V rámci regulace města Brna v r. 1906 zbořený barokně klasicistní šlechtický městský palác vystavěný r. 1692–3 hraběcí větví Dietrichštejnů, v l. 1738–45 přestavěn a rozšířen. Od r. 1773 majetkem rodu Salmů a státu.
V minulosti bývala tato stavba označována jako nejkrásnější brněnský šlechtický palác ve vnitřním městě. Na nároží současné Masarykovy a Josefské ulice stával takřka dvě století palác hraběcí větve Dietrichštejnů, označovaný také jako „dolní“, aby byl odlišen od „horního“, knížecího paláce Dietrichštejnů na Zelném trhu. Palác byl bohužel v rámci regulace brněnského centra na počátku 20. století zbourán. Zbylo jen velmi málo krom fotografií, co by upomínalo na tuto bývalou historickou stavbu. Palác se táhl podél původně Židovské ul. (dnes Masarykova) od kostela sv. Máří Magdaleny směrem k městským hradbám a Židovské bráně. Na jeho místě dnes stojí pseudobarokní novostavba, která přibližně respektuje rozlohu původního paláce. Z původního paláce bylo do kompozice nové stavby použito zábradlí původního balkonu (s iniciálami LGD: Leopold Graf Dietrichstein) a ve dvoře, který respektuje dvůr starší stavby najdeme zachovalé průčelí a řadu barokně klasicizujících arkád. Dnes sídlo Krajského soudu v Brně.
Jan P. Štěpánek, 30.9. 2009
Dietrichštejnský hraběcí (sekundogeniturní) palác na nároží Židovské ulice (dnes Masarykova) byl vystavěn na místě 3 starších měšťanských domů (Moravcův, Kautscherův a Pettrichův) vedle františkánského kláštera ve dvou stavebních etapách. První byla výstavba vlastní hmoty paláce kolem r. 1692 až 1693 hrabětem Waltrem Františkem Xaverským z Dietrichštejna. Tuto výstavbu dokumentuje několik sporů Dietrichštejnů se sousedními františkány, které se týkaly rozporů ohledně postupu stavby paláce a stížností františkánů na omezování kláštera stavbou. O autorství stavitele se vedou spory. Ve většině dokumentů je jako stavitel zmiňován Domenicus Martinelli, avšak stále častěji se skloňuje i jméno pozdějšího dvorního architekta Dietrichštejnů Františka Antonína Grimma. V roce 1725 předal tehdy již kníže Walter F. Xaverský (s papežským svolením se stal knížetem) tzv. dolní dům svému druhorozenému synovi hraběti Leopoldovi z Dietrichštejna. Palác byl tehdy…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 30.9. 2009
s využitím T. Jeřábek, J. Kroupa a kol.: Brněnské paláce - stavby duchovní a světské aristokracie v raném novověku, 2005