Kratochvíle

První písemné zmínky o předchůdci dnešní Kratochvíle - tvrzi a hospodářském dvoře Leptáči pocházejí z roku 1401, kdy byl majitelem tohoto zboží netolický občan Mikuláš Kugl. Netolicko tehdy patřilo do správy zlatokorunského kláštera. V roce 1569 obdržel rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan za věrné služby tvrz Leptáč s hospodářským dvorem, dal tvrz přestavět a vymalovat ji loveckými výjevy. To se tak zalíbilo Vilémovi z Rožmberka, že nabídl Krčínovi výměnou za Leptáč městečko Sedlčany. Po znovunabytí Leptáče dal Vilém tvrz rozšířit a zřídil v blízkosti tvrze velkou oboru na králíky. Přestavbou Leptáče pověřil Vilém již osvědčeného rožmberského stavitele Baltazara Maggi z Arogna. Současně však připravoval výstavbu nového, velkoryse pojatého letohrádku, kde chtěl využít renesanční manýristické cítění italského stavitele. Roku 1581 požádal Vilém z Rožmberka císaře Rudolfa II., aby přestavěné tvrzi dal nové jméno Kratochvíle. Následujícího roku bylo na staveniště sváženo velké množství stavebního materiálu a konala se na místě samém porada obou rožmberských bratří Viléma a Petra Voka o konečném vzhledu letohrádku. V květnu 1583 dal příkaz Jan Netolický z Turova, správce netolického panství, k založení základů pro vilu. Protože bahnitá půda neskýtala základům pevnou oporu, byly použity olšové a dubové piloty, vbíjené do mokré půdy. O dalším postupu stavebních prací se bohužel nezachovaly podrobnější zprávy. Díky Březanovi však víme, že Baltazar Maggi střídavě dohlížel na stavbu Kratochvíle i přestavbu sídelního zámku Petra Voka v Bechyni. Stavba vily rychle pokračovala. Z Březanových záznamů známe tesaře, který na Kratochvíli budoval krov. Byl jím mistr Mertl, který se osvědčil při budování krumlovské a bechyňské zámecké věže. Roku 1585 byl založen v rohu ohradní zdi kostelík, zasvěcený Panně Marii, následujícího roku pak byl dokončen vodní…  číst dále