Opevněné místo, odkud posádka kontrolovala a chránila obchodní cesty. Bylo patrně narychlo vybudováno před r. 1680, kdy hrozil útok uherských povstalců. Ti přesto nakonec blízký Frýdlant vyplenili. S rozvojem vojenské techniky přestávaly být šance využívány a postupně zanikly.
Hlavní obrázek místa
Pohled na čelní val a příkop od jihovýchodu
© Jan P. Štěpánek 05/2005

Aktuální popis lokality šancí

Lokalita šancí - renesančně barokního opevnění, které chránilo pohyb na obchodních cestách - se nachází asi 2,5 km jižním směrem od centra města Frýdlantu nad Ostravicí v místní části Nová Dědina. Samotné šance byly zbudovány na hřebeni výrazného skalnatého výběžku zvedajícího se nad soutokem říčky Čeladenky a řeky Ostravice. Obě řeky původně patrně obtékaly tento ostroh těsněji než dnes a přímo pod ostrohem se stékaly. Dnes je však řeka Ostravice od lokality vzdálena až 300 m. Díky této změně řečiště mohla být pod východní stranou ostrohu vedena ještě hlavní cesta z Frýdlantu do Ostravice a železniční trať tamtéž. Řeka Ostravice dnes obtéká východní stranu a Čeladenka stranu západní a severní. V důsledku silné eroze je severní a část západní stěny ostrohu obnažena až na holou skálu. Ostroh samotný může být od okolního terénu převýšen o cca. 8-10 m. Čelo ostrohu je neoploceno a volně přístupno. Po cca. 30 metrech následuje oplocený pozemek, a to od silnice pod hřebenem až po hranu prudkého svahu na západě. V těchto místech ani na čele ostrohu nejsou patrny žádné náznaky jakýchkoliv terénních úprav spojených s lokalitou šancí. Ty byly objeveny až těsně za oplocením následujícího pozemku. Tímto oplocením je ohraničen areál RS Ondráček, jehož budovy a plochy jsou opodál. Právě na ploše ( cca. 50 x50 m) plochého hřebene ostrohu, mezi oplocením a tenisovými kurty, kterými začíná areál RS Ondráček, jsem nalezl pozůstatky po hledaných šancích. Nikoliv na čele ostrohu, jak by se dalo očekávat, ale až na jeho faktickém začátku. Jedná se o čtyřúhelný areál ohraničený nasypaným zemním valem, bez viditelného pozůstatku kamenného ohrazení. Areál má rozměry (měřeno po valech) : cca. 28-30 m západní strana, 23-25 m jižní strana, 26-28 m východní strana a se zužujícím se hřebenem výběžku má severní strana jen 16-18 m. Z vnější strany jsou valy výraznější než z plochy samotných…  číst dále
Jan P. Štěpánek, 4.5. 2005
historie

Podobné opevnění v kraji byly budovány za účelem ochránění obchodních cest (jablunkovský průsmyk). V tomto případě šlo o obchodní cesty z Frýdlantu do Frenštátu a dál na Valašsko a Uhry a o cestu údolím Ostravice také do Uher. Datovat by se dal vznik těchto opevnění do doby, kdy hrozily turecké válečné výpravy a ataky ze strany Maďarů, čili do konce 16. až 17. století. Stálou posádku zde tvořili tzv. zemské milice (valaští hajduci), kteří od panstva dostali mnohé výsady a práva. S rozvojem vojenské techniky přestávaly šance sloužit svému účelu a postupně zanikaly. Frýdlantské šance byly pravděpodobně narychlo vystavěny před rokem 1680, či v tomto roce, před hrozícím nebezpečím v podobě maďarských povstalců (tzv. kuruců). Ti nakonec městečko Frýdlant i s rodícími se hamry vyplenili.

