Hulín

průběh zbytku severního příkopu

vpravo náznak vněšího valu, vlevo ohradní zeď bývalého hřbitova stojící na zbytku vnitřního valu, v pozadí fara

© Ondřej Štěpánek 02/2008

Po hradu samotném se zachovali jen nepatrné pozůstatky. Opevnění zaujímalo mírně vyvýšený terén u kostela sv. Václava a celý tento areál chránila ze všech stran rozlitá ramena říčky Rusavy. Ještě v 19. století byla jižní strana opevnění (v místech předpokládaného příkopu) zavodněna. Nejpatrnějším zbytkem opevnění je však fragment 14 m širokého severního příkopu s náznakem vnějšího valu. Příkop okolo hradu se od severu stáčel k západu a východu a ústil do Rusavy na jižní straně lokality a z této byl také napájen vodou. Na břehu říčky končil také vnější val. Samotná plocha hradu nezabírala celou plochu dnes vymezenou ohradní hřbitovní zdí, ale na východě končila již za barokním kněžištěm kostela. Jádro hradu se nacházelo na mírně vyvýšené plošině o rozměrech cca 45 x 25 m na západě lokality, dnes již však bohužel bez jakýchkoli náznaků zástavby. Tuto situaci má patrně za následek jednak ta skutečnost, že hrad zanikl v poměrně brzké době,…  číst dále

První písemná zmínka o Hulíně pochází z roku 1224, kdy na zdejším, tehdy ještě zeměpanském dvorci, vydává český král Přemysl Otakar I. dvě listiny určené pro město Opavu a Přibyslavice. Tento dvorec byl střediskem menšího markraběcího hradského obvodu. Jeho součástí byl dodnes existující, pozdně románský kostel sv. Václava, postavený ještě za zeměpanské správy. Ze zachovaného textu těchto listin je patrno, že král zde přebýval se svou družinou v počtu 21 dalších osob a na základě této skutečnosti lze předpokládat existenci opevněného dvorce, umožňující jejich ubytování. Z tohoto vyplývá, že samotný Hulín musel být daleko staršího založení. Další důležitá listina vydaná v Hulíně pochází z 1238 a je opatřena pečetí markraběte Přemysla, pozdějšího krále Přemysla Otakara II. V roce 1248 je v písemných záznamech ještě jmenován zeměpanský vilicus (vladař) Chisling (Kyzlink), ale počínaje rokem 1261, kdy český král Přemysl Otakar II.…  číst dále

Půdorys místa

situační náčrt situace hradu a kostela sv. Václava, mřížkovaně-pozdně románské zdivo, šrafovaně-pozdější stavby, tečkovaně-bývalá hřbitovní zeď, čárkovaně-průběh dnes již neznatelného hradního příkopu, zcela dole-zavezené rameno říčky Rusavy
© M.Plaček, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Praha, Libri 2001

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

89-90 Slovácko - Chřiby a jižní Haná

94 Hostýnské vrchy

Cykloturistické mapy, Kartografie

62 Haná, Kroměřížsko

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

157 Chřiby. Kroměřížsko. Zlínsko

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

17 Střední Morava

29 Bílé Karpaty. Chřiby