
Po hradu samotném se zachovali jen nepatrné pozůstatky. Opevnění zaujímalo mírně vyvýšený terén u kostela sv. Václava a celý tento areál chránila ze všech stran rozlitá ramena říčky Rusavy. Ještě v 19. století byla jižní strana opevnění (v místech předpokládaného příkopu) zavodněna. Nejpatrnějším zbytkem opevnění je však fragment 14 m širokého severního příkopu s náznakem vnějšího valu. Příkop okolo hradu se od severu stáčel k západu a východu a ústil do Rusavy na jižní straně lokality a z této byl také napájen vodou. Na břehu říčky končil také vnější val. Samotná plocha hradu nezabírala celou plochu dnes vymezenou ohradní hřbitovní zdí, ale na východě končila již za barokním kněžištěm kostela. Jádro hradu se nacházelo na mírně vyvýšené plošině o rozměrech cca 45 x 25 m na západě lokality, dnes již však bohužel bez jakýchkoli náznaků zástavby. Tuto situaci má patrně za následek jednak ta skutečnost, že hrad zanikl v poměrně brzké době,… číst dále
První písemná zmínka o Hulíně pochází z roku 1224, kdy na zdejším, tehdy ještě zeměpanském dvorci, vydává český král Přemysl Otakar I. dvě listiny určené pro město Opavu a Přibyslavice. Tento dvorec byl střediskem menšího markraběcího hradského obvodu. Jeho součástí byl dodnes existující, pozdně románský kostel sv. Václava, postavený ještě za zeměpanské správy. Ze zachovaného textu těchto listin je patrno, že král zde přebýval se svou družinou v počtu 21 dalších osob a na základě této skutečnosti lze předpokládat existenci opevněného dvorce, umožňující jejich ubytování. Z tohoto vyplývá, že samotný Hulín musel být daleko staršího založení. Další důležitá listina vydaná v Hulíně pochází z 1238 a je opatřena pečetí markraběte Přemysla, pozdějšího krále Přemysla Otakara II. V roce 1248 je v písemných záznamech ještě jmenován zeměpanský vilicus (vladař) Chisling (Kyzlink), ale počínaje rokem 1261, kdy český král Přemysl Otakar II.… číst dále
Na zdejším zeměpanském dvorci Přemysl Otakar I. vydává dvě listiny určené pro Opavu a Přibyslavice.
Vydána v Hulíně další důležitá listina Přemyslem Otakarem II.
V písemných záznamech jmenován vladařem Kyzlink.
Hulínský újezd darován Přemyslem Otakarem II. biskupovi Brunovi ze Schauenburgu, tím se dostává na dlouhou dobu do majetku olomouckých biskupů.
V Hulíně vznikl krátce existující nový biskupský hrad.
Úvahy o přeložení biskupského centra z Kroměříže do Hulína, k čemuž nakonec nedošlo.
Bylo zde několik biskupských manství náležejících ke kroměřížskému manskému obvodu.
Sídlil zde půrkrabí Herbort.
Man Racka.
Man Racka, Vojka a Bohunka.
Man Bartoše z Hulína.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.