průběh zbytku severního příkopu
vpravo náznak vněšího valu, vlevo ohradní zeď bývalého hřbitova stojící na zbytku vnitřního valu, v pozadí fara
© Ondřej Štěpánek 02/2008
Po hradu samotném se zachovali jen nepatrné pozůstatky. Opevnění zaujímalo mírně vyvýšený terén u kostela sv. Václava a celý tento areál chránila ze všech stran rozlitá ramena říčky Rusavy. Ještě v 19. století byla jižní strana opevnění (v místech předpokládaného příkopu) zavodněna. Nejpatrnějším zbytkem opevnění je však fragment 14 m širokého severního příkopu s náznakem vnějšího valu. Příkop okolo hradu se od severu stáčel k západu a východu a ústil do Rusavy na jižní straně lokality a z této byl také napájen vodou. Na břehu říčky končil také vnější val. Samotná plocha hradu nezabírala celou plochu dnes vymezenou ohradní hřbitovní zdí, ale na východě končila již za barokním kněžištěm kostela. Jádro hradu se nacházelo na mírně vyvýšené plošině o rozměrech cca 45 x 25 m na západě lokality, dnes již však bohužel bez jakýchkoli náznaků zástavby. Tuto situaci má patrně za následek jednak ta skutečnost, že hrad zanikl v poměrně brzké době,… číst dále
První písemná zmínka o Hulíně pochází z roku 1224, kdy na zdejším, tehdy ještě zeměpanském dvorci, vydává český král Přemysl Otakar I. dvě listiny určené pro město Opavu a Přibyslavice. Tento dvorec byl střediskem menšího markraběcího hradského obvodu. Jeho součástí byl dodnes existující, pozdně románský kostel sv. Václava, postavený ještě za zeměpanské správy. Ze zachovaného textu těchto listin je patrno, že král zde přebýval se svou družinou v počtu 21 dalších osob a na základě této skutečnosti lze předpokládat existenci opevněného dvorce, umožňující jejich ubytování. Z tohoto vyplývá, že samotný Hulín musel být daleko staršího založení. Další důležitá listina vydaná v Hulíně pochází z 1238 a je opatřena pečetí markraběte Přemysla, pozdějšího krále Přemysla Otakara II. V roce 1248 je v písemných záznamech ještě jmenován zeměpanský vilicus (vladař) Chisling (Kyzlink), ale počínaje rokem 1261, kdy český král Přemysl Otakar II.… číst dále
Na zdejším zeměpanském dvorci Přemysl Otakar I. vydává dvě listiny určené pro Opavu a Přibyslavice.
Vydána v Hulíně další důležitá listina Přemyslem Otakarem II.
V písemných záznamech jmenován vladařem Kyzlink.
Hulínský újezd darován Přemyslem Otakarem II. biskupovi Brunovi ze Schauenburgu, tím se dostává na dlouhou dobu do majetku olomouckých biskupů.
V Hulíně vznikl krátce existující nový biskupský hrad.
Úvahy o přeložení biskupského centra z Kroměříže do Hulína, k čemuž nakonec nedošlo.
Bylo zde několik biskupských manství náležejících ke kroměřížskému manskému obvodu.
Sídlil zde půrkrabí Herbort.
Man Racka.
Man Racka, Vojka a Bohunka.
Man Bartoše z Hulína.
|
Přihlášení |
