kaple sv. Jáchyma

Omítky jsou dvojí (hrubá a hladká), doplněné o štukové reliéfy a jednoduché štukové pilastry. Ve štítu, částečně obloženém hoblovanými prkny, je umístěn medailon s podobiznou svatého Jáchyma, nad ním menší kříž a oválné okno. V bočních stěnách jsou umístěny dvojice obdélných oken s půlkruhovým závěrem. Apsidu zdobí dvě kruhová okna a velký štukový latinský kříž. Předsíň, ke které vedou tři schody, je velmi zajímavě a originálně výtvarně pojata. Tři arkády podpírají dva sloupy a dva polosloupy. Hlavice jsou zdobené obličeji andělíčků a křídly. V bočních stěnách předsíně je umístěno vždy po jednom malém kruhovém oknu. Jediný vstup do kaple je dvoukřídlými dřevěnými dveřmi s dvěma kruhovými okénky. V šambráně je reliéf božího oka. Po obou stranách dveří jsou umístěna obdélná okna s půlkruhovým závěrem. Předsíň je zakrytá plechovou pultovou střechou. Vysoká střecha kaple je polovalbová, stejně jako polokuželovitá střecha apsidy je krytá pálenými taškami (bobrovky). Na bocích střechy jsou umístěny lichoběžníkové vikýře bez okenních výplní. V přední části střechy ční čtverhranný sanktusník krytý plechem. V roce 2017 areál prošel celkovou obnovou..

Podle staré pověsti žil na vrchu Roubený (německy Raupenberg) u Lobendavy rytíř Wilm, který podnikal se svou družinou loupežné výpravy do širokého okolí. Aby byla jeho řádění učiněna přítrž, vyslalo na něj město Budyšín trestnou výpravu právě ve chvíli, kdy byl Wilm na tažení u hradu Krásný Buk. Jeho hrad zastihli vojáci téměř prázdný, proto jej snadno dobyli a zničili. Věrný hradní správce Jáchym (německy Joachim) spolu s jedním zbrojnošem unikli Budyšínským díky tajné chodbě. S sebou vzali z Wilmovy pokladnice tolik, kolik mohli unést, a poklad se vydali uschovat do tajné jeskyně na blízkém kopci uprostřed lesa. Jáchym vyslal zbrojnoše na výzvědy, ten se ale již nevrátil, proto vyrazil z úkrytu sám. Svého pána hledal nejprve na Krásném Buku, který byl však také dobyt. Vrátil se proto do trosek Wilmova hradu, odkud z tajné pokladnice odnesl postupně všechny cennosti do nové jeskynní skrýše. Jáchym vchod jeskyně pečlivě zakryl tak, aby jej nikdo neobjevil. Nedlouho poté se Jáchymovi v noci zdál sen. V něm k němu promluvil jeho jmenovec svatý Jáchym a radil mu, aby zanechal loupežného života a obrátil se k Bohu. Jáchym uposlechl, odložil rytířský oblek a rozhodl se stát poustevníkem. Velmi brzy vešel ve známost v celém okolí. Ke skromnému a vlídnému poustevníku chodili lidé pro radu, neboť jim uměl pomoci, dát útěchu a uzdravit nemocné léčivými bylinami. Během svátků putoval se známými vesničany do kostela, v neděli se s nimi společně modlil v malé lesní kapli, kterou sám vystavěl a kde na oltáři visel obraz svaté Anny a svatého Jáchyma. Jednoho dne poustevníka Jáchyma vyrušil při ranní modlitbě zbožný poutník. Nebyl to nikdo jiný než rytíř Wilm, který se po zničení svého hradu obrátil k Bohu. Vydal se do Svaté země, aby zde slíbil konat pokání za své těžké hříchy. Jáchym mu nabízel, že mu ukáže skrýš s pokladem, Wilm však nechtěl; rozhodl se také pro kajícný život poustevníka. Usadil se nedaleko na úpatí Ječného vrchu (německy Gerstenberg), kde spolu s několika dřevorubci založil ves Wilmsdorf (nyní Vilémov). Poustevník Jáchym žil ještě mnoho let zcela oddán Bohu a službě prostým lidem. Ve vysokém věku zemřel tak, jak si vždy přál. Na svátek svatého Jáchyma odešel na věčnost během modlitby. Vesničané, kteří jej našli, byli jeho skonem velmi zarmoucení. Za účasti poustevníka Wilma byl Jáchym pohřben uprostřed své kapličky. Wilm pak následoval svého přítele na věčnost nedlouho poté. Protože Jáchym o pokladu nikomu neřekl, čeká tak, ukryt v útrobách Jáchymova vrchu, na své objevení dodnes. Pověst o poustevníku Jáchymovi je časově zařazována do 14. století, první kaple na vrchu Jáchym však byla pravděpodobně postavena až mnohem později, podle dochovaných pramenů patrně v polovině 18. století. Na konci 19. století je na Jáchymově vrchu zmiňována malá dřevěná poutní kaplička se zastaveními křížové cesty. Ta stála až do roku 1914, kdy vyhořela. Téhož roku byla postavena kaple nová, již zděná. Spolu s kaplí sv. Jáchyma vyrostla na vrchu nová křížová cesta se čtrnácti sloupky a dvěma kaplemi. Autorem celého komplexu byl Franz Eiselt ze sousední Lipové. Kaple sv. Jáchyma nebyla později upravována, dochovala se tak v původní podobě a je významným dokladem církevní architektury 1. poloviny 20. století. Po druhé světové válce ztratila kaple svůj význam a nebyla využívána, současně přišla o vnitřní vybavení. I když zchátrala, dochovala se do současnosti a od roku 2014 je památkově chráněna. Území je ve vlastnictví podniku Lesy České republiky, s.p., který se od roku 2017 stará o obnovu kaple i jejího okolí včetně přilehlé křížové cesty (viz samostatné heslo). Kaple je proto v současnosti opravena a stavebně zabezpečena..