celkový pohled na bývalý vodní Šmířákův mlýn
© Jan P. Štěpánek 04/2012
Nedaleko dolního konce vesnice Kozlovice, na pravém břehu říčky Ondřejnice, tam kde se říčka zařezává do vršků Palkovických hůrek a vytváří zde několika kilometrový přírodní kaňon končící pod hradním vrchem na Hukvaldech, stávala do nedávna sešlá budova Šmiřákova mlýna.
O existenci „nějakých“ starých budov při Ondřejnici věděl snad každý, kdo tudy někdy projížděl, ale zájem o tuto budovu vzrostl teprve, když se v areálu začaly pohybovat těžké stavební stroje, zedníci a tesaři. Dlouho nebylo známo co zde bude. Nakonec se nově opravený mlýn stal novou historicko-kulturní atrakcí zdejšího kraje. Pan Šmíra v areálu mlýna začal budovat tzv. Kozlovický skanzen, soubor několika napodobenin malebných historických dřevěných staveb se sbírkami lidových řemeslných náčiní. Celému areálu dominuje nově opravený mlýn se zcela funkčním mlýnským kolem poháněným vodou z obnoveného mlýnského náhonu. Mlýn však dostal novou funkci. Funguje v něm stylová restaurace a hostinec v malebném lidovém stylu. Příjemné posezení s venkovním grilem funguje i před budovou mlýna, při náhoně s výhledem přímo na „klapající“ mlýnské kolo. Specialitou mlýna je kvasnicové pivo, tzv. Štramberský trubač, které je vyráběno v domácím městském pivovaře ve Štramberku. Otevření mlýna ocenili převážně cykloturisté, kteří jeho návštěvu a ochutnávku domácího piva rádi spojují s výletem na kole a výjezdem na blízký hrad Hukvaldy či na podbeskydské vrcholky.
Mlýn patřil ke čtyřem nejstarším v Kozlovicích, které byly zapsány již v prvním dochovaném vrchnostenském urbáři (jakémsi seznamu) z roku 1581. S majitelem mlýna se osobně znal skladatel Leoš Janáček, který mlýn často navštěvoval a jeho romantické prostředí jej později inspirovalo při komponování opery Její pastorkyňa. Větší i menší kozlovické mlýny fungovaly na vodní pohon. Jelikož však v Kozlovicích byl často nedostatek vody, musela být voda zadržována v uměle vytvořených nádržkách či rybnících (tam, kde se krom zadržování vody sloužily i k chovu ryb). ...K mlýnům byla voda přivedena uměle vytvořenými náhony. Šmiřákův mlýn tvoří patrová budova na půdoryse písmene „L“ s roubeným patrem v jedné části při 250 m dlouhém náhoně svedeném z říčky Ondřejnice. Mlýnský mechanismus byl poháněn jedním mlýnským kolem na tzv. horní vodu. Ve 2. polovině 20. století však přestal mlýn plnit svou funkci a rychle upadal. Budovy zchátraly, mlýnské kolo se rozpadlo a náhon se zanesl. Nová historie mlýna se začala psát až koncem 90. let 20. století, kdy mlýn i s přilehlými pozemky koupil podnikatel p. Šmíra, který začal s velkou opravou mlýna a oživením celého areálu. Veškeré snažení a práce na rekonstrukci a znovuoživení mlýna vyvrcholily v létě roku 2005, kdy byl celý nádherně zrekonstruovaný areál mlýna otevřen veřejnosti..
|
Přihlášení |
