Pohled do Těšínské ulice od severozápadu
vpravo vyvýšená plošina předpokládané Jamnice
© Jan P. Štěpánek 2005
Jamnice – mýty a otazníky zahalený pojem, na který dodnes nedokázali regionální badatelé s jistotou odpovědět.
Jamnice byla středověkou předchůdkyní dnešního města Frýdku. Tato osada se zvláštním statusem „trhová ves“ byla založena patrně již v průběhu 12. století. Můžeme tak soudit dle jejího ještě slovanského pojmenování. Jméno osady se často odvozuje od „jamníků“ – horníků (prospektorů), kteří zde hledali a kopali rudu pro knížete. Další variantou, že název osady pochází od slova „jímat“ – čili osada, kde se jímalo. To však ve smyslu strážní či celní kontroly.
Doposud však není uspokojivě vyřešena otázka lokace středověké vsi s tvrzí Jamnice. Existují dva názory a dvě teorie o jejím umístění. První klade osadu do míst dnešního Starého Města u Frýdku. Pro tuto teorii mluví jednak výhodné umístění Starého města na vyvýšenou terasu nad soutokem řek Ostravice a Morávky a jednak samotný název – Staré Město. Po založení dnešního Frýdku a přeložení obchodní cesty k němu, pozbyla Jamnice svůj význam a začala se nazývat „Starým Městem“. Tato teorie počítá se skutečností, že jamnická tvrz není totožná s první fází stavebního vývoje frýdeckého hradu, ale že jde o zcela samostatný objekt.
Druhá teorie, jíž podporují mnozí současní regionální badatelé, však klade Jamnici do prostoru jihovýchodního katastru města Frýdku, na vyvýšenou terasu vymezenou dnes ulicemi T.G. Masaryka, Těšínskou, Potoční, Krátkou a zářezem rychlostní silnice z Olomouce do Těšína a Krakova. Tato lokalita však byla v nedávných letech poškozena jednak výstavbu železniční tratě do Těšína, jednak zářezem rychlostní silnice. Terénní náznaky možné fortifikace jsou však doposud patrné. Teorie je podpořena i mnoha archeologickými materiály. V případě, že osada Jamnice opravdu stávala zde, pak je jamnická tvrz totožná s první stavební fází frýdeckého hradu. Pod jamnickou tvrzí vedla přes říční brod obchodní stezka z trhové vsi Frýdeberku (Lipiny) na moravském břehu Ostravice, dále stoupala svahem dnešního zámeckého kopce a stáčela se do Jamnice. Po tomto strážním hrádku se nedochovaly výraznější stopy v terénu. Snad jej tvořila kamenná hranolová, z části obytná strážní věž, obehnaná zdí, příkopem a valem, jak tomu běžně bývalo.
Kde je však pravda? Těžko říci, na tuto hádanku nám badatelé snad jednou dají odpověď. Památkou na existenci této předchůdkyně současného města Frýdku je pojmenování hlavní ulice ve Starém Městě – Jamnická.
