Komplex bývalého panského domu v městysi Lhenice z přelomu 16. a 17. stol., zdobený sgrafity. V soukromém vlastnictví; rod Gregorů vlastní toto sídlo přes dvě staletí, vyjma doby komunistické vlády. Zrekonstruováno na počátku 21. století.
panský dům
pohled na vlastní patrový dvoukřídlý panský dům
© Jaroslav Špiroch 06/2019

Lhenice jsou městys na jihu Čech v Šumavském podhůří, 7 km jihozápadně od Netolic v okrese Prachatice. Přes náměstí kdysi procházela obchodní cesta z Českého Krumlova do Netolic.

Dominantou náměstí je kostel sv. Jakuba Většího (viz samostatné heslo) s farou, bývalá radnice a domy ve stylu jihočeského baroka. Komplex bývalého panského domu č. p. 156 stojí severně pod kostelem.

Jaroslav Špiroch, 9.8. 2014
 1.6 min
Ikona Protáhlý areál panského domu ještě s náznakem obranné funkce zaujal polohu na terase, přístupné po rampě pod kostelem kulisovou branou s bosovaným ostěním, charakteristickým pro rožmberské stavby. Východní stranu tvoří dlouhé obdélné stavení, do dvora pouze přízemní, jeho vnější průčelí nad silnicí je mnohem vyšší. ...
9.8. 2014, Encyklopedie českých tvrzí, 2.díl, kolekt. aut., nakl. Argo, 2000, UPČ,sv.2,kolekt.aut.,nakl.Academia,1978,Jaroslav Špiroch

Severní i jižní části jsou podsklepeny, na severu, kde klesá terén nejvíce, jsou dokonce dva suterény pod sebou. Severovýchodní nároží je zajištěno dvěma mohutnými opěráky. K plochostropému přízemí byl na západní straně dodatečně připojen obdélný přístavek valeně klenuté kuchyně, původně s válcovým komínem. Na jihozápadní nároží navazovala vnitřní brána, z níž je zachován jen mohutný žulový odrazník. Vlastní panský dům je patrový, dvoukřídlý a je situován v severozápadním nároží areálu. Jeho trojprostorový suterén má původní cihelné valené klenby s výsečemi. Podobné klenby jsou ve většině místností přízemí severního křídla, některé dokonce s hřebínky. Při západním průčelí je zachována valeně klenutá černá kuchyně, severně od ní dvě místnosti zaklenuté plochými mladšími klenbami do pasů. Západní křídlo panského domu ztratilo v přízemí veškeré vnitřní členění při přestavbě na stodolu. Z obytného patra byl v r. 1909 na Hlubokou převezen hodnotný kazetový pozdně renesanční strop. Z panského domu se v úrovni suterénu vychází na zahradu, která byla nepochybně součástí původního celku, jak ukazují niky v opěrné zdi mezi panským domem a východním stavením. Druhá část zahrady se rozkládá jižně od panského domu na zvýšené terase nad dvorem. Z budov panského sídla má zčásti zachovanou sgrafitovou rustiku jen východní stavení (východní a severní strana). Na průčelích panského domu, nádvorní straně východního křídla a na bráně jsou sgrafita obnovena. Pro datování sídla můžeme přijmout letopočet 1610 na obnovených slunečních hodinách panského domu. Hodnota areálu spočívá především v tom, že lze dobře rekonstruovat původní celek..

