V rámci regulace města Brna v r. 1906 zbořený barokně klasicistní šlechtický městský palác vystavěný r. 1692–3 hraběcí větví Dietrichštejnů, v l. 1738–45 přestavěn a rozšířen. Od r. 1773 majetkem rodu Salmů a státu.
Dietrichštejnský hraběcí palác - Salmovský palác
nároží Masarykovy a Josefské ulice, kde stával Dietrichštejnský hraběcí palác
© Jan P. Štěpánek 05/2009

V minulosti bývala tato stavba označována jako nejkrásnější brněnský šlechtický palác ve vnitřním městě. Na nároží současné Masarykovy a Josefské ulice stával takřka dvě století palác hraběcí větve Dietrichštejnů, označovaný také jako „dolní“, aby byl odlišen od „horního“, knížecího paláce Dietrichštejnů na Zelném trhu.

Palác byl bohužel v rámci regulace brněnského centra na počátku 20. století zbourán. Zbylo jen velmi málo krom fotografií, co by upomínalo na tuto bývalou historickou stavbu. Palác se táhl podél původně Židovské ul. (dnes Masarykova) od kostela sv. Máří Magdaleny směrem k městským hradbám a Židovské bráně. Na jeho místě dnes stojí pseudobarokní novostavba, která přibližně respektuje rozlohu původního paláce. Z původního paláce bylo do kompozice nové stavby použito zábradlí původního balkonu (s iniciálami LGD: Leopold Graf Dietrichstein) a ve dvoře, který respektuje dvůr starší stavby najdeme zachovalé průčelí a řadu barokně klasicizujících arkád.

Dnes sídlo Krajského soudu v Brně.

Jan P. Štěpánek, 30.9. 2009
3 min
Ikona Historie a popis zaniklého paláce
Dietrichštejnský hraběcí (sekundogeniturní) palác na nároží Židovské ulice (dnes Masarykova) byl vystavěn na místě 3 starších měšťanských domů (Moravcův, Kautscherův a Pettrichův) vedle františkánského kláštera ve dvou stavebních etapách. První byla výstavba vlastní hmoty paláce kolem r. 1692 až 1693 hrabětem Waltrem Františkem Xaverským z Dietrichštejna. ...
30.9. 2009, Jan P. Štěpánek

Tuto výstavbu dokumentuje několik sporů Dietrichštejnů se sousedními františkány, které se týkaly rozporů ohledně postupu stavby paláce a stížností františkánů na omezování kláštera stavbou. O autorství stavitele se vedou spory. Ve většině dokumentů je jako stavitel zmiňován Domenicus Martinelli, avšak stále častěji se skloňuje i jméno pozdějšího dvorního architekta Dietrichštejnů Františka Antonína Grimma. V roce 1725 předal tehdy již kníže Walter F. Xaverský (s papežským svolením se stal knížetem) tzv. dolní dům svému druhorozenému synovi hraběti Leopoldovi z Dietrichštejna. Palác byl tehdy patrový s hlavním průjezdem v ose stavby z Židovské ulice a měl celkem 9 místností v patře (s honosnými pokoji a kaplí) a 3 v přízemí (sala terrena). V r. 1738 se hrabě Leopold rozhodl výrazně přebudovat svůj sekundogeniturní palác. Přikoupil tzv. Freybergův dům, který stál mezi klášterem a palácem, a jeho místo využil k výraznému rozšíření paláce. Stavba byla zahájena zednickým mistrem Mořicem Grimmem r. 1739 a opět vyvolala spor se sousedními františkány. Ti si stěžovali na to, že nová stavba jim stíní. Přestavba paláce se týkala především místa původního Freybergova domu, na jehož místo se rozšířil hraběcí palác, rozšířilo se vnitřní nádvoří a rozdělilo na tzv. velký (čestný) dvůr a zadní nádvoří se stájemi. Nově byla také zcela přepracována fasáda paláce do Židovské (Masarykovy) ulice. Autorem projektu se stal pravděpodobně Ludwig Sebastian Kaltner. Ten se pokusil vytvořit vnitřní řešení formou tzv. francouzského dvojtraktu. K původně plánovanému spojení paláce s kostelem (resp. plánovanou hraběcí oratoří v kostele) ale nedošlo. Již v roce 1743 se zapojil do projektu paláce syn stavitele Mořice Grimma František Antonín, který je podle všeho také autorem závěrečné fáze přestavby hraběcího paláce v Brně. František Antonín Grimm je považován za architekta rokokového klasicismu na Moravě. Dokončení přestavby paláce je kladeno do roku 1745. Hrabě Dietrichštejn všemožně podboroval umělecký a společenský život v Brně, což mu brzy přineslo finanční potíže. Po jeho smrti v r. 1773 byly všechny jeho brněnské domy prodány. Hraběcí palác koupil hrabě Karel Josef ze Salm-Reifferscheidtu. Jeho nástupce Karel Josef Salm byl velmi energickým a podnikavým mužem, který byl dokonce povýšen do knížecího stavu. Z reprezentativních důvodů se rozhodl pro úpravy svého brněnského paláce, které se týkaly především interiérů. Za knížete Karla Josefa se palác stal místem setkávání členů zednářské lóže, jejímž byl kníže guberniálním radou. Avšak i na Salmy brzy přišla finanční krise a na počátku 19. století prodávají svůj brněnský palác státu, který zde umísťuje státní úřad Kamerální správy. Později je palác využíván Nejvyšším zemským finančním úřadem. Již na přelomu 19. a 20. století bylo přes protesty vídeňské c. a k. centrální komise pro památkovou péči rozhodnuto o demolici paláce v rámci regulace historického centra. V r. 1906 došlo k vlastní demolici..

