
Hamr č. III měl podobu mohutné prosté, světle omítnuté nižší budovy, vyzděné z lomového kamene s využitím pálených cihel. Byl na vodní pohon a voda na jeho dřevěná kola byla vedena náhonem z potoka Řasník (Řosník), který pramení na severních svazích kopce Smrčku. Není však vyloučeno, že k jeho pohonu mohl být využit i vodní náhon od výše položených hamrů č. I a II, který byl dřevěným korytem převeden přes potok Řasník. Hamr měl obdélný tvar, podélně orientovaný k vodnímu náhonu. Částečně byl vystavěn přes něj, do tělesa vodního náhonu, takže náhon vlastně protékal budovou v jakémsi krytém zaklenutém tunelu. Teprve na konci budovy vytékala voda vodopádem z vantroků ven. Byl tedy na horní vodu. Udává se, že budova byla 20 m dlouhá, 12 m široká a 5-6 m vysoká. Interiér hamru prosvětlovala výše položená půlkruhová okna. Celek pak kryla prostá sedlová střecha, jejíž krov byl v interiéru přiznaný, neboť hamr neměl strop.… číst dále
Historie železárenského provozu ve zdejší oblasti spadá do 1. poloviny 17. století, kdy byly olomouckými biskupy založeny slavné železárny v podhorském Frýdlantě nad Ostravicí. S rozvojem zdejších provozů se rozrůstal i počet různě přidružených provozů. K těmto provozům patřily i železárenské hamry. Vznik prvních hamrů v obci Ostravice nedaleko Frýdlantu, na moravské straně řeky Ostravice, spadá snad do 18. století, kdy jsou bezpečně zobrazeny na mapě 1. vojenského mapování ze 60. let 18. století. S rozvojem železáren spojeným s rozmachem tzv. průmyslové revoluce na počátku 19. století přišla i snaha rozvíjet a modernizovat zdejší provoz. Vlastník železáren se tehdy rozhodl pro stavbu nových hamrů a modernizaci těch starých. Tímto úkolem pověřilo olomoucké arcibiskupství v čele s arcibiskupem Rudolfem Janem Habsburským v roce 1825 hamernického mistra Josefa Kuděláska. Tehdy byl zřejmě výrazně zmodernizován… číst dále
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.