
Název vsi vznikl z osobního jména Valterův, tj. dvůr. Dobu jejího založení snad lze klást do průběhu 13. století. Avšak jsou doklady o mnohem dřívějším osídlení tohoto místa - archeologické nálezy šňůrové keramiky, žárových hrobů a zbytků laténské kultury. Neznámý majitel v obci nechal vystavět kostel sv. Václava, připomínaný poprvé roku 1352. V místě domu čp. 3 stával svobodný dvůr s celnicí na Labi. Na táhlém hřebeni na vrchu Hradiště (270 m n. m.) byla doložena signalizační plošina, sloužící k podávání ohňových zpráv. Ves po většinu doby své existence tvořila součásti různých statků, především nedalekého hradu Varty, k němuž patřila nejpozději od roku 1397. Později patřila ke Svádovu, od něhož byla během 18. století oddělena, aby nakonec připadla ke statku Zahořany. Ves odkoupil z bývalého zahořanského panství roku 1846 hrabě Karel Chotek, nejvyšší purkrabí Českého království a od roku 1869 byla osadou obce Svádov. V letech… číst dále
Centrální novogotická stavba z cihlového zdiva s tesanými kamennými články. Všechny stěny vrcholí trojúhelnými štíty s fiálami. Stanová střecha je osazena velkou měděnou kytkou gotických tvarů. Vnitřní prostor sklenut devíti poli křížové klenby na čtyřech kamenných válcových sloupech. Veškeré vnitřní vybavení zničeno, stejně jako rakve a ostatky, při plundrování hrobky během poválečného rabování pohraničí.
V roce 1868 zemřel Karel Chotek, majitel nedalekého zámku ve Velkém Březně. S jeho smrtí vyvstala potřeba vybudovat na panství důstojné místo jeho posledního odpočinku. Z tohoto důvodu jeho žena, hraběnka Marie Chotková, roz. Berchtoldová, oslovuje známého východočeského architekta a stavitele Františka Schmoranze staršího s žádostí o návrh rodinné hrobky. Ta byla postavena o rok později, roku 1869. Jedná se o centrální novogotickou stavbu z cihlového zdiva s tesanými kamennými články. Všechny stěny vrcholí trojúhelnými štíty s fiálami. Stanová střecha je osazena velkou růžicích gotických tvarů. Vnitřní prostor je sklenut devíti poli křížové klenby na čtyřech kamenných válcových sloupech. Návrh od architekta Františka Schmoranze staršího původně počítal, že hrobka bude mít i boční věž. Proč nakonec vypadá stavba jinak, nevíme. Samotné vybudování hrobky podle architektonického návrhu dostala na starost firma Alwina Köhlera. Náklady… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.