Hodnotný areál tradiční jihočeské venkovské usedlosti, patřící do skupiny časnějších zděných objektů, jak je zpodobněn na mapě stabilního katastru z r. 1837. Má architektonicky i zdobně řešené návesní průčelí obytného křídla a brány. Za ním se rozkládají sýpka, stodola, kolny a chlévy kolem dvora.
Třešňový Újezdec leží na okraji lhenické kotliny, cca 3 km jihovýchodně od Lhenic. Ves tvoří nepravidelnou lichoběžníkovou náves, jíž obklopují bohaté usedlosti z převážně 2. poloviny 19. století. Vzhledem k tomu, že ves stojí mimo hlavní cesty, dochovaly se v takřka neporušené urbanistické struktuře. Jsou typické pro severozápadní oblast Blanského lesa. Od 22. 9. 1995 jsou součástí vesnické památkové zóny. Kromě uvedené usedlosti jsou to ještě č. p. 9, 18, 19, 20 a 21. Usedlost č. p. 22 je uzavřená zděná usedlost na nejzachovalejší severní straně rozlehlé návsi, postavená v první třetině 19. století. Do návsi je obrácena architektonicky zdobným průčelím obytného stavení, na které navazuje zeď s vykrajovaným štítovým nástavcem horizontálně členěným římsou a zdobeným koulemi ve vrcholu s vjezdovou půlkruhovou bránou. Areál usedlosti tvoří obytné stavení se sedlovou taškovou střechou, v němž je zachována valeně zaklenutá předsíň a sklepy; průčelí je přízemní, trojosé, okna v líci v segmentových slepých arkádách; nad vystupující průběžnou profilovanou římsou, krytou taškami, je trojúhelný štít, se třemi pravoúhlými okny v segmentových výklencích, členěný čtyřmi pilastry a zdobený štukovými kruhy a spirálami; štít je rámován bohatě řezaným dřevěným okřídlím. Dále pak zde najdeme sýpku, stodoly, stáje (zaklenuté do trojice středních kamenných sloupů), chlévy (klenby), dvě kolny a rozlehlý dvůr. Z památkového hlediska jde o velmi cenný areál, na kterém se hospodaří do současnosti.
Památkový katalog NPÚ; Jaroslav Špiroch., 16.2. 2022
Usedlosti se po chalupě říkalo "U Čapků" a i když se zde od r. 1685 usadil rod Vincíků, používá se do dnešních dnů. Dle mapy stabilního katastru z r. 1837 byly již budovy usedlosti zděné, pouze jižní kolna byla dřevěná. Podle letopočtu na štítě sýpky - 1868 - byla zvýšena nebo opravena v tomto roce; zděná přestavba původně dřevěné jižní kolny byla provedena v r. 1930. V r. 1952 polovina usedlosti připadla státu a byla využívána zemědělským družstvem. V r. 1970 jí současní vlastníci získali zpět a v r. 1974 přistoupili k rekonstrukci usedlosti, kterou uvedli do původní podoby a odstranili nevhodné zásahy do objektu v době držby družstvem.
Památkový katalog NPÚ; Jaroslav Špiroch., 16.2. 2022
