
Hradec tvoří jeden z mnohých vrcholů Brdské vrchoviny a jak již jeho název napovídá, není jen jedním z mnoha. Skutečně se v jeho nejvyšších partiích (podlouhlým a poněkud zploštělým tvarem ke stavbě opevnění přímo vyzívající) rozkládá kdysi pečlivě hrazený prehistorický prostor s dodnes na 12m širokými a 5m vysokými kamennými valy. Celková plocha hradiště je rozprostřena na ploše 200 x 90m, přičemž ve vrcholové části je další výrazná vyvýšenina o průměru necelých 30m. Kromě dvojice mohylek a poněkud bezprizorně působícího ležícího kříže vás vrcholek obdaří také zajímavým výhledem směrem na Dobříš (6 km severozápadně, ovšem mimo vegetační období). Zajímavé je, že přes svojí polohu nad Zlatou stezkou z Prahy do Českých Budějovic (a Linze) a více než příhodnému tvaru nebyla tato lokalita víckeráte využita pro stavbu dalších obranných staveb. Nakonec ani o hradišti přesně nevíme, kdy vzniklo. V letech minulých byla plocha hradiště na severu a západě narušena těžbou křemence. I tak si však zachovalo patřičný duch dávného místa opředeného několikerem pověstí (např. jednou klasickou - o zlatém poklade ve sluji pod vrcholem).
Ale ne pouze milovníci dávné historie si zde příjdou na své - lákavost tohoto prostoru nadále zvyšuje stejnojmenná přírodní rezervace vyhlášená r. 1989 na téměř 46ha. Sídlí zde mnoho živočišných druhů, pro množství další Hradec tvoří významný biokoridor. Bučiny, javorolipové porosty a další tvoří příjemný les pralesovitého charakteru.
Přivede vás sem žlutá značka KČT. Nenechte se zastrašit drátěným plotem, na který možná při výstupu narazíte. Původně měl chránit tamní vzácný porost před nájezdy zvěře - pro lidi zde byl menší žebříček. Dnes jej - díky stavu tohoto novodobého ohrazení - používat nemusíte, plot je značně narušený a tudíž projdete pohodlně až k cíli.