Historie JamniceProblematikou nejstarších dějin města Frýdku se zabýval Milan Boris, zastánce teorie, že Jamnice se nacházela v prostoru Frýdku a proti němu stál Dominik Drobiš, který nesouhlasil s popřením totožnosti trhové osady – městečka Jamnice se Starým městem u Frýdku. Teprve Jaroslav Bakala upozornil na existenci opomíjené listiny z 10. září 1335, která vznikla na základě sporu českého krále Jana Lucemburského s vratislavským biskupem Nankerem. Ke kostelu sv. Alžběty ve Vratislavi je v listině uveden jistý „Nicolaus de Fredek“, který je znovu jmenován v listině biskupa Nankera z roku 1340. Přehled dějin Těšínska v období vlády vévody Kazimíra I. (1316 – 1358) nenaznačuje politickou ani vojenskou příčinu, proč vznikl frýdecký hrad a v jeho sousedství nové město, které navázalo na starší předlokační trhovou ves Jamnici (Jannutha). Listina svídnického a fürstenberského vévody Bolka z 1. dubna 1337 mezi svědky uvádí jistého Bolka z Jamnice – „von Immnitz“. Otázka jamnické tvrze a její existence úzce souvisí s pozdějším založením frýdeckého hradu. Podle názvu tato osada patřila do zvláštní kategorie služebnostních osad, které původně obývali prospektoři – horníci („jamníci“), kteří těžili železnou rudu v knížecích službách. Jiný názor říká, že Jamnice nevznikla od základu „jáma“, ale od slovesa „jmouti“, tedy zajímati, zadržovati. Jamnice tedy mohlo být označení osady se specifickou funkcí (osada, kde se zastavuje, zajímá), ale mohlo jít také o označení obyvatel s tímto posláním (jamníci, zajímači – z dnešního pohledu strážci). Politické změny, jimiž Jan Lucemburský prosadil lenní podřízení slezských knížectví českým panovníkům, přinesly oživení a utužení vzájemných styků mezi Těšínskem a ústředními zeměmi Českého království a tím také stoupla důležitost a frekventovanost jižní větve obchodní stezky – hlavní spojnice mezi Moravou a Těšínskem ve směru na Krakov, vedoucí přes dnešní Frýdek. Odpovídající ekonomické využití a ochrana této cesty pravděpodobně vedly těšínské Piastovce k výstavbě nového pohraničního hrádku. Z roku 1327 se dochovaly dvě listiny, první vydal 18. února kníže Kazimír, druhou 24. února český král Jan Lucemburský. V obou je zmiňována Jamnice. Dalším pramenem, který dokládá existenci Jamnice je soupis desátků biskupství vratislavského. Mezi osadami z Frýdecka je uvedena i zmínka o Jamnici – „item in Jannutha“
Mnohem pozdějším písemným odkazem na Jamnici je záznam v urbáři frýdecko-místeckého panství z roku 1580. Doslovná formulace zní: „Role na Jemnici ležící nad Bahna, kterých měščané též užívají........lán role a 12 rybníčků v poli u města Frýdku v potokách, jenž slovou na Jemnici.“ Stejný název se objevuje jako pomístní jméno v 16. – 17. století ještě několikrát, pokaždé pro jistou část jižního katastru Frýdku. Naposledy je „Jemnický úvoz“ zmiňován ještě v roce 1817 v robotním výkazu obce Žermanic, poddanské vsi města Frýdku. Obyvatelé Žermanic mimo jiné měli za povinnost udržovat schůdky a úvoz u kostela sv. Jošta a jamnickou cestu s můstky.
Umístění Jamnice v současné zástavbě FrýdkuCentrum Jamnice se mohlo rozkládat na vyvýšené plošině, kterou dnes protíná železniční trať na Těšín. Plošinu rozděluje na dvě části výrazný příkop, v malé sondě byly zachyceny keramické zlomky z 13. – 14. století, další byly nalezeny pod hranou splachu – jeden ze zlomků svým charakterem by ještě mohl přináležet období pozdní doby hradištní. Další, dnes nedochované nálezy, pocházely ze zahrad za zbořeným frýdeckým kinem Slovan. Celou plošinu vymezují ulice Potoční, Krátká, Nádražní, částečně Masarykova třída a zářez rychlostní silnice 1/87 (v úseku někdejší ulice Čechoslava Ostravického, která dnes díky estakádě neexistuje). S jamnickým osídlením pravděpodobně také souvisí početné archeologické nálezy z horní a střední části Těšínské ulice. Ve výkopech při velkoplošných asanacích starých domů, výstavbě nových objektů a při výkopových pracích bylo shromážděnomnoho keramických zlomků z 13. – 16. století. Tyto nálezy patrně souvisejí s přístupovou komunikací vedoucí k Jamnici od strážního hrádku, respektive dále ve směru k Těšínu.
|
Přihlášení |
