Mariánský kostel
© Jan P. Štěpánek 05/2016
Mají-li Čechy svou Svatou Horu, Morava svůj Svatý Hostýn, má i Slezsko své Lurdy, jak je Frýdek také někdy nazýván.
Na severozápad od centra města, na mírném návrší zvaném kdysi Vápenky, stojí velkolepá pozdně barokní dvojvežová stavba monumentálního chrámu. Vstoupíme-li hlavním portálem do chrámu, upoutá nás na hlavním oltáři tajemná socha. Asi 1m vysoká, tmavošedá, z pískovce vytesaná socha Panny Marie Frýdecké opředená mnoha pověstmi a bájemi.
Chrám je 47,25 m dlouhý, 25,25 m široký a 22,75 m vysoký po klenbu. Dvojvěží je vysoké 60m. Po stranách lodi je 6 protilehlých kaplí s oltáři, na nichž jsou obrazy značné umělecké hodnoty. Nejcennější je hlavní oltář z r.1793, jehož důmyslná architektura zvyšuje monumentalitu chrámu. Je dílem stavitele J. Schuberta z Opavy a brněnského sochaře Schweigla. Pozadí oltáře tvoří 6 vysokých, v pulkruhu ke klenbě čnících sloupů spojených pažením, nad nímž se vznáší zlacená koruna s křížem. Pod ní je nad svatostánkem umístěna již zmíněná socha Panny Marie. Pod kaplí sv. Kříže je zvláštní krypta s ostatky hrabat Pražmů, někdejších majitelů frýdeckého panství a utonulých poutníků. Kolem areálu kostela je křížová cesta z roku 1877 - dílo mnichovské školy. Uprostřed stojí kruhová kaple Nejsvětějšího Srdce Páně, zvaná Římská.
Ve 2. polovině 90. et 20 století prošel chrám celkovou rekontrukcí. Dnes je opět dominantou okolní krajiny a i cílem turistů a věřících. V roce 2001 byl kostel povýšen papežem Janem Pavlem II. na basiliku minor.
Historie poutního chrámuJeden pramen uvádí, že byla vytesána na popud hraběte Františka Eusebia z Oppersdorfu a umístěna na kopec naproti zámku. Druhá pověst vypráví, že byla nalezena v těchto místech v zemi. Lidé se k ní scházeli pod širým nebem. V roce 1706 nad kamennou sochou byla vztyčena dřevěná kaple zasvěcená Panně Marii Sněžné. Novou kaplí se zvýšil počet poutí k tomuto místu. V této době nastal také spor o vlastnictví sochy mezi farou a zámkem. Hrabě Pražma sochu z Vápenek vzal a odnesl k sobě do Frýdeckého zámku. To se však nelíbilo věřícím a ti drželi dnem i nocí ozbrojené hlídky u bran zámku, aby hrabě nemohl zázračnou sochu odvézt mimo město. Spor se dostal až k císaři Karlu VI. Ten rozhodl ve prospěch faráře a hrabě Pražma musel sochu vrátit. Tisícům poutníků však kaple brzy nestačila. 4.10.1740 byl položen základní kámen současné stavby. Plán vypracoval biskupský stavitel Bartoloměj Wittner. Stavba rychle pokračovala díky podpoře hrabat Pražmů z Bílkova, avšak byla přerušena válkami Marie Teresie s Bedřichem II. a dokončena byla teprve v roce 1759. Dne 13.5.1759 jí slavnostně vysvětil biskup Filip Gotthard Schaffgotsch při slavnosti Navštívení Panny Marie. Impozantní věže byly dostavěny až v r. 1777. jsou 60 metrů vysoké a zakončené zdobným dvojkřížem. Podle úsudku znalců je toto dílo dodnes v našem kraji největší a nejkrásnější..
původ sochy P. MarieSochu vyzdvihli a přenesli do farního kostela, v noci se vrátila zpět na Vápenky. Stejně tak v dalších dnech, když ji přenesli do Růžencové kaple na náměstí a do kaple sv. Barbory na frýdecký zámek. Z toho usoudili, že jim Bohorodička dává znamení, kde mají sochu uctívat. Údajně se místo na Vápenkách zalíbilo Jiřímu hraběti z Oppersdorfu kolem roku 1650 při návštěvě se svým kaplanem z Tovaryšstva Ježíšova, když zde našli květ nevídané vůně a hrabě pojal úmysl vybudovat zde chrám ke cti Panny Marie. Podle jiné verze nechal sochu zhotovit kolem roku 1665 jeho syn František Eusebius. Nejstarší podoba mariánské pověsti je z roku 1715 a praví, že sochu nechal zhotovit zámecký pán jako pokání za hřích smilstva, který spáchal s příbuznou na jednom okolním gruntě..
socha v plamenechMarie shořeli v jednom z poutních domů všichni lidé příjdoucí sem z Frýdku na pouť. Na noc byli uzamčeni a pomoc došla pozdě, až se už na jejich záchranu nedalo nic podniknout. Ještě tu noc přibyly jejich duše procesím do Frýdku a jejich zpěv bylo slyšet na mnoha místech. Pak byly kolem sochy vidět z města plameny, které zmizely při přiblížení lidí. Jen malé a hodné děti je mohly zblízka spatřit..
zázračné uzdravení tovačovské hraběnkyMaria, která jí slíbila dokonalé zdraví, když podnikne pouť do Frýdku. Protože nemohla sama učinit jediný krok, nechala se do Frýdku donést na nosítkách. S úžasem pozorovala sochu známou z nočních vidění a po svatém přijímání se jí vrátila hybnost do celého těla. Každoročně pak nechala do Frýdku k P. Marii vypravit velké procesí. Také mnoho dalších poutníků zbavila P. Maria různých neduhů, jak nás popisované zázraky i se svědeckými podpisy přesvědčují..
Navštívení Panny MarieAlžběta byla těhotná i přes svůj vyšší věk a údajnou neplodnost, její těhotenství mělo být podle zjevení Archanděla Gabriela pro Pannu Marii důkazem že Ježíšovo narození bude zázrak a zvěstování je pravdivé.
|
Přihlášení |
