Letecký pohled
© Radovan Smokoň 04/2009
Valy či šance leží v katastru obce Skřípel, nicméně nejlépe se k ní dostaneme od nádraží Osov (trať Zadní Třebáň – Lochovice). Pokud se postavíme zády k nádražní budově, uprostřed pole uvidíme výraznou zarostlou plochu, hájek tvořený vzrostlými listnatými stromy lemujícími valy.
Čtyřúhelníkové valy u Skřípele patří mezi nejlépe dochované viereckschanze u nás. Jsou tvořeny téměř čtvercovými náspy (105x125 metrů) vysokými až 3 metry s typicky vyvýšenými nárožími, na západní straně s dobře zachovalým příkopem a dvěma branami, z nichž ta západní snad mohla být astronomicky orientována (vzhledem k pozici vůči jiné významné lokalitě na obzoru – kopci Plešivec s velkým laténským hradištěm). ...Keltský původ není bezpečně doložen archeologickým výzkumem, jelikož areál je doposud bez nálezů. Jiné teorie uvádí, že tento výrazný prvek v krajině mohl být dvorec z 3.–1. století př.n.l., ale také možná vojenské polní ležení z dob třicetileté války, případně doby husitské..
„Viereckschanzen" - čtyřúhelníkové svatyně – jsou typické pro laténské období. Bývaly to pravidelné čtyřúhelníkové objekty (většinou čtvercové či obdélníkové, výjimečně kosočtvercové) o velikosti mezi 50 až 200 metry, často mají astronomicky významnou orientaci. ...Obvykle stávaly osamoceně, někde však tvořily oddělenou součást oppida. Objevují se v laténu a pokrývají víceméně celou centrální keltskou oblast. Uvnitř těchto objektů ohrazených valem a příkopem, často s mohutnými bránami, se většinou nacházejí hluboké jámy, v nichž se někdy našly dřevěné sochy „bohů" a jiné obětiny. Uvnitř svatyní se někdy objevují i stopy po malých domcích, které jsou považovány za předchůdce pozdějších galskořímských chrámků..
|
Přihlášení |
