
Původní milotická tvrz byla vybudována před r. 1360, neboť v r. 1360 vlastnili Milotice, Mokronosy a Jarohněvice místní vladykové bratři Zdeněk a Čeněk z Ronova, kteří sídlili v Miloticích; lze tedy předpokládat, že v té době zde existovala tvrz. V r. 1400 obsadil král Zikmund Milotice svým vojskem. V r. 1412 Hynek z Ronova a Letovic přepustil díl obce Janu z Morava, jehož rod hrál v dějinách Moravy velkou úlohu mezi stoupenci husitů; Milotcie se tehdy staly jedním ze středisek moravských husitů. Tamní tvrz byla zpevněna, k čemuž bylo použito materiálu z pobořených kostelů v Polešovicích a v Boršicích. Její pevnost se osvědčila hlavně ve 40. letech 15. století, kdy její držiteli Jan z Moravan náležel mezi škůdce země. Moravští stavové obléhali tvrz na jaře 1449; o její obranyschopnost svědčí fakt, že museli proti ní vystavět bašty. Krátce poté přešly Milotice do rukou Jiřího z Kravař, pak… číst dále
Pohledný a společenský mladý hrabě si vzal za ženu krásnou, ale velmi zbožnou šlechtičnu, vychovanou v klášteře. Tam se prý naučila jen na modlitbách klečet a kněžská roucha vyšívat. Nelze se tedy divit, že se mladá paní po svatbě o každé maličkosti se zámeckým kaplanem radila, a kdejakou volnou chvíli s ním pobývala. Bez jeho souhlasu nepodnikla vůbec nic. Co měl hrabě dělat? Chvíli to trpěl, avšak po času mu žárlivost úplně zaslepila smysly a tak milého kaplana jednoho dne zastřelil. Hraběnka z toho těžce onemocněla a když se po dlouhých měsících přece jen trochu vzpamatovala, rozhodla se, že si už nikdy neoblékne jiné oblečení než černé! Proto se jí začalo říkat Černá hraběnka. Kupodivu se na zámku za temných nocí nezjevuje divý přízrak hraběte trýzněného zlým svědomím, ale duch nebohého kaplana, který slouží mši, zatímco ztrápená hraběnka přebírá a počítá kostelní roucha.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.