
Lhenice jsou městys na jihu Čech v Šumavském podhůří, 7 km jihozápadně od Netolic v okrese Prachatice. Přes náměstí kdysi procházela obchodní cesta z Českého Krumlova do Netolic.
Dominantou náměstí je kostel sv. Jakuba Většího (viz samostatné heslo) s farou, bývalá radnice a domy ve stylu jihočeského baroka. Komplex bývalého panského domu č. p. 156 stojí severně pod kostelem.
Severní i jižní části jsou podsklepeny, na severu, kde klesá terén nejvíce, jsou dokonce dva suterény pod sebou. Severovýchodní nároží je zajištěno dvěma mohutnými opěráky. K plochostropému přízemí byl na západní straně dodatečně připojen obdélný přístavek valeně klenuté kuchyně, původně s válcovým komínem. Na jihozápadní nároží navazovala vnitřní brána, z níž je zachován jen mohutný žulový odrazník. Vlastní panský dům je patrový, dvoukřídlý a je situován v severozápadním nároží areálu. Jeho trojprostorový suterén má původní cihelné valené klenby s výsečemi. Podobné klenby jsou ve většině místností přízemí severního křídla, některé dokonce s hřebínky. Při západním průčelí je zachována valeně klenutá černá kuchyně, severně od ní dvě místnosti zaklenuté plochými mladšími klenbami do pasů. Západní křídlo panského domu ztratilo v přízemí veškeré vnitřní členění při přestavbě na stodolu. Z obytného patra byl v r. 1909 na Hlubokou převezen hodnotný kazetový pozdně renesanční strop. Z panského domu se v úrovni suterénu vychází na zahradu, která byla nepochybně součástí původního celku, jak ukazují niky v opěrné zdi mezi panským domem a východním stavením. Druhá část zahrady se rozkládá jižně od panského domu na zvýšené terase nad dvorem. Z budov panského sídla má zčásti zachovanou sgrafitovou rustiku jen východní stavení (východní a severní strana). Na průčelích panského domu, nádvorní straně východního křídla a na bráně jsou sgrafita obnovena. Pro datování sídla můžeme přijmout letopočet 1610 na obnovených slunečních hodinách panského domu. Hodnota areálu spočívá především v tom, že lze dobře rekonstruovat původní celek..
V r. 1437 císař Zikmund zastavil Lhenice městu Táboru, jemuž byly, jsouce r. 1544 povýšeny na městečko (nyní městys), zkonfiskovány po nezdařené vzpouře r. 1547. Koupili je Rožmberkové a s výjimkou počátku 17.století, kdy je držel darem Martin Grejnar z Veveří a z Mysletína, sdílely osud rožmberských panství. Patrně právě krátké období držby Martina Grejnara bylo rozhodující pro výstavbu panského sídla..