30.9. 2009 Jan P. Štěpánek
s využitím T. Jeřábek, J. Kroupa a kol.: Brněnské paláce - stavby duchovní a světské aristokracie v raném novověku, 2005

Komentáře

Jihomoravský kraj,  Brno-město  (BM), Brno

Místa v okolí

 Reduta
 Biskupský dvůr
 kašna Parnas
 hlavní nádraží
 Malý Špalíček
 Stará radnice
 Kleinův palác
 dům pánů z Lipé
 městské opevnění
 Měnínská brána
 Brněnský orloj
 Denisovy sady
 boží muka Petrov
 Herringův palác
 kostel sv. Mikuláše
 Brnen
 Ústav šlechtičen
 morový sloup
 Nová radnice
 palác Chlumeckých
 Mahenovo divadlo
 Pražákův palác
 Vaňkovka
 Janáčkovo divadlo
 Besední dům
 Zemský sněm
 Kounicův palác
 Špilberk
 železniční viadukt
 boží muka
 Zemská káznice
 Zderadův sloup
 pivovar
 Tyršův sad
 Husův sbor
 Löw-Beerova vila
 Vila Tugendhat
 Zábrdovice
 boží muka
 židovský hřbitov
 Brno - Pisárky
 kostel sv. Augustina
 krematorium
 vila Stiassni
 boží muka
 Jurkovičova vila
 socha sv. Floriána
 Kociánka
 kostel sv. Víta
 Ditlinův dvůr
 Starý pivovar
 Kamenný vrch
 boží muka
 Balbínův pramen
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 Přízřenice
 Nenovice
 kaple Panny Marie
 boží muka
 kostel sv. Václava
 Medlánky
 Hamerský mlýn
 Ostrá horka
 hraniční kameny
 kostel sv. Jiljí
 Tuřany
 Líšeň
 Obřany u Brna
 kostel sv. Kříže
 kostel sv. Vavřince
 zvonice
 dub Troják
 Řečkovice
 Chrlice
 U Lidušky
 kaple sv. Václava
 ZOO Brno
 Modřice
 Bosonohy
 Liduščin památník
 boží muka
 Brněnská přehrada
 Troubsko
 boží muka
 Horákovský hrad
 Podolí
 kaple sv. Peregrina
 Šlapanice
 Scholasterie
 PR Velký Hornek
 Šlapanice
 Šafránkův mlýn
 Žuráň
 Rebešovice
 Hajany
 hrobka Deymů
 Ronov
 dvůr Wladimírov
 stará pila
 kostel Všech svatých
 Santon
 Střelice
 Lelekovice
 Pekárna
 Ptačí svatyně
 sýpka
 Sokolnice
 panský pivovar
 studánka U Psa
 Sokolnice
 cukrovar
 boží muka
 kostel sv. Mikuláše
 Omice
 cihelna
 Skalní sklep
 kostel sv. Barbory
 Alexandrova rozhledna
 Adamov
 fara
 boží muka
 dům č. p. 329
 Prštice
 Veveří
 boží muka
 Mohyla míru
 Babí lom
 Blažovice
 Tetčice
 socha sv. Floriána
 Kuřim
 Pozořice
 Prštice
 Stará huť u Adamova
 kostel sv. Markéty
 Výpustek
 Jáchymka
 Babice
 jeskyně Kostelík
 Býčí skála
 Bílá boží muka
 Hradištěk u Jezery
 Bučín
 Nový hrad
 Ostrovačice
 Starý hrad u Adamova
 Křtiny
 rozhledna na vodojemu
 Vildenberk
 mariánský sloup
 radnice
 Křtiny
 Krchůvek
 kostel sv. Mikuláše
 Jarošův mlýn
 boží muka
 kostel sv. Jiří
 Čebínka
 Dolní Kounice
 kaple sv. Antonína
 synagoga
 Sentice
 Rakovec
 Ivančický viadukt
 Heroltice
 Bystřec
Základní informace místa
ID místa: 8360
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 30.9.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama