin zemanských, které skončily u dvorského soudu mezi lety 1470-1491.

1350 (1360) držel Prochod Ješek Prase, již tehdy služebný man hradu Hluboké. Od jeho dědiců koupil Prochod (někdy kolem 1360 - 1370 ?) Ješek Čelístka z Prochoda. Jeho rod pak zde vládl přes 100 let. Roku 1373 na výpravě do Branibor císař a král Karel IV. jakožto pán korunního hradu Hluboká, vysadil Prochod v držení dědičné a v manství ke hradu Hluboké Ješkovi Čelístkovi z Prochodí. A jeho mužským dědicům! Manové ti měli již od starší doby povinnost: hlídat lesy královské, hlídat jako čestná stráž ve bráně hradu Hluboké (Fronburg) za nepřítomností královy po 4 týdny. Podobně manové ve Světlíku, ve Lhotce, v Municích, v Jívně a jiní. Kolem r. 1397 (?) byl na Prochodí zeman Jan Čelístko. Kolem roku 1406 – 1409 byl členem roty loupežníků jakéhosi zemana na Kaplicku a Velešínsku Mikuláš ml. Čelístko z Prochodu. (Viz o tom: Pekař: Žižka II.) V té rotě Matějově měl nějaké nejasně účastenství také zchudlý zeman Jan Žižka z Trocnova! Žižka tehdy jako psanec, tj. škůdce zemský, lapka, skrýval se na několika místech v okolí města Lomnice. Jest tedy možným, že Žižka byl také v Prochodí a ve Velechvíně!?

V době 1420 – 1450 o Prochodu není nic známo. Vládl tam otec následujících bratří ….. Pan Mikuláš? ….. Roku 1452: bratří Jiřích a Matěj Nelístkové z Prochodu a jejich příbuzný (švagr ?) Hroznata z Petrovic společně s jinými zemany a many z Hlubocka a jižních Čech účastnili se výpravy do Rakous. Též Svitava z Velechvína, Rous z Č. Újezdce, proti císaři Fridrichovi IV., kterou přikázal Jan Popel z Lobkovic, za Zikmunda a Pohrobka zástavní pán na Hlubocku. (Viz o tom: Sedláček: „Hrady a zámky“, III.)

Doba kolem let 1455 – 1470 ? Na Prochodí byly časté spory, hádky, rvačky. Mezi bratřími Jiřím a Matějem ještě za svobodna, pak ještě více mezi jejich nesnášenlivými a svárlivými ženami! Rvávali se dohromady tak, že se chtěli zabíti (!), že museli choditi zakročovati sedláci z Velechvína: Martin (Mareš), Tomáš, Jan (hajný). Mareš poradil bratřím, aby se o statek rozdělili, a aby každý se svou ženou bydlel jinde. Rozdělení také bylo provedeno v dohodě s jinými zemany, hlavně pomocí Martina Mareše. Ale rozdělení bylo jenom in re, nikoliv de jure. A z toho později byly zase spory. Na Prochodí kolem r. 1480… zůstali pány: Jiřík z Prochodí a sestra jeho Kateřina. Spoluprávo na dědění měli příbuzní: Petr z Kratoše, manžel sestry Anny, Linhart Pakosta, pak z Prochodí a Hroznata z Petrovic. Jiřík Prochodský zastavil Prochod Kratošovi a Hroznatovi. Po smrti Jiřího byli dědici: Kateřina a Pakosta… (Krátíš byla vesnička u Veselí, jež zanikla. Též Skrbkov). Roku 1485: Rynart (Linhart) Pakosta z Prochodu snad purkrabím na Hluboké kol r. 1477 měl proces před Komorním soudem o držení dědictví Prochodu s Kateřinou, jež chtěla býti sama dědičkou po bratřích. Podle rodového nedílu. Tehdy na Prochodí byli 2 sedláci poddaní: Jeníček a Kupeček. Soud uznal spoluprávo Rynartovi Pakostovi. V letech 1489, 1490 a 1491 byly nové spory o Prochod mezi Pakostou a Kateřinou. O věcech v letech 1451 – 1489 – 1491 vydávali svědectví ve prospěch Pakostův (podle aktů soudních): zeman v Jezdci Červeném Bohuslav, rychtář v Lišově Jeronym, Ploczek z Lišova, lovčí z Purkarce Jan, sousedé z Velechvína Mareš, Jan, Tomáš a Jiří, man z Vyškovic Jiřík, Machna Kunášová ze Suché, Zikmund z Petrovic, bratr nebožtíka Hoznaty. Kolem roku 1490 – 1500: Pánem na Prochodě byl Rynart Pakosta. – Roku 1530: Prochod měli v držení (příbuzní ?) Ojířové z Protivce, bratří. Rod Ojířů tehdy měl také dvůr ve Lhotce (1519 – 1543) a jiná panství na Hlubocku a Budějovicku. Podobně Kunášové z Machovic. Roku 1540 Vojířové prodali Prochod. Koupil jej ke Hluboké, aby zaokrouhlil panství, pan Ondřej Ungnád ze Suneka (Ungnád založil dvory Chňavský, Ondřejovský (Vondrov). Týž Ungnád koupil roku 1550 také tvrz a dvůr ve Zvíkově. Roku 1551 Ondřej Ungnád předal Hlubokou synovi Adamovi. Ale ponechal si v užívání Prochod, Žár, Zvíkov. Prochod pak byl připojen ke dvoru Žďáru. Prochod zaniká….. Roku 1562 jmenován byl les Prochod. To při koupil Hluboké za Jáchyma z Hradce, již rodinné držení dědičné. Rybníky 2 v Prochodě zůstaly. Jmenovány jsou v urbářích r. 1598, 1677, 1740, v katastrech v letech 1714, 1785. Panská jitra polní a luční v Prochodí byla pronajímána sedlákům v Kolném! Viz urbáře. V letech 1680 – 1740 v lese nad Prochodem, na Vlčku, chytali vlky do jam. Lesníci a hajní. Přišel odborník z Varvažova u Zvíkova (listiny o tom z archivu panského na Hluboké měl jsem v rukou 1905). Roku 1785 tři louky jiterní Prochodské, jichž užívali sedláci z Kolného, měly 20 strychů. Dva rybníky Prochodské měly 12 strychů. Kde býval Prochod?

Prochod býval v místech, kde les dodnes má jméno Prochod. Palacký a Sedláček o něm vůbec nevěděli a chybovali. Pangerl myslel, že Prochod a

Světlík patřily ke Zlaté koruně. Prochod byl na východ od cesty „Prochodské“, která jde od Velechvína k Ševětínu. Na jihovýchod od Černého kříže, na severovýchod od Modrého kříže, na jih od potoční polohy, kde se říká „Na Štěpánkách“. Podle štěpů, zahrad? Za našich mladých let a ještě r. 1915, kdy já jsem tam znovu konal studie, býval tam vršík, kdež asi bývala ta tvrz, sídlo šlechtické. Tam byly zbytky zdiva. Jinde bylo rozeznati rozpadlou studni, úvozovou cestu ke tvrzi. A dokonce jsou tam hráze dvě v lese po velkých rybnících Prochodských, panských. Na cestě a sever odtud v lesích. Na místě Prochodu býval za našich let starý, velký les..