Frýdberk

Existence a doba trvání tvrze či menšího hrádku v poloze Lipina byl jednoznačně spjat s dobou existence opevněné trhové osady Frýdberk-předchůdce dnešního Místku. Jako oblastní sídlo Stangeů zřejmě tvrz na konci 13. století sloužila k jejich kolonizační činnosti na Místecku. Zároveň tvořila opěrný bod a ochrannu trhové vsi, která tvořila vlastně opevněné předhradí tvrze. Zde je patrně hůavní rozdíl mezi ochrannou a strážní funkcí blízkého Štandlu (700 m odtud) a obytnou fnkcí této tvrze. Archeologicky byla datována do průběhu či závěru 13. století. Zřejmě na počátku 14. století zpustla spolu s osadou, jejíž funkci převzalo (stejně jako jméno) nové městečko Místek. Hlavní zásluhu o samotné objevení této (ještě donedávna jen hypotetické) tvrze a osady má oblastní badatel pan Milan Boris, který ji v roce 1980 objevil. V tomto místě na SZ, v nejzašším místě ostrožny, na lehce vyvýšeném výběžku z plochy zaniklé vsi byla založena tvrz. Ze tří stran byla chráněna prudkými srazy k bezejmennému potoku a k říčce Olešné. Ze zbylé strany byla oddělena od plochy vsi 3-4 m hlubokým a kolem 13 m širokým čtvrt kruhovým příkopem před nímž byl vyhozen val (v malých částech zachovaným). Podle P. Kouřila prý opyš (nejzašší část ostrožny tvrze) přetínal druhý, krátký příkop (šířky 7 m, hloubky kolem 2,5 m). O tomto by se však dalo dohadovat, protože proč by stavebníci z opevnění vyjmuli strategický opyš? Plocha jádra má přibližně hruškovitý tvar rozdělený do tří výškových stupňů. Na nejvyšší, nepravidelně vejčité části, nad plochu osady asi o 1m vystupující části (osy 32 a 17 m), jsou dodnes velmi zřetelné výkopy po archeologických sondách. V této částu stával výzkumem doložený kamenný věžový objekt s hrázděnou vyšší částí krytou šindelem (vnitřních rozměrů 5,5 x 6,7 m). Zdi měla 0,75 m široké, z kamene, pečlivě kladeného na jílové pojivo. Do místnosti vedl…  číst dále