Písemně nepodložený zaniklý zámek v areálu dvora v Ostravě - Kunčičkách. Založen r. 1673 Františkem Vilémem Sedlickým jako sídlo nového samostatného panství. Po ztrátě funkce sloužil jako správní budova. Zanikl se dvorem po r. 1899.
Hlavní obrázek místa
pohled na areál bývalého dvora a zámku od jihozápadu
původní stará cesta do Slezské Ostravy směřovala vpravo, podél starých stromů
© Jan P. Štěpánek 01/2009
Historicky nezmiňovaný, avšak s velkou dávkou jistoty existující zámeček v areálu zaniklého dvora v Kunčičkách u Ostravy, dříve Malých Kunčicích. Vznikl, aby se na krátkou dobu stal sídlem samostatného panství. Zámek by bylo třeba hledat v západním křídle bývalého panského dvora, který beze zbytu zanikl na přelomu 19. a 20. století. Stával v prostoru, kde dnešní Rajnochova ulice ústí do vjezdu na estakádu čtyřproudové ulice Frýdecké, necelých 300 m severozápadně od dnešního dolu Alexandr. Na existenci dvora a zámku upomíná pouze dvojice vzrostlých stromů, lemující zaniklý průběh bývalé staré cesty. Areál je volně přístupný.
Jan P. Štěpánek, 26.1. 2009
popis

Dvůr v Kunčičkách se bohužel nezachoval zřejmě na žádné fotografii, a tak se lze o jeho podobě, respektive o podobě zámku jen dohadovat. Nápovědou může být vyznačení areálu dvora na mapě stabilního katastru ze 30. let 19. století. Areál dvora měl v podstatě pravidelný obdélný půdorys. Jižní část tvořila dlouhá samostatně stojící dřevěná budova, patně stodola či sýpka. Východní část tvořila dvě k sobě přistavené menší budovy, opět dřevěné, které zřejmě sloužily jako chlévy a kůlny. Severovýchodní nároží dvora bylo mírně zkosené, nacházel se zde malý rybníček, či bažina. Jako obytně-správní se jeví dvoukřídlý blok budovy na půdoryse písmene L, která tvořila severní a západní stranu areálu. Lze však předpokládat, že existoval-li zde zámek, pak nezabíral tolik plochy, ale byl obsažen v západní, kratší části této dvoukřídlé budovy. Severní křídlo mělo zřejmě hospodářsko-správní význam. Nasvědčuje tomu i fakt, že na západě se před západním…  číst dále

Jan P. Štěpánek, 26.1. 2009

historie

Kontroverzní a ne zcela ověřená existence zámku v Kunčičkách u Ostravy budí dohady odborníků dodnes. Předpoklad existence šlechtického sídla v Kunčičkách vychází ze vzniku samostatného kunčičského panství v roce 1673. Tehdy toto panství bylo vytvořeno na základě snahy Františka Viléma Sedlického z Choltic z většího celku panství Slezská Ostrava. Majitel nového samostatného panství si jistě musel za účelem bydlení vytvořit zde i své sídlo – zámek. Tento menší zámek či spíše panský dům vznikl s největší pravděpodobností v rámci zdejšího panského dvora na severním okraji vsi. Jeho sídelní funkce netrvala dlouho, neboť již po smrti své matky získal do svých rukou František Vilém i Slezskoostravské panství a Kunčičské do něj přičlenil. Zámek dále v rámci dvora nepřestal existovat a sloužil druhotně jako sídlo správy dvora a ubytování úředníků. Konec existence dvora a s tím i zámku zapříčinil až požár,…  číst dále

Jan P. Štěpánek s využitím J. Ivánek: Ostravské zámky, 2007, 26.1. 2009

pověsti

Otázka umístění zámku v Kunčičkách v několika případech klade zámek do míst současného areálu dolu Alexandr. Mylně se tvrdí, že důlní areál vystavěný v letech 1896 až 1901 využil kompozici starého zámeckého komplexu s čestným dvorem. Tato teorie vyvstává ze skutečnosti, že areál dolu byl opravdu shodou okolností vystavěn v půdorysné kompozici barokních staveb s čestným dvorem. Avšak na starších mapách ze 30. let 19. století lze jednoznačně vidět, že prostor budoucího dolu Alexandr byl tehdy nezastavěný.

