Opevněné místo, odkud posádka kontrolovala a chránila obchodní cesty. Bylo patrně narychlo vybudováno před r. 1680, kdy hrozil útok uherských povstalců. Ti přesto nakonec blízký Frýdlant vyplenili. S rozvojem vojenské techniky přestávaly být šance využívány a postupně zanikly.
Aktuální popis lokality šancí
Lokalita šancí - renesančně barokního opevnění, které chránilo pohyb na obchodních cestách - se nachází asi 2,5 km jižním směrem od centra města Frýdlantu nad Ostravicí v místní části Nová Dědina. Samotné šance byly zbudovány na hřebeni výrazného skalnatého výběžku zvedajícího se nad soutokem říčky Čeladenky a řeky Ostravice. Obě řeky původně patrně obtékaly tento ostroh těsněji než dnes a přímo pod ostrohem se stékaly. Dnes je však řeka Ostravice od lokality vzdálena až 300 m. Díky této změně řečiště mohla být pod východní stranou ostrohu vedena ještě hlavní cesta z Frýdlantu do Ostravice a železniční trať tamtéž. Řeka Ostravice dnes obtéká východní stranu a Čeladenka stranu západní a severní. V důsledku silné eroze je severní a část západní stěny ostrohu obnažena až na holou skálu. Ostroh samotný může být od okolního terénu převýšen o cca. 8-10 m. Čelo ostrohu je neoploceno a volně přístupno. Po cca. 30 metrech následuje oplocený pozemek, a to od silnice pod hřebenem až po hranu prudkého svahu na západě. V těchto místech ani na čele ostrohu nejsou patrny žádné náznaky jakýchkoliv terénních úprav spojených s lokalitou šancí. Ty byly objeveny až těsně za oplocením následujícího pozemku. Tímto oplocením je ohraničen areál RS Ondráček, jehož budovy a plochy jsou opodál. Právě na ploše ( cca. 50 x50 m) plochého hřebene ostrohu, mezi oplocením a tenisovými kurty, kterými začíná areál RS Ondráček, jsem nalezl pozůstatky po hledaných šancích. Nikoliv na čele ostrohu, jak by se dalo očekávat, ale až na jeho faktickém začátku. Jedná se o čtyřúhelný areál ohraničený nasypaným zemním valem, bez viditelného pozůstatku kamenného ohrazení. Areál má rozměry (měřeno po valech) : cca. 28-30 m západní strana, 23-25 m jižní strana, 26-28 m východní strana a se zužujícím se hřebenem výběžku má severní strana jen 16-18 m. Z vnější strany jsou valy výraznější než z plochy samotných…
číst dáleJan P. Štěpánek, 4.5. 2005
Podobné opevnění v kraji byly budovány za účelem ochránění obchodních cest (jablunkovský průsmyk). V tomto případě šlo o obchodní cesty z Frýdlantu do Frenštátu a dál na Valašsko a Uhry a o cestu údolím Ostravice také do Uher. Datovat by se dal vznik těchto opevnění do doby, kdy hrozily turecké válečné výpravy a ataky ze strany Maďarů, čili do konce 16. až 17. století. Stálou posádku zde tvořili tzv. zemské milice (valaští hajduci), kteří od panstva dostali mnohé výsady a práva. S rozvojem vojenské techniky přestávaly šance sloužit svému účelu a postupně zanikaly. Frýdlantské šance byly pravděpodobně narychlo vystavěny před rokem 1680, či v tomto roce, před hrozícím nebezpečím v podobě maďarských povstalců (tzv. kuruců). Ti nakonec městečko Frýdlant i s rodícími se hamry vyplenili.
Jan P. Štěpánek, 4.5. 2005