Červený Dvůr

Josef Adam Schwarzenberg přikročil v letech 1748-49 k dalším úpravám, při kterých byl areál rozšířen o sala terrenu. Výstavba pokračovala po roce 1756 budováním jižního křídla, jehož utváření navrhl knížecí stavitel Josef Fortin, který také sjednotil vnější fasády. Poslední úpravy proběhly po polovině 19. stol. Tehdy byl zámek vybrán za letní sídlo Schwarzenbergů a k tomuto novému účelu adaptován. Nejzajímavější součástí zámku je tzv. Čínský sál s rokokovými nástěnnými malbami F. J. Prokyše z roku 1756..

Celá tato úprava byla pak v 1. polovině 19. století změněna v příkladný anglický park. Jsou zde krásné scenérie s rozlehlými loukami, vodními plochami, skupinami starých stromů, alejemi a rozmanitými pohledy na zámek a jednotlivé zahradní stavby (hájovna, selská chalupa, švýcarské stavení, zahradníkův domek aj. – vesměs postavené v l. 1839–40). Velmi působivý býval pohled ze zámecké terasy přes rybníky oživené fontánami a zarámované urostlými stromy. Rozloha parku činí asi 15 ha..

Ve veselé a životu přející rokokové době v době kolem poloviny 18. století si sem Schwarzenbergové jezdili odpočinout od nepřetržitých slavností, radovánek a oficialit, které naplňovaly jejich honosný dvůr na krumlovském zámku. Klidný den na venkovském zámečku na okraji rozsáhlých lesů a procházky po rozlehlém zámeckém parku pročistily znavené tělo a vrátily chuť na nové radovánky. Kníže Josef Adam Schwarzenberg, který dal v letech 1748- 49 zámku definitivní podobu, sem zajížděl až do své smrti (1782) mnohokrát. Celý život prožil v jakémsi opojení a po opojení přichází kocovina. Dnes se z ní na bývalém letním knížecím sídle léčí Ti, kteří své opojení nezvládli..