
Původní milotická tvrz byla vybudována před r. 1360, neboť v r. 1360 vlastnili Milotice, Mokronosy a Jarohněvice místní vladykové bratři Zdeněk a Čeněk z Ronova, kteří sídlili v Miloticích; lze tedy předpokládat, že v té době zde existovala tvrz. V r. 1400 obsadil král Zikmund Milotice svým vojskem. V r. 1412 Hynek z Ronova a Letovic přepustil díl obce Janu z Morava, jehož rod hrál v dějinách Moravy velkou úlohu mezi stoupenci husitů; Milotcie se tehdy staly jedním ze středisek moravských husitů. Tamní tvrz byla zpevněna, k čemuž bylo použito materiálu z pobořených kostelů v Polešovicích a v Boršicích. Její pevnost se osvědčila hlavně ve 40. letech 15. století, kdy její držiteli Jan z Moravan náležel mezi škůdce země. Moravští stavové obléhali tvrz na jaře 1449; o její obranyschopnost svědčí fakt, že museli proti ní vystavět bašty. Krátce poté přešly Milotice do rukou Jiřího z Kravař, pak… číst dále
Pohledný a společenský mladý hrabě si vzal za ženu krásnou, ale velmi zbožnou šlechtičnu, vychovanou v klášteře. Tam se prý naučila jen na modlitbách klečet a kněžská roucha vyšívat. Nelze se tedy divit, že se mladá paní po svatbě o každé maličkosti se zámeckým kaplanem radila, a kdejakou volnou chvíli s ním pobývala. Bez jeho souhlasu nepodnikla vůbec nic. Co měl hrabě dělat? Chvíli to trpěl, avšak po času mu žárlivost úplně zaslepila smysly a tak milého kaplana jednoho dne zastřelil. Hraběnka z toho těžce onemocněla a když se po dlouhých měsících přece jen trochu vzpamatovala, rozhodla se, že si už nikdy neoblékne jiné oblečení než černé! Proto se jí začalo říkat Černá hraběnka. Kupodivu se na zámku za temných nocí nezjevuje divý přízrak hraběte trýzněného zlým svědomím, ale duch nebohého kaplana, který slouží mši, zatímco ztrápená hraběnka přebírá a počítá kostelní roucha.