
Modernizovaný čtyřkřídlý patrový zámek na okraji historického centra města, postavený na místě původní tvrze. Rizalit ve vstupním úzkém průčelí zámku, v němž je osazen renesanční arkýř, napovídá o možnosti, že původně zde stála průjezdní věž. O tom, že byl zámek vybaven arkádami, svědčí zbytky zazděné v chodbách obíhajících nádvoří. Barokní úpravy respektovaly renesanční rozvrh, ale zmizely pod novobarokními renovacemi Wilczků z doby po požáru v roce 1854. Pozměnily i těžce poškozené interiéry a v plné kráse zůstalo jen hodnotné renesanční schodiště. Zámek je spojen krytou chodbou na pilířích s blízkým kostelem. Od zámku se až dolů k rybníku táhne přírodně krajinářský park.
V 1. patře zámku, který si zachoval středověkou mohutnost, dnes sídlí Městský úřad, v přízemí je Turistické informační centrum.
Došlo k ní asi na sklonku 15. století, kdy vznikla tvrz Bítovských z Bítova, která se připomíná roku 1513. Její rozsah by mohl odhalit pouze stavebněhistorický průzkum, ale může jí obsahovat východní křídlo zámku. Ondřej Bzenec z Markvartovic tvrz do roku 1579 přestavěl na renesanční dvoupatrový zámek za účasti vlašských mistrů (Antonín, Martin a Štefan Vlach a jiní) a upravil i blízký kostel. Na zámku hostil známého geneaaloga a historika Bartoloměje Paprockého z Hlohol. Ondřej byl významnou osobou své doby. V roce 1595 byl zavražděn závistivým Pertoldem Tvorkovským sídlícím na Raduni..