9.8. 2014 Encyklopedie českých tvrzí, 2.díl, kolekt. aut., nakl. Argo, 2000, UPČ,sv.2,kolekt.aut.,nakl.Academia,1978,Jaroslav Špiroch
 0.4 min
Ikona Městečko, původně osada, se připomíná od r. 1283 jako majetek zlatokorunského kláštera, jehož se r. 1420 zmocnili Rožmberkové. ...
9.8. 2014, Encyklopedie českých tvrzí, 2.díl, kolekt. aut., nakl. Argo, 2000, UPČ,sv.2,kolekt.aut.,nakl.Academia,1978,Jaroslav Špiroch

V r. 1437 císař Zikmund zastavil Lhenice městu Táboru, jemuž byly, jsouce r. 1544 povýšeny na městečko (nyní městys), zkonfiskovány po nezdařené vzpouře r. 1547. Koupili je Rožmberkové a s výjimkou počátku 17.století, kdy je držel darem Martin Grejnar z Veveří a z Mysletína, sdílely osud rožmberských panství. Patrně právě krátké období držby Martina Grejnara bylo rozhodující pro výstavbu panského sídla..

9.8. 2014 Encyklopedie českých tvrzí, 2.díl, kolekt. aut., nakl. Argo, 2000, UPČ,sv.2,kolekt.aut.,nakl.Academia,1978,Jaroslav Špiroch
Ikona Sled majitelů: 1600 - Martin Grejnar z Veveří a z Mysletína 1605 - Petr Vok z Rožmberka 1612 - páni ze Švamberka 1622 - páni z Eggenbergu 1719 - páni ze Schwarzenberga 1782 - Jan Gregora 2002 - Robert Gregora ? - Karel Gregora. ...
9.8. 2014, UPČ,sv.2,kolekt.aut.,nakl.Academia,1978, Hrady,zámky a tvrze, které přežily r.2000,Jihočeský kraj,R.Pourová,nakl.Herbia,2006, Jaroslav Špiroch
9.8. 2014 UPČ,sv.2,kolekt.aut.,nakl.Academia,1978, Hrady,zámky a tvrze, které přežily r.2000,Jihočeský kraj,R.Pourová,nakl.Herbia,2006, Jaroslav Špiroch

Komentáře

Jihočeský kraj,  Prachatice  (PT), Lhenice

Místa v okolí

 kaple
 výklenková kaple
 kaple sv. Václava
 Netolice
 Kudrnův dům
 kašna
 Netolice – MPZ
 nová radnice
 boží muka
 Kratochvíle
 kostel sv. Václava
 archeopark Netolice
 Kuglvajt
 Vitějovice
 kaple sv. Ondřeje
 hradiště Kuklov
 výklenková kaple
 Vitějovice
 kamenný kříž
 kaple Panny Marie
 Hradiště u Malovic
 Holašovice - VPR
 boží muka
 venkovská usedlost
 boží muka
 kaple
 Poděhusy
 kostel sv. Mikuláše
 výklenková kaple
 Libín
 Rábín
 městské opevnění
 Skalka
 stará radnice
 kaple sv. Víta
 Prachatice – MPR
 Lomec
 kaple
 kostel sv. Linharta
 výklenková kaple
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Dominika
 kaple sv. Floriána
 boží muka
 Malovice
 Malé Chrášťany
 boží muka
 Vlhlavy
 vodní nádrž Husinec
 výklenková kaple
 výklenková kaple
 Čakovec
 kostel sv. Jiljí
 Budkov
 Libějovice
 Sedlec
 kostel Jména Ježíš
 Hrádek u Husince
 kaple sv. Antonína
 dům č. p. 42
 kaple sv. Josefa
 Libějovice
 kostel sv. Víta
 zvonička
 výklenková kaple
 socha Panny Marie
 kostel sv. Martina
 boží muka
 Haniperk
 Suchá
 Habří
 Habří
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 Chlum
 Bavorov
 panský dům
 Chocholatá Lhota
 Kluk
 návesní kaple
 Dub
 roubená stodola
 Tourov
 Radomilice
 Lipovice
 Kubatův pomník
 Vlachovo Březí
 Schmiedův pivovar
 židovský hřbitov
 kostel Panny Marie
 kaple sv. Ducha
 Kleť
 boží muka
 Třísov
 Třísovská lípa
 Dívčí Kámen
 kaple
Základní informace místa
ID místa: 11819
Typ místa: ostatní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 28.4.2020
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama