
Bývalá polodřevěná venkovská letní vila známého moravskoostravského advokáta a propagátora turistiky v Beskydech JUDr. Karla Richtera z počátku 20. století vystavěná nedaleko nádraží a centra města Frýdlantu nad Ostravicí na východním úpatí masivu Ondřejníku. V současné době, po několika rekonstrukcích, slouží bývalá letní vila jako stylový soukromý penzion s hospůdkou zvaný místními Letohrádek. Pod tímto názvem je objekt znám i širokou veřejností.
Pro výstavbu svého oddychového venkovního sídla v tehdejším městyse Frýdlantu (dnes město Frýdlant nad Ostravicí) se Richter rozhodl z několika důvodů: Městu se říká Brána Beskyd a doslova a do písmene to platí i dnes, neboť díky své poloze v údolí řeky Ostravice, obklopený masívy Lysé hory, Smrku a Ondřejníku, poskytuje Frýdlant ideální polohu jako východisko výletů do hor. Dále byl Frýdlant již od roku 1871 spojen železnicí s 30 km vzdálenou Ostravou, čili pro Richtera nebyl problém se na své letní sídlo pohodlně a rychle přesunout. V neposlední řadě si stavebník pro svou vilu zakoupil krásný pozemek, ne v centru města, ale přitom v dostupné pěší vzdálenosti jak od náměstí tak od nádraží, v mírném svahu na východním úpatí Ondřejníku, západně od města. Ze svého sídla tak mohl obdivovat, stejně jako současní vlastníci a hosté penzionu, panorama masivu Lysé hory (1323 m.n.m.) a Smrku (1280 m.n.m.). Přízemí vily bylo vystavěno na půdoryse písmene T a vyrovnávalo mírný spád okolního terénu. V přízemí byla kuchyně, sociální místnosti, sklep a jídelna. Na přízemí navazovalo již na půdoryse čtverce roubené patro, kde byly ložnice, salón a další obytné prostory včetně dvou symetrických prosklených verand. I v podkroví byly dva pokoje a pracovna. Vše spojovalo centrální dřevěné schodiště. Celek vily byl kryt stanovou střechou s velkými přesahy, jež kryly i balkon pracovny v podkroví. Vnější plášť roubené části vily byl pobit štípaným šindelem, část ploch byla doplněna o ozdobné bednění, okna dostala ozdobné bednění rámů, stejně tak zábradlí balkonu či dřevěné vzpěry a sloupky. Tento lidově pojatý horský styl byl na přelomu 19. a 20. století velmi oblíben. Paralelu možno hledat na nedalekých známějších Pustevnách v podobě Jurkovičových staveb Maměnka a Libušín..