
Tajemný zalesněný vrch Štandl (lidově Štandel) se nachází 1,7km vzdušnou čarou západně od centra města Místek. Vrch je vysoký 350 m. n. m. a z nivy řeky Olešné vystupující o 60 m. Od nejvyššího místa svah spadá pozvolna na západ k Zelinkovicím. Ze tří zbylých stran má kopec prudké svahy spadající dolů k říčce Olešné, která se stala důležitým prvkem v ochraně hrádku. Často se totiž kdysi rozvodňovala a zaplavovala pole na úpatí vrchu. Na vrchol vedou dnes dvě hlavní cesty. Ta snadnější začíná na západním svahu kopce, kde se sbíhají cestičky turistů jak od Místku (dolů od řeky po jižním svahu kopce). Druhá cesta vede od jízdárny na severu. Po překročení Olešné se držíme stále cesty, která odbočuje doleva. Ke konci cesta stoupá prudčeji, proto jí narozdíl od prvně jmenované cesty nemohu doporučit ani pro horské kolo:). Na vrcholu se obě cesty setkávají přibližně ve stejném místě - u SV části hrádku.
Vrchol kopce a vlastně i hradní jádro obklopoval ze všech stran kruhový či oválný hluboký příkop s vyvýšeným valem. Dodnes je příkop s valem dobře zachován ze 2/3 (někde je příkop hluboký až kolem 4 m, jinde je mnohem plytší a šířky až 14-17 m). Val je od okolního terénu převýšen asi o 1, 7 m. Z příkopu vystupuje uprostřed oválné až kruhové jádro vyvýšené ode dna příkopu o 3-5 metrů. Obvod plochy jádra je lemován nízkým, ale patrným valem. Hrádek má delší osu SJ směrem 64 m dlouhou a kratší osu 58m dlouhou ( i s valy a příkopem). V 70. letech 20. stol. musela severní, SV a SZ část jádra hrádku i s valem a příkopem ustoupit stavbě retranslačního odražeče, který zde stojí dodnes. Stožár sice stojí v příkopu, ale při jeho stavbě byl demolován i velký úsek valu, a když už se bagrovalo hlava nehlava, tak byla nesmyslně zničena nebo poškozena 1/3 jádra. Uprostřed jádra hrádku (osy 22 a 27 m) je množství terénních nerovností. Jednak po stavbě odražeče, ale hlavně v důsledku mnoha archeologických sond a vykopávek. Muzeum Beskyd na zámku ve Frýdku zde provádělo velmi podrobný výzkum. Dodnes je uprostřed jádra zakrytý vchod do podzemní chodby. Osobně nevím, kam vede, ale je jisté, že asi není bezbečné to zjišťovat :). Prý se jedná o vchod do nějakých slepních prostor nebo o únikovou chodbu nebo studnu. Přesný účel není jasný. Z hlavního objektu hrádku byl na SZ jádra vykopán hluboký suterén o rozměrech 4,6 x 5,8 m se vstupní šíjí, který byl zčásti zasekán do pískovcového podloží. Na kamenném základu stála dřevěná, patrně roubená nejméně dvoupodlažní budova (věž) krytá šindelem. Zajímavým nálezem jsou zuhelnatělé bochánky žitného chleba, která se při požáru patrně propadly z vyšších pater. Tyto bochánky je dnes možno vidět v expozici na frýdeckém zámku. Štandl je jednou z nejznámějších a nejprobádanějších archeologicých lokalit na Frýdeckomístecku.
Vrchol kopce a sám hrádek byl vždy velmi hustě zarostlý křovím, vysokými trávami a stromy. V roce 1999 však začalo být toto místo znovu v zájmu lidí a celý kopec i s areálem hradu byl vyšištěn od náletových křovin a zbytečných stromů. Od řeky byly udělány dřevěné schůdky s posezením a na vrcholu vztyčena informační tabule. To vše v důsledku toho že obec Sviadnov, pod kterou kopec patří, přišla s nápadem vybudovat na tomto místě přesnou repliku původního hrádku. Ve strážní věži měla být vyhlídka do okolí. Začalo se proto s čištěním. U toho a u krásných plánů v hlavě ale asi jen zůstalo. Když jsem byl loni na Štandlu naposledy, tak už byl areál opět zarostlý křovinami.
Podobné najdeme třeba v Paskově, Lubně nebo Frýdlantě-Nové Vsi. Hrad Štandl však patřil pod správu olomouckých (arci)biskupů a ochraňoval moravskou stranu hranice a obchodní stezku z Olomouce do Krakowa, která v jeho blízkosti přecházela řeku Ostravici do Slezska a Frýdku. Byl oporou biskupské kolonizace v tomto území. Jeho význam narostl i tím, že ochraňoval i trhovou ves Friedeberch (předchůdkyni dnešního Místku, která byla objevena asi 700 metrů severozápadně v lokalitě Lipina), ktetá vznikla pod jeho ochranou. Hrad i ves tvořily mocenskou protiváhu piastowského Frýdku (Jamnice). Podle archeologických nálezů lze usuzovat na využívání tohoto opěrného bodu početnou vojenskou posádkou, vedenou zřejmě pány z Deblína, kteří v biskupských službách toto opevnění patrně někdy krátce po polovině 13. stol. vybudovali. Nález bronzového kování s erbem podobným erbu pánů z Deblína ukazuje na možnost, že velitelem zdejší posádky byl právě jeden z nich. Patrně Artleb z Deblína, který jako leník olomouckého biskupa dostal za úkol lokovat město Brušperk. Později se Artleb po Brušperku psal (1278). Areál hrádku byl oválný či kruhový. Jádro obklopoval příkop a val s palisádovým opěvněním. Plocha hradu byla opevněna patrně masivním dřevěným opevněním na zpevněném valu. Hlavní a možná i jedinou budovou hradu byla vysoká strážní věž. Ta byla patrně dřevěná na kamenném základě.Tomu nasvědčuje i to, že podle vyprávění zde ještě v 50. letech 19.století byly patrny kamenné zdi. Jesliže v ploše jádra byly ještě nějaké budovy, pak pouze lehké dřevěné konstrukce. Dnes na hrádku žádné kontrukce budov nebo opevnění nenajdeme. Po spojení Moravy a Slezska začal význam hrádku upadat. Ves Friedeberch zanikla do konce 14. století a poslední zmínky o hrádku na Štandlu spadají do počátků 15.století..
Hukvaldský hradní hejtman rytíř Harasovský ji svedl a zde se milenci scházeli. Jeptiška hořce litovala porušení řeholního slibu a když pro ni hejtman jel, aby si ji odvedl na hrad, strhla se strašná bouře a za rachocení skal jeskyně zmizela. Ještě dlouho slyšeli jeptišku naříkat v podzemí..
Archeologickým výzkumem zde byla potvrzena podzemní chodba..