Pozdně renesanční, vícekrát přestavovaný a doplňovaný panský dvůr s obytným stavením (tzv. zámečkem) v ose hlavního křídla. Založen v místě opuštěné vsi snad za Petra Voka z Rožmberka, od 18. století schwarzenberský. Adolf ze Schwarzenbergu zde r. 1850 založil rolnickou školu. Po zestátnění úpadek.
Panský dvůr Rábín u Malovic
V místech dnešního hospodářského dvora existovala středověká ves, známá pod jmény Vrábín, Vrabinec či Rabyně. Naposledy je její existence doložena při prodeji roku 1540, na konci 16. století připadlo místo netolickému panství v majetku Rožmberků. Pravděpodobně ještě Petr Vok z Rožmberka postavil na místě vsi velký panský dvůr, jehož hlavnímu křídlu vévodí renesanční obytná budova, tak zvaný zámeček, na níž se dodnes dochovaly zbytky psaníčkových sgrafit. S netolickým panstvím se Rábín stal počátkem 18. století majetkem Schwarzenbergů. Ti zde zejména v 19. století postavili řadu nových hospodářských budov, které se dodnes vyznačují stylem typickým pro knížecí hospodářskou architekturu. Roku 1838 byl zprovozněn lihovar, jehož komín je nejvyšší stavbou dvora. Roku 1850 zde kníže Adolf ze Schwarzenbergu založil na podnět svého hospodářského správce Františka Horského rolnickou školu pro česky hovořící poddané ze svých panství. Zásluhy Františka Horského dodnes připomíná pamětní deska v průjezdu "zámečku" (viz též kostel v Ovčárech u Kolína). Po zabavení schwarzenberského majetku problematickým zákonem roku 1947 začal úpadek dvora. V 60. letech byly v jeho jižní části na místě původních hospodářských budov postaveny typizované bytové domy, ostatní části chátraly. Po roce 1990 byl objekt privatizován, slouží dodnes zemědělství.
Ivan Grisa, 5.5. 2011
