Přírodní památka rozkládající se na 46ha, vyhlášená r. 1989 a prehistorické hradiště (200x90m) na vrcholu (628m n.m.) kopce Hradec, tvořícího součást Brdské vrchoviny. Až 12m široké a 5m vysoké valy, mimo vegetační období výhled směr Dobříš.
Hlavní obrázek místa
Vrcholová partie hradiště
© Petr Turyna 04/2006
Hradec tvoří jeden z mnohých vrcholů Brdské vrchoviny a jak již jeho název napovídá, není jen jedním z mnoha. Skutečně se v jeho nejvyšších partiích (podlouhlým a poněkud zploštělým tvarem ke stavbě opevnění přímo vyzívající) rozkládá kdysi pečlivě hrazený prehistorický prostor s dodnes na 12m širokými a 5m vysokými kamennými valy. Celková plocha hradiště je rozprostřena na ploše 200 x 90m, přičemž ve vrcholové části je další výrazná vyvýšenina o průměru necelých 30m. Kromě dvojice mohylek a poněkud bezprizorně působícího ležícího kříže vás vrcholek obdaří také zajímavým výhledem směrem na Dobříš (6 km severozápadně, ovšem mimo vegetační období). Zajímavé je, že přes svojí polohu nad Zlatou stezkou z Prahy do Českých Budějovic (a Linze) a více než příhodnému tvaru nebyla tato lokalita víckeráte využita pro stavbu dalších obranných staveb. Nakonec ani o hradišti přesně nevíme, kdy vzniklo. V letech minulých byla plocha hradiště na severu a západě narušena těžbou křemence. I tak si však zachovalo patřičný duch dávného místa opředeného několikerem pověstí (např. jednou klasickou - o zlatém poklade ve sluji pod vrcholem). Ale ne pouze milovníci dávné historie si zde příjdou na své - lákavost tohoto prostoru nadále zvyšuje stejnojmenná přírodní rezervace vyhlášená r. 1989 na téměř 46ha. Sídlí zde mnoho živočišných druhů, pro množství další Hradec tvoří významný biokoridor. Bučiny, javorolipové porosty a další tvoří příjemný les pralesovitého charakteru. Přivede vás sem žlutá značka KČT. Nenechte se zastrašit drátěným plotem, na který možná při výstupu narazíte. Původně měl chránit tamní vzácný porost před nájezdy zvěře - pro lidi zde byl menší žebříček. Dnes jej - díky stavu tohoto novodobého ohrazení - používat nemusíte, plot je značně narušený a tudíž projdete pohodlně až k cíli.
Mass, Turyna Petr, 23.4. 2006

Půdorys místa

Plán hradiště, Dobříš. Plán hradiště Hradec. Podle B. Jelínka.
Kolektiv autorů, Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, 2003, str. 66
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Středočeský kraj,  Příbram  (PB),

Místa v okolí

 Studený vrch
 Památník padlým
 Viereckschanze
 Osov
 Obora
 mariánský sloup
 kaple sv. Anny
 synagoga
 židovský hřbitov
 kaple
 radnice
 židovský hřbitov
 Dobříš
 zámecké zahrady
 Vargač
 Všeradice
 Neumětely
 synagoga
 Čertův most
 Šemíkův pomník
 Buková u Příbramě
 Neumětely
 Králova stolice
 kaple sv. Anny
 Pičín
 Plešivec
 Bacín
 kostel sv. Mikuláše
 židovský hřbitov
 Suchomasty
 Jince
 Hluboš
 Lochovice
 Libomyšl
 kostel sv. Mikuláše
 Dlouhá Lhota
 Svinaře
 Lochovice
 synagoga
 kostel sv. Ondřeje
 Liteň
 kaple
 Ostrý
 sladovna
 Tmaň
 kostel sv. Jiří
 Koněpruské jeskyně
 Na Pišťáku
 Korno
 Kotýz
 kostel sv. Václava
 Mníšek pod Brdy
 pivovar
 Velká hospoda
 synagoga
 Otmíče
 Starý Knín
 Brunclíkův mlýn
 židovský hřbitov
 Krcáb
 kaple sv. Blažeje
 kostel sv. Zikmunda
 měšťanský pivovar
 stará koželužna
 Čámského mlýn
 kostel sv. Mikuláše
 radnice
 kašna
 morový sloup
 Mincovna
 dům Salaš
 boží muka
 Drahlín
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 Tihava
 Popovice
 muzeum Výtopna Zdice
 židovský hřbitov
 Budňanská skála
 kostel sv. Palmácia
 kostel sv. Jiljí
 Sudovice
 jeskyně Nad Kačákem
 Tetín
 Hořovice
 kostel sv. Ludmily
 Hořovice
 Tetín
 Karlštejn
 kříž sv. Ivana
 sloup odsouzenců
 synagoga
 dub sv. Václava
 Králův Dvůr
 Brandejsova hrobka
 Řitka
 kaple sv. Jana a Pavla
 kostel sv. Prokopa
 Záhorsko
 boží muka
 kostel sv. Vojtěcha
 Hornický skanzen
 Dobřichovice
 Korunka
 Černolické skály
 Karlík
 Kujalův lom
 Hřiměždice
 Všenory
 Zrůbek
Základní informace místa
ID místa: 4188
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 29.4.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama