
Špitál s kaplí byl založen na kamenné městské hradbě, jejíž hmotu využil. Jednoduchá patrová stavba s prostou fasádou a vysokou polovalbovou střechou je k východu doplněna o přízemní, bezmála o půl šíře špitálu ustoupenou hmotu kaple Panny Marie Bolestné s valbovou střechou, nad jejíž hřeben ční prostá polygonální sanktusová věžička s jehlancovou střechou. Původní zvonička nad kaplí měla tvar typické barokní cibulové báně. Až při regotizaci sousedního kostela na konci 19. století dostala současnou podobu. K východnímu závěru kaple v 19. století přiléhal ještě drobný polygonální přístavek při hradbě, který se však nezachoval. Architektonicky hodnotnější je právě kaple Panny Marie. Do vstupního (jižního) průčelí je otevřena čtyřosým průčelím se vstupem v 1. ose. Zbylé tři osy tvoří tři menší půlkruhově zakončená okna s mříží, která prosvětlují vlastní loď kaple. Kované vstupní dveře jsou vsazeny do prostého kamenného ostění. Na… číst dále
Pod farním kostelem stojí na Dolní ulici barokní kaple Panny Marie Bolestné, známá také jako špitální kaple (epidemiologická) kaple. Jak název kaple napovídá, vedle ní býval špitál, ke kterému kaple patřila, v době určení byl spíše ve významu chudobince. Spolu se špitálem založila kapli na místě vyhořelé sladovny rodina Hertschlägerových v letech 1715-1718 (samotná kaple byla vysvěcena roku 1717). Kapli se sanktusníkem pod hřebenem zdobí barokní deska s reliéfem okřídlené hlavy anděla a s reliéfem Oplakání Krista nad vchodem. Špitální budova přestala sloužit svému účelu roku 1856, kdy byl špitál přestěhovaný na dnešní Hasičskou ulici, a později přestala svou úlohu plnit i kaple. Mše se v kapli už dlouho neslouží. Patří farnosti Frýdek.
Ke zbudování kaple měla přimět vdovu Pavlínu Annu, poprvé provdanou Hertschlägerovou, událost z 5. prosince 1714, kdy její dům přepadl zbojník Ondráš a jeho družina. Chtěli ji mučit, aby prozradila, kde má ukryté peníze a cennosti. Modlila se k Panně Marii, která prý její prosby vyslyšela a zbojníci utekli. Důvod k jejich útěku byl zřejmě prostější: služka se ukryla na půdě, volala o pomoc, uslyšel ji zvoník a vyzváněl, až zburcoval měšťany. Ti se srotili a Ondráš utekl. Jako poděkování nechala postavit rodina Hertschlägerových kapli, o jejíž stavbě uvažovali již delší dobu.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.