informační cedule u valů 1. předhradí
© Jaroslav Špiroch 03/2022
Na hradiště vede naučná stezka Brložsko. Výchozí body: z osady Kuklov pod hradem Kuglvajtem směrem na Brloh nebo po výjezdu z Brloha směrem na Kuklov na rozcestí u autobusové zastávky Brloh - U Cvrčků.
Hradiště se rozkládá nedaleko Kuklova na východním konci křemežské kotliny, necelé 2 km západně od obce Brloh. Stávalo na nízké údolní ostrožně v poloze Na hradišti, obtékané od jihu Dobročkovským potokem a od severu jeho bezejmenným přítokem. Ostrožnu převyšují kopce po obou stranách i o více než 300 m a proto neposkytovala ze žádného směru bezpečnou přirozenou ochranu; proto bylo hradiště chráněno obvodovým opevněním ze všech stran. ...Celková rozloha hradiště činí 2,2 ha a je rozděleno na tři části: akropoli a dvě předhradí. Oválná akropole (78 x 60 m) je na jižním svahu upravena třemi umělými terasami. Ze severu a západu se k akropoli připojuje mohutné první předhradí (113x112 m), které ji zároveň chrání z nejvíce přístupné strany. Původní vstup ležel na západní straně, kudy se také vcházelo do druhého předhradí. Na rozdíl od vzájemně propojené akropole a prvního předhradí mohlo být menší druhé předhradí (70x80 m) opevněno a připojeno až dodatečně pro důkladnější zabezpečení celého komplexu. Nejmohutněji byla opevněna vlastní akropole a první předhradí, kde valy ještě dnes dosahují výšky 2-2,5 metru. Opevnění druhého předhradí je výrazně nižší a nepřesahuje 1 metr. Od západu a východu byla obě předhradí chráněna dnes již nevýrazným příkopem. Valy jsou sestaveny z kamenů, v porušených místech lze pozorovat natavené kameny spečené se zeminou, snad jako doklad požáru dřevěných konstrukcí..
Hradiště bylo známo již na počátku 20. století (místní název Na hradišti se ovšem v písemných pramenech uvádí již v roce 1491). Podrobně ho popsal až v roce 1966 archeolog Antonín Beneš. ...Pak v roce 1968 provedli pracovníci Národního muzea v Praze menší zjišťovací archeologický výzkum. Ve třech sondách odkryli pozůstatky kulturních vrstev a na druhém předhradí dokonce dva zahloubené objekty bez zjištění jejich původní funkce. Archeologické nálezy - zlomky keramických nádob, keramický přeslen, zvířecí kosti, spálené uhlíky a několik kusů vypálené mazanice - jsou uloženy v Národním muzeu v Praze. Podle nálezů a znalosti jihočeské rané středověké keramiky je kladena doba vzniku do 2. poloviny 8. až 1. poloviny 9. století. Stopy silného požáru, zjištěné v hradbě, mohou svědčit o násilném zániku hradiště patrně někdy kolem poloviny 9. století..
|
Přihlášení |
