© Jaroslav Špiroch 03/2026
Lhenice jsou městys na jihu Čech v Šumavském podhůří, 7 km jihozápadně od Netolic v okrese Prachatice. První zmínka pochází z roku 1283, kdy Lhenice patřily zlatokorunskému klášteru. V roce 1544 je císař Ferdinand I. povýšil na městečko. Dominantou náměstí je kostel sv. Jakuba Většího s farou, shora zmíněná bývalá radnice, panský dvůr a domy ve stylu jihočeského baroka. Přes náměstí procházela obchodní cesta z Českého Krumlova do Netolic. Z pamětihodností kromě shora zmíněných památek ostatní najdete buď v přilehlých samostatných heslech nebo v Seznamu kulturních památek ve Lhenicích. Autobusové spojení má městys s Prachaticemi, Chvalovicemi, Českými Budějovicemi a Vimperkem. Prochází jím modrá a červená turistická stezka a cyklotrasy č. 1099 a 1103.
Barokní radnice stojí na jižní straně náměstí v historickém středu městyse. Byla založena na dosti skloněném terénu a jejíž výškový rozdíl byl vyrovnán tarasem se schodištěm se sedmi stupni z tesaných kamenných kvádrů. ...Budova je jednopatrová na obdélném půdoryse s krátkým bočním křídlem, částečně podsklepená. Hlavní severovýchodní průčelí je pětiosé se vstupem v ose hlavní části budovy; zdůrazněno je členěním v barvě omítky nárožními lizénami, horizontální členění je jednoduše profilovanou kordónovou římsou a silně předsazenou korunní fabionovou římsou s oblounem ve spodní části. U bočního křídla je průčelí jednoduché, bez členění. Vstupní portál má ostění s obvodovou linkou a prostými bočními římsičkami a je zaklenut stlačeným obloukem s vrcholovým klenákem; uzavřen je dřevěnými dvoukřídlými dveřmi výplňovými se slunečními motivy. Okna jsou rámována šambránami s klenákem na vrcholu s parapetní římsou s oválným oblounem; dřevěná špaletová okna se šesti tabulkami jsou replikami původních. Mezi třetím a čtvrtým oknem jsou osazeny nad sebou dvě pamětní desky; jedna s poděkováním americké armádě za osvobození a druhá na památku perzekuovaných občanů za pomoc posádce sestřeleného amerického bombardovacího letadla. Severozápadní průčelí obrácené do náměstí má stejné architektonické pojednání jako hlavní průčelí; je tříosé a je zdobně velkoryse pojednané. Jeho lichoběžníkový štít je ve středu prolomen svisle oválným okénkem bez výplně, se šambránou s klenákem ve vrcholu. Okraj štítu, i nad římsou ukončující polokruhový nástavec, jsou lemovány plastickým štukovým rámem, který v dolní části přechází do volut. Ve středu polokruhového nástavce je nika završená konchou a nad ní je ve štuku vyvedena datace A 1814. Jihovýchodní průčelí hlavní budovy je z větší části až na horní okraj zakryté bočním křídlem; uplatňuje se pouze vpravo jednou okenní osou a horní částí štítu. Hlavní budova je krytá mansardovou střechou, boční křídlo sedlovou střechou s taškami bobrovkami. Památkově chráněná od 3. 5. 1958..
Budova staré radnice byla vystavěna v létech 1811 - 1814. Kromě úřadovny byl v domě i byt domovníka, obecního policajta (Tomáš Šmíd) a obecní šatlava. V jejích prostorách se rozhodovalo o všech počinech obce a ve všech zlomových dobách se stávala centrem historického dění. ...V 1. polovině 20. století došlo k některým stavebním úpravám, které však nezměnily původní vzhled. V srpnu 1979 se odstěhoval z ní městský úřad a pošta a byla v ní zařízena knihovna (v poschodí). Byly zde otevřeny malé obchůdky (po roce 1990), prostora pro důchodce (v přízemí) a klubovna hasičů (v poschodí). Bohatě řešená fasáda byla znehodnocena ve 20. století odstraněním barokních architektonických prvků; při rekonstrukci v roce 2008 byly opět obnovena dle dochované dokumentace..