Jan P. Štěpánek, 4.5. 2005

Půdorys místa

Půdorys lokality
© Jan P. Štěpánek (in J. Tichánek a kolektiv: Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku, Alpress, Frýdek-Místek 2006)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Frýdlant nad Ostravicí

Místa v okolí

 Alsternova vila
 Nová Ves
 Harcovský most
 Hamerská kaple
 Frýdlant
 radnice
 hamr č. VII
 kaple na Kamenci
 Lubno
 U Veličků
 vodopády Satiny
 Ondrášovy díry
 koryto potoka Mazák
 PR Bučací potok
 Gabrielina chata
 Čeladná
 Lysá hora
 kostel sv. Josefa
 kaple sv. Kříže
 Janovice
 Vašendův kříž
 kaple Panny Marie
 kaple Panny Marie
 roubený dům č.p. 5
 Leopoldova chata
 Šance
 Hubertova chata
 fojtství
 kaple Za humny
 šance Řečice
 Baška
 Hodoňovice
 kaple Při šefru
 švédská mohyla
 kostel sv. Václava
 klauz Kyčerov
 Husův dům
 kaple sv. Mauritia
 Kaple skalická
 Šmiřákův mlýn
 Greiffka
 Travné, Travný
 Kozlovice
 Myslík
 Skalický lom
 Čertův stůl
 roubená zvonička
 zvonice
 Adámkova vila
 vodní mlýn
 boží muka
 jedle v Řečici
 Pražmo
 boží muka
 Raškovice
 kaple Panny Marie
 zvonička
 Skalice
 kostel sv. Martina
 zvonička Měrkovice
 kaple na dolním konci
 kříž na Hutích
 Mořské oko
 vodní dílo Olešná
 radnice
 kostel sv. Martina
 Hukvaldská obora
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 Zvonička Pustevny
 kaple na Horním konci
 kaple Na Skotni
 Panorama u Chlebovic
 Hukvaldy
 kostel sv. Josefa
 Eltzerova přádelna
 šance na Obidové
 fojtství
 Cyrilka
 kostel Všech svatých
 kostel sv. Maxmiliána
 Hukvaldy
 Dobrá
 Travertinová kaskáda
 kostel sv. Jindřicha
 Blato klaus – Mohyla
 radnice Místek
 Podkostelní mlýn
 Neumannova přádelna
 kaple sv. Otýlie
 židovský hřbitov
 Měšťanský pivovar
 kříž na Samčance
 klaus Panský
 socha Radegasta
 Neumannova vila
 kostel sv. Jiří
 Málkovice
 mlýn Strážka
 hrable Červík
 Štandl
 kostel Všech svatých
 Rechle
 Jamnice
 Munkovice
 kaple sv. Anny
 Zoopark
 kostel sv. Jošta
 socha sv. Barbory
 socha sv. Floriána
 větrný mlýn
 Frýdberk
 větrný mlýnek
 stará radnice
 kostel sv. Mikuláše
 Wolfínský palác
 radnice Frýdek
 Morávka
 Bezručova kaple
 zvonička u Polků
 Koloredovský most
 Frýdek
 městské hradby
 Frýdecká synagoga
 Rychaltice
 lesní zámeček
 Okrouhlá
 Okrouhlá
 Frýdecká šibenice
 Dobratice
 Kubartova kaple
 Hartisov
 Skácelův kříž
 Raškův kámen
 Lučovecký klauz
 Prochaskova vila
 Hájovský dvůr
 Bezručova vyhlídka
 Šostýn
 Husova lípa
 Bílý Kříž
 kaple Panny Marie
 zvonička
 kostel sv. Bedřicha
 Šorštýn
 evangelický kostel
 Bílá
 Maxmiliánův dvůr
 Baranská skála
 Kateřinice
 Kocurovice
 Horní Domaslavice
 dvůr Antonínov
 Lom - Mořské oko
 klauz Čurábka
 Dolní Tošanovice
 kříž na Vidíkově
 Horní Tošanovice
 kostel sv. Jiří
 Brušperk
 socha Boha Otce
 kostel sv. Josefa
 Trnávka
 Hnojník
 Jurkovičova rozhledna
Základní informace místa
ID místa: 3090
Typ místa: pevnost, bunkr
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 5.5.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama