Husův sbor

Stavba Husova sboru Církve československé husitské v Ostravě-Zábřehu byla započata dne 4. 9. 1932, kdy byl položen její základní kámen, který je zvýrazněn ve zdi. Kámen z Kozího hrádku, kde působil a kázal Mistr Jan Hus, darovalo Náboženské obci CČSH město Tábor. Sbor byl dokončen a slavnostně otevřen dne 3. 6. 1933.

Stavba sboru nese prvky moderní architektury 20. století. Byla postavena ve funkcionalistickém slohu, s výrazným schodištěm a věží s hodinami (nesoucí tři zvony), který vystihuje věta: "Forma následuje funkci". Tehdejší zakladatelé si přáli, aby byla stavba nejen moderní, ale aby vyjadřovala i ducha církve. Podařilo se to Ing. arch. Josefu Kittrichovi z Prahy, který je mj. také jedním ze dvou autorů vítězného arch. návrhu obchodního domu Bílá labuť v Praze.

Stůl Páně s liturgickou soupravou vytvořil Ing. arch. Emil Rabenstein. Apsidě se stolem Páně (oltářem) a liturgickou soupravou podle jeho návrhu dominuje Kristus na kříži v životní velikosti. "Ukřižovaného Krista" zhotovil místní řezbář Fr. Koupan podle Myslbekova vzoru. Hodnota díla spočívá také v tom, že ji řezbář věnoval své církvi.

Na bočních stěnách chrámu se nacházejí fresky M. J. Husa a J. A. Komenského od profesora Jana Obšila. Jedná se o konturované kresby.

V interiéru Husova sboru je umístěna pamětní deska, kterou věnovala náboženské obci Čs. obec legionářská – jednota v Zábřehu n. Odrou. Je zde uložena prsť z bojišť našich legií od Zborova, Terronu, Dos´alta a Dobrudže. Samotní legionáři byli zakládajícími členy Náboženské obce a Rady starších CČSH v Ostravě-Zábřehu a vlastními silami se podíleli na stavbě Husova sboru.

Husův sbor byl poničen při bombardování 29. 4. 1945, poté byl opraven.