
Samotný hrádek dnes i znalec hledá poměrně obtížně. Já osobně jsem jej hledal před 5 lety podle popisu v regionálním tisku. Podle popisu hrádek mohl ležet v místech od samotného Frýdlantu až po vysoké svahy Ondřejníku. Po prolézání Ondřejnických svahů jsem své pátrání málem vzdával. Kdo by ale hrádek na ochranu zemské hranice (řeky Ostravice) stavěl tak vysoko? Začal jsem hledat v nízkých polohách a našel jsem jej. Lokalita, kde hrádek stával, je situována přímo v místech mezi rodinnými domky ve svahu nad dálnicí, pomyslně naproti nádraží. Zde je mezi domy, na konci Dukelské ulice, malý lesík a to je ono hledané místo. Od Dukelské ulice se člověk musí proškrábat hodně hustou náletovou vegetací a černými skládkami místních zahrádkářů. Po asi 20 m se ocitne na poměrně přehledné plošině se vzrostlými smrky. Toto je samotná plocha jádra. Z levé i pravé strany její svahy spadají do údolíček vyhloubených bezejmennými potoky, které se pod jádrem spojují a dál jako zatrubněné pokračují do města. Na levé straně svah k potoku spadá mnohem prudčeji. Jádro má přibližně trojúhelníkový půdorys s terénem mírně se svažujícím k městu. Hrádek byl jistě od svahu, ve kterém stojí, oddělen příkopem. Dnes je tento příkop zavezen a zplanýrován. Pozůstatkem mohou být snad jen lehce znatelné zářezy do svahu (viz mapka).
Lokalita hrádku je i přes přebujelou vegetaci a erozní vliv poměrně slušně zachovalá a místní děti toto místo s lesíkem využívají ke hrám. Škoda jen, že o existenci nějakého hrádku na tomto místě má tušení jen minimum lidí a radnici mezi ně bohužel nepočítám.
Vznikl patrně na přelomu 13. a 14. století jako mocenský opěrný bod olomouckého biskupství na moravské straně řeky proti Těšínsku. Napovídá tomu vyvýšená poloha nad nivou řeky Ostravice s viditelností na obě protější fortifikace. Na konstrukcích hrádku se patrně podílelo hlavně dřevo a v ploše jádra lze odhadovat snad jen vyšší strážní věž (možná na kamenném základě) a jednoduché provozní objekty. Hrádek brzy pozbyl své funkce a zaniká na přelomu 14. a 15. století..