Železárny založené patrně v roce 1618 olpomouckými biskupy. Měly zpracovávat bohatou železnou rudu ze zdejších hor. Během doby se rozrostly ve významný podnik, který dal vzniknout dnes slavnějším vítkovickým železárnám.
Hlavní obrázek místa
tovární kaple sv. Barbory
© Jan P. Štěpánek 01/2006
Frýdlantské železárny – jejich historie velmi úzce souvisí s pozdějším vznikem a rozvojem celého ostravského těžkého průmyslu. Železárny ve Frýdlantě nad Ostravicí vznikly z železných hamrů zpracovávajících místní železnou rudu. Tyto hamry začaly na panství hukvaldském (Frýdlant) i frýdeckém (Staré Hamry, Malenovice) vznikat počátkem 17. století. Největšího rozmachu však dosáhly právě frýdlantské hamry, které se díky velkému zájmu svých majitelů, olomouckých biskupů a arcibiskupů, postupem času přeměnily na věhlasné hutě a železárny. Právě tyto železárny daly vzniknout v 1. třetině 19. století dnes mnohem slavnějším vítkovickým železárnám (viz. heslo), když se rozhodlo o vybudování pobočného závodu frýdlantských železáren ve Vítkovicích. Doba největší slávy frýdlantských železáren spojených s olomouckými biskupy a arcibiskupy je již dávno pryč, avšak zachovalo se mnoho hmatatelných i nehmatatelných památek. Jednak místní názvy šachtiska, uhliska, na výsypu a podobně, ale i některé původní stavby pocházející ještě z dob arcibiskupských železáren. Jedná se především o samotný hlavní závod rozkládající se na jižním okraji centra Frýdlantu. Zde se zachovaly některé úřednické objekty, původní haly, ale hlavně vzácná kaple sv. Barbory z roku 1844. na druhé straně Frýdlantu, v místě zvaném Kuty, se dochovala v areálu kdysi pobočného závodu jedna z hlavních úřednických budov. V neposlední řadě je třeba zmínit i síť několika náhonů, které se bývalými železárnami a celým Frýdlantem vinou, a jejichž vodní energie závody poháněla. Mnoho lidí si dnes bohužel již neuvědomí, že právě tyto dnes již jinému účelu sloužící stavby a závody, daly podnět k rozvoji a bohaté průmyslové historii celého Ostravska.
Jan P. Štěpánek, 13.1. 2006
historie

Frýdlant býval odedávna malou osadou, jejíž obyvatelstvo se živilo převážně zemědělství. Snadná dostupnost dřeva z okolních lesů a hlavně skutečnost, že se v těchto končinách vyskytla místní železná ruda, byly na území frýdlantska zakládány pily a první hamry jež daly vzniknout pozdějším železárnám. Dle zachovalých dokumentů se na Hukvaldsku dobývala železná ruda již před rokem 1281, kdy dal podnět k jejímu kutání sám olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Ruda se však v těchto místech nezpracovávala, nýbrž vyvážela. Nejstarší písemné zprávy umísťují trvaleji první železárny na ostravsku do Frenštátu pod radhoštěm, k soutoku říčky Lomné s Lubinou. Dle písemnosti z roku 1556 tam byl vystavěn nový železný hamr na místě, kde před tím již železný hamr existoval. Tento však netrval dlouho, protože v roce 1610 není o něm žádných zpráv. Podobně se i na pravém slezském břehu rozvíjely první železné hamry. K jejich založení dali…  číst dále

Jan P. Štěpánek, výroční brožura 350 let železáren ve Frýdlantě n. O., Památník Krejcarového spolku ve Frýdlantě nad Ostr. z roku 1931, 13.1. 2006

Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Frýdlant nad Ostravicí

Místa v okolí

 Alsternova vila
 Harcovský most
 Nová Ves
 Frýdlant
 radnice
 hamr č. VII
 kaple na Kamenci
 Lubno
 Hamerská kaple
 vodopády Satiny
 U Veličků
 kostel sv. Josefa
 Janovice
 kaple Panny Marie
 kaple Panny Marie
 Ondrášovy díry
 Vašendův kříž
 Baška
 Hodoňovice
 kaple Při šefru
 koryto potoka Mazák
 Gabrielina chata
 kostel sv. Václava
 kaple Za humny
 Husův dům
 kaple sv. Mauritia
 Kaple skalická
 kaple sv. Kříže
 Lysá hora
 PR Bučací potok
 fojtství
 švédská mohyla
 Čeladná
 roubený dům č.p. 5
 roubená zvonička
 Skalický lom
 boží muka
 Šmiřákův mlýn
 boží muka
 vodní mlýn
 kaple Panny Marie
 Skalice
 Kozlovice
 kostel sv. Martina
 Myslík
 Travné, Travný
 Šance
 zvonička
 Adámkova vila
 Leopoldova chata
 vodní dílo Olešná
 Raškovice
 Hubertova chata
 kaple Na Skotni
 šance Řečice
 Pražmo
 Eltzerova přádelna
 kostel sv. Josefa
 Panorama u Chlebovic
 zvonička Měrkovice
 fojtství
 zvonice
 klauz Kyčerov
 Dobrá
 kaple sv. Otýlie
 radnice Místek
 Podkostelní mlýn
 Měšťanský pivovar
 Neumannova přádelna
 Hukvaldská obora
 Hukvaldy
 židovský hřbitov
 Neumannova vila
 Greiffka
 kostel sv. Jiří
 Štandl
 Rechle
 Málkovice
 jedle v Řečici
 Jamnice
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Maxmiliána
 Hukvaldy
 Zoopark
 Čertův stůl
 kostel sv. Jošta
 socha sv. Barbory
 socha sv. Floriána
 Bezručova kaple
 stará radnice
 Wolfínský palác
 radnice Frýdek
 Frýdberk
 Frýdek
 mariánský sloup
 Koloredovský most
 radnice
 kostel sv. Martina
 městské hradby
 Neptunova kašna
 větrný mlýnek
 Frýdecká synagoga
 Travertinová kaskáda
 lesní zámeček
 šance na Obidové
 kříž na Hutích
 Mořské oko
 kostel sv. Mikuláše
 větrný mlýn
 Zvonička Pustevny
 Frýdecká šibenice
 Okrouhlá
 Okrouhlá
 kostel Všech svatých
 mlýn Strážka
 Rychaltice
 zvonička u Polků
 Morávka
 Dobratice
 Cyrilka
 kostel sv. Jindřicha
 kaple Panny Marie
 kříž na Samčance
 Blato klaus – Mohyla
 socha Radegasta
 klaus Panský
 Skácelův kříž
 Prochaskova vila
 Lískovec u Frýdku
 hrable Červík
 Bruzovice
 Hájovský dvůr
 kaple sv. Kříže
 Kubartova kaple
 Raškův kámen
 evangelický kostel
 Bezručova vyhlídka
 Kocurovice
 Husova lípa
 Šostýn
 kostel Všech svatých
 Horní Domaslavice
 kostel sv. Stanislava
 Kateřinice
 Hartisov
 Maxmiliánův dvůr
 Lom - Mořské oko
 dvůr Antonínov
 kříž na Vidíkově
 Dolní Tošanovice
 Bílý Kříž
 Dolní Domaslavice
 Horní Tošanovice
 zvonička
 socha Boha Otce
 kostel sv. Jiří
 Brušperk
 Šorštýn
 Baranská skála
 Trnávka
 Hnojník
 Třanovice
 Jurkovičova rozhledna
Kontaktní informace
LAKUM - KTL a.s.
Ostravská 384
Frýdlant nad Ostravicí
739 11
Tel: 558 442 201
http://www.lakum.cz
lakum@lakum.cz
Základní informace místa
ID místa: 3788
Typ místa: technická památka
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 14.1.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

Cestování

Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

Krásné odpoledne s procházkou a bruslením ve Veltrusském parku

Cestování

Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.

reklama