pohled na areál bývalého dvora a zámku od jihozápadu
původní stará cesta do Slezské Ostravy směřovala vpravo, podél starých stromů
© Jan P. Štěpánek 01/2009
Historicky nezmiňovaný, avšak s velkou dávkou jistoty existující zámeček v areálu zaniklého dvora v Kunčičkách u Ostravy, dříve Malých Kunčicích. Vznikl, aby se na krátkou dobu stal sídlem samostatného panství.
Zámek by bylo třeba hledat v západním křídle bývalého panského dvora, který beze zbytu zanikl na přelomu 19. a 20. století. Stával v prostoru, kde dnešní Rajnochova ulice ústí do vjezdu na estakádu čtyřproudové ulice Frýdecké, necelých 300 m severozápadně od dnešního dolu Alexandr. Na existenci dvora a zámku upomíná pouze dvojice vzrostlých stromů, lemující zaniklý průběh bývalé staré cesty. Areál je volně přístupný.
Dvůr v Kunčičkách se bohužel nezachoval zřejmě na žádné fotografii, a tak se lze o jeho podobě, respektive o podobě zámku jen dohadovat. Nápovědou může být vyznačení areálu dvora na mapě stabilního katastru ze 30. let 19. ...století. Areál dvora měl v podstatě pravidelný obdélný půdorys. Jižní část tvořila dlouhá samostatně stojící dřevěná budova, patně stodola či sýpka. Východní část tvořila dvě k sobě přistavené menší budovy, opět dřevěné, které zřejmě sloužily jako chlévy a kůlny. Severovýchodní nároží dvora bylo mírně zkosené, nacházel se zde malý rybníček, či bažina. Jako obytně-správní se jeví dvoukřídlý blok budovy na půdoryse písmene L, která tvořila severní a západní stranu areálu. Lze však předpokládat, že existoval-li zde zámek, pak nezabíral tolik plochy, ale byl obsažen v západní, kratší části této dvoukřídlé budovy. Severní křídlo mělo zřejmě hospodářsko-správní význam. Nasvědčuje tomu i fakt, že na západě se před západním křídlem rozkládala menší zahrada s přístupovou cestou v ose stavby. Tedy jakýsi možný samostatný reprezentativní vstup do zámecké stavby. Přesnější vzhled zámku nelze za současného stavu poznání určit. Přízemí objektu (byl-li vůbec patrový) bylo zřejmě klenuté..
Kontroverzní a ne zcela ověřená existence zámku v Kunčičkách u Ostravy budí dohady odborníků dodnes. Předpoklad existence šlechtického sídla v Kunčičkách vychází ze vzniku samostatného kunčičského panství v roce 1673. Tehdy toto panství bylo vytvořeno na základě snahy Františka Viléma Sedlického z Choltic z většího celku panství Slezská Ostrava. ...Majitel nového samostatného panství si jistě musel za účelem bydlení vytvořit zde i své sídlo – zámek. Tento menší zámek či spíše panský dům vznikl s největší pravděpodobností v rámci zdejšího panského dvora na severním okraji vsi. Jeho sídelní funkce netrvala dlouho, neboť již po smrti své matky získal do svých rukou František Vilém i Slezskoostravské panství a Kunčičské do něj přičlenil. Zámek dále v rámci dvora nepřestal existovat a sloužil druhotně jako sídlo správy dvora a ubytování úředníků. Konec existence dvora a s tím i zámku zapříčinil až požár, který vypukl 16. března roku 1899 a zničil všechny budovy dvora. Dvůr již nebyl obnoven a postupně zanikla i ohořelá torza. Dvůr míval před zánikem čp. 20, které bylo přeneseno na novostavbu v osadě Švrkl.
Otázka umístění zámku v Kunčičkách v několika případech klade zámek do míst současného areálu dolu Alexandr. Mylně se tvrdí, že důlní areál vystavěný v letech 1896 až 1901 využil kompozici starého zámeckého komplexu s čestným dvorem. Tato teorie vyvstává ze skutečnosti, že areál dolu byl opravdu shodou okolností vystavěn v půdorysné kompozici barokních staveb s čestným dvorem. Avšak na starších mapách ze 30. let 19. ...století lze jednoznačně vidět, že prostor budoucího dolu Alexandr byl tehdy nezastavěný..
|
Přihlášení |