Jan P. Štěpánek s využitím J. Ivánek: Ostravské zámky, 2007, 26.1. 2009

Půdorys místa

vyobrazení panského (zámeckého) dvora v Kunčičkách na mapě stabilního katastru z roku 1836, zámecký blok (zámkem bylo spíše jen západní křídlo) je označeno šipkou
© ČÚZK
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Ostrava-město  (OV), Ostrava - Kunčičky

Místa v okolí

 důl Alexandr
 Vítkovice
 Areál MINIUNI
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Pavla
 kostel sv. Josefa
 radnice
 Rovninské balvany
 hotel Imperial
 důl Šalamoun
 Palác Elektra
 Německý dům
 důl Trojice
 Dům umění
 kostel sv. Václava
 stará radnice
 městské hradby
 sloup Panny Marie
 socha sv. Floriána
 důl Neumann
 Městská jatka
 Sýkorův most
 radnice
 důl Josef
 kaple na Zámostí
 Radvanický pivovar
 důl Ema a Lucie
 vila Felixe Neumanna
 Polský dům
 Radvanice
 důl Prokop
 důl Michálka
 nová radnice
 vodárna na Hladnově
 Důl Petr Bezruč
 Důl Jindřich
 halda Ema
 Jubilejní kolonie
 ZOO Ostrava
 Husův sbor
 Zábřeh
 kostel sv. Kateřiny
 židovský hřbitov
 kostel Panny Marie
 důl Michal
 Bartovice
 Důl Heřmanice
 kostel sv. Ducha
 štola Vilemína
 Landek
 štola Nový
 štola Tereza
 štola Štolní
 kaple sv. Barbory
 fara
 školní budova
 štola Hubert
 socha sv. Floriána
 větrný důl Vrbice
 jáma Josef
 Vratimov
 Šenov
 Hošťálkovice
 Stará Bělá
 Rychvald
 kostel Krista Krále
 Svinov
 Vratimov
 Třebovice
 kostel sv. Anny
 Řepiště
 Stará Bělá
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Floriána
 Panský pivovar
 Paskov
 Poruba
 Šumbark
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Anny
 Annin dvůr
 Polanka nad Odrou
 kostel sv. Anny
 Polanská niva
 Orlová
 dvůr Paseky
 Dolní Suchá
 strážní věž
 Stříbrná věž
 Manor house
 židovský hřbitov
 vodárenská věž
 Kotulova dřevěnka
 kostel Všech svatých
 kaple sv. Kříže
 Bohumín
 Chałupki
 Prostřední Suchá
 kostel sv. Jakuba
 evangelický kostel
 kaple sv. Kříže
 městské hradby
 kostel sv. Markéty
 Lískovec u Frýdku
 Hlučín
 Dolní Bludovice
 Lovecký zámeček
 kostel sv. Kateřiny
 Klimkovice
 Šilheřovice
 Horní Bludovice
 kaple Panny Marie
 Prostřední Bludovice
 kaple sv. Barbory
 Dobroslavice
 Brušperk
 Bruzovice
 Horní Suchá
 kostel sv. Stanislava
 kostel sv. Jiří
 socha Boha Otce
 Dolní Lutyně
 dvůr Antonínov
 Životice
 poutní kříž
 Žermanický lom
 Frýdecká synagoga
 Frýdecká šibenice
 Dolní Soběšovice
 Doubrava
 Bezručova kaple
 Koloredovský most
 městské hradby
 stará radnice
 Wolfínský palác
 Frýdek
 Okrouhlá
 Okrouhlá
 radnice Frýdek
 Frýdberk
 socha sv. Barbory
 socha sv. Floriána
 Pitrov
 kaple sv. Anny
 Zoopark
 lesní zámeček
 kostel sv. Jošta
 Karviná - Doly
 dvůr se stodolou
 Munkovice
 Jamnice
 Rechle
 Málkovice
 Milotička
 Neumannova vila
 Petřvald
 Neumannova přádelna
 Těrlicko
 Jaškovská krčma
 Horní Soběšovice
 židovský hřbitov
 kostel sv. Trojice
 Trnávka
 Kocurovice
 Závada
 Dolní Domaslavice
 Ostrá hůrka
 kostel Všech Svatých
 Lom - Mořské oko
 kříž na Vidíkově
 Horní Domaslavice
 Dolní Benešov
 Dolní Tošanovice
Základní informace místa
ID místa: 7201
Typ místa: zámek
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 27.1.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama