
Název vsi vznikl z osobního jména Valterův, tj. dvůr. Dobu jejího založení snad lze klást do průběhu 13. století. Avšak jsou doklady o mnohem dřívějším osídlení tohoto místa - archeologické nálezy šňůrové keramiky, žárových hrobů a zbytků laténské kultury. Neznámý majitel v obci nechal vystavět kostel sv. Václava, připomínaný poprvé roku 1352. V místě domu čp. 3 stával svobodný dvůr s celnicí na Labi. Na táhlém hřebeni na vrchu Hradiště (270 m n. m.) byla doložena signalizační plošina, sloužící k podávání ohňových zpráv. Ves po většinu doby své existence tvořila součásti různých statků, především nedalekého hradu Varty, k němuž patřila nejpozději od roku 1397. Později patřila ke Svádovu, od něhož byla během 18. století oddělena, aby nakonec připadla ke statku Zahořany. Ves odkoupil z bývalého zahořanského panství roku 1846 hrabě Karel Chotek, nejvyšší purkrabí Českého království a od roku 1869 byla osadou obce Svádov. V letech… číst dále
Centrální novogotická stavba z cihlového zdiva s tesanými kamennými články. Všechny stěny vrcholí trojúhelnými štíty s fiálami. Stanová střecha je osazena velkou měděnou kytkou gotických tvarů. Vnitřní prostor sklenut devíti poli křížové klenby na čtyřech kamenných válcových sloupech. Veškeré vnitřní vybavení zničeno, stejně jako rakve a ostatky, při plundrování hrobky během poválečného rabování pohraničí.
V roce 1868 zemřel Karel Chotek, majitel nedalekého zámku ve Velkém Březně. S jeho smrtí vyvstala potřeba vybudovat na panství důstojné místo jeho posledního odpočinku. Z tohoto důvodu jeho žena, hraběnka Marie Chotková, roz. Berchtoldová, oslovuje známého východočeského architekta a stavitele Františka Schmoranze staršího s žádostí o návrh rodinné hrobky. Ta byla postavena o rok později, roku 1869. Jedná se o centrální novogotickou stavbu z cihlového zdiva s tesanými kamennými články. Všechny stěny vrcholí trojúhelnými štíty s fiálami. Stanová střecha je osazena velkou růžicích gotických tvarů. Vnitřní prostor je sklenut devíti poli křížové klenby na čtyřech kamenných válcových sloupech. Návrh od architekta Františka Schmoranze staršího původně počítal, že hrobka bude mít i boční věž. Proč nakonec vypadá stavba jinak, nevíme. Samotné vybudování hrobky podle architektonického návrhu dostala na starost firma Alwina Köhlera. Náklady… číst dále
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.