Přírodní památka rozkládající se na 46ha, vyhlášená r. 1989 a prehistorické hradiště (200x90m) na vrcholu (628m n.m.) kopce Hradec, tvořícího součást Brdské vrchoviny. Až 12m široké a 5m vysoké valy, mimo vegetační období výhled směr Dobříš.
Hlavní obrázek místa
Vrcholová partie hradiště
© Petr Turyna 04/2006
Hradec tvoří jeden z mnohých vrcholů Brdské vrchoviny a jak již jeho název napovídá, není jen jedním z mnoha. Skutečně se v jeho nejvyšších partiích (podlouhlým a poněkud zploštělým tvarem ke stavbě opevnění přímo vyzívající) rozkládá kdysi pečlivě hrazený prehistorický prostor s dodnes na 12m širokými a 5m vysokými kamennými valy. Celková plocha hradiště je rozprostřena na ploše 200 x 90m, přičemž ve vrcholové části je další výrazná vyvýšenina o průměru necelých 30m. Kromě dvojice mohylek a poněkud bezprizorně působícího ležícího kříže vás vrcholek obdaří také zajímavým výhledem směrem na Dobříš (6 km severozápadně, ovšem mimo vegetační období). Zajímavé je, že přes svojí polohu nad Zlatou stezkou z Prahy do Českých Budějovic (a Linze) a více než příhodnému tvaru nebyla tato lokalita víckeráte využita pro stavbu dalších obranných staveb. Nakonec ani o hradišti přesně nevíme, kdy vzniklo. V letech minulých byla plocha hradiště na severu a západě narušena těžbou křemence. I tak si však zachovalo patřičný duch dávného místa opředeného několikerem pověstí (např. jednou klasickou - o zlatém poklade ve sluji pod vrcholem). Ale ne pouze milovníci dávné historie si zde příjdou na své - lákavost tohoto prostoru nadále zvyšuje stejnojmenná přírodní rezervace vyhlášená r. 1989 na téměř 46ha. Sídlí zde mnoho živočišných druhů, pro množství další Hradec tvoří významný biokoridor. Bučiny, javorolipové porosty a další tvoří příjemný les pralesovitého charakteru. Přivede vás sem žlutá značka KČT. Nenechte se zastrašit drátěným plotem, na který možná při výstupu narazíte. Původně měl chránit tamní vzácný porost před nájezdy zvěře - pro lidi zde byl menší žebříček. Dnes jej - díky stavu tohoto novodobého ohrazení - používat nemusíte, plot je značně narušený a tudíž projdete pohodlně až k cíli.
Mass, Turyna Petr, 23.4. 2006

Půdorys místa

Plán hradiště, Dobříš. Plán hradiště Hradec. Podle B. Jelínka.
Kolektiv autorů, Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, 2003, str. 66
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Středočeský kraj,  Příbram  (PB),

Místa v okolí

 Studený vrch
 Památník padlým
 Viereckschanze
 Osov
 Obora
 mariánský sloup
 kaple sv. Anny
 synagoga
 židovský hřbitov
 kaple
 radnice
 židovský hřbitov
 Dobříš
 zámecké zahrady
 Vargač
 Všeradice
 Neumětely
 synagoga
 Čertův most
 Šemíkův pomník
 Buková u Příbramě
 Neumětely
 Králova stolice
 kaple sv. Anny
 Pičín
 Plešivec
 Bacín
 kostel sv. Mikuláše
 židovský hřbitov
 Suchomasty
 Jince
 Hluboš
 Lochovice
 Libomyšl
 kostel sv. Mikuláše
 Dlouhá Lhota
 Svinaře
 Lochovice
 synagoga
 kostel sv. Ondřeje
 Liteň
 kaple
 Ostrý
 sladovna
 Tmaň
 kostel sv. Jiří
 Koněpruské jeskyně
 Na Pišťáku
 Korno
 Kotýz
 kostel sv. Václava
 Mníšek pod Brdy
 pivovar
 Velká hospoda
 synagoga
 Otmíče
 Starý Knín
 Brunclíkův mlýn
 židovský hřbitov
 Krcáb
 kostel sv. Zikmunda
 měšťanský pivovar
 stará koželužna
 Čámského mlýn
 kostel sv. Mikuláše
 radnice
 kašna
 morový sloup
 Mincovna
 dům Salaš
 kaple sv. Blažeje
 boží muka
 Drahlín
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 Tihava
 Popovice
 muzeum Výtopna Zdice
 židovský hřbitov
 Budňanská skála
 kostel sv. Palmácia
 kostel sv. Jiljí
 Sudovice
 jeskyně Nad Kačákem
 Tetín
 Hořovice
 kostel sv. Ludmily
 Hořovice
 Tetín
 Karlštejn
 kříž sv. Ivana
 sloup odsouzenců
 synagoga
 dub sv. Václava
 Králův Dvůr
 Brandejsova hrobka
 Řitka
 kaple sv. Jana a Pavla
 kostel sv. Prokopa
 Záhorsko
 boží muka
 kostel sv. Vojtěcha
 Hornický skanzen
 Dobřichovice
 Černolické skály
 Karlík
 Hříměždice
 Všenory
 Zrůbek
Základní informace místa
ID místa: 4188
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 29.4.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama