pohled na vlastní patrový dvoukřídlý panský dům
© Jaroslav Špiroch 06/2019
Protáhlý areál panského domu ještě s náznakem obranné funkce zaujal polohu na terase, přístupné po rampě pod kostelem kulisovou branou s bosovaným ostěním, charakteristickým pro rožmberské stavby. Východní stranu tvoří dlouhé obdélné stavení, do dvora pouze přízemní, jeho vnější průčelí nad silnicí je mnohem vyšší. Severní i jižní části jsou podsklepeny, na severu, kde klesá terén nejvíce, jsou dokonce dva suterény pod sebou. Severovýchodní nároží je zajištěno dvěma mohutnými opěráky. K plochostropému přízemí byl na západní straně dodatečně připojen obdélný přístavek valeně klenuté kuchyně, původně s válcovým komínem. Na jihozápadní nároží navazovala vnitřní brána, z níž je zachován jen mohutný žulový odrazník. Vlastní panský dům je patrový, dvoukřídlý a je situován v severozápadním nároží areálu. Jeho trojprostorový suterén má původní cihelné valené klenby s výsečemi. Podobné klenby jsou ve většině místností přízemí severního křídla,… číst dále
Městečko, původně osada, se připomíná od r. 1283 jako majetek zlatokorunského kláštera, jehož se r. 1420 zmocnili Rožmberkové. V r. 1437 císař Zikmund zastavil Lhenice městu Táboru, jemuž byly, jsouce r. 1544 povýšeny na městečko (nyní městys), zkonfiskovány po nezdařené vzpouře r. 1547. Koupili je Rožmberkové a s výjimkou počátku 17.století, kdy je držel darem Martin Grejnar z Veveří a z Mysletína, sdílely osud rožmberských panství. Patrně právě krátké období držby Martina Grejnara bylo rozhodující pro výstavbu panského sídla.
|
Přihlášení |
