
Dvůr v Kunčičkách se bohužel nezachoval zřejmě na žádné fotografii, a tak se lze o jeho podobě, respektive o podobě zámku jen dohadovat. Nápovědou může být vyznačení areálu dvora na mapě stabilního katastru ze 30. let 19. století. Areál dvora měl v podstatě pravidelný obdélný půdorys. Jižní část tvořila dlouhá samostatně stojící dřevěná budova, patně stodola či sýpka. Východní část tvořila dvě k sobě přistavené menší budovy, opět dřevěné, které zřejmě sloužily jako chlévy a kůlny. Severovýchodní nároží dvora bylo mírně zkosené, nacházel se zde malý rybníček, či bažina. Jako obytně-správní se jeví dvoukřídlý blok budovy na půdoryse písmene L, která tvořila severní a západní stranu areálu. Lze však předpokládat, že existoval-li zde zámek, pak nezabíral tolik plochy, ale byl obsažen v západní, kratší části této dvoukřídlé budovy. Severní křídlo mělo zřejmě hospodářsko-správní význam. Nasvědčuje tomu i fakt, že na západě se před západním… číst dále
Kontroverzní a ne zcela ověřená existence zámku v Kunčičkách u Ostravy budí dohady odborníků dodnes. Předpoklad existence šlechtického sídla v Kunčičkách vychází ze vzniku samostatného kunčičského panství v roce 1673. Tehdy toto panství bylo vytvořeno na základě snahy Františka Viléma Sedlického z Choltic z většího celku panství Slezská Ostrava. Majitel nového samostatného panství si jistě musel za účelem bydlení vytvořit zde i své sídlo – zámek. Tento menší zámek či spíše panský dům vznikl s největší pravděpodobností v rámci zdejšího panského dvora na severním okraji vsi. Jeho sídelní funkce netrvala dlouho, neboť již po smrti své matky získal do svých rukou František Vilém i Slezskoostravské panství a Kunčičské do něj přičlenil. Zámek dále v rámci dvora nepřestal existovat a sloužil druhotně jako sídlo správy dvora a ubytování úředníků. Konec existence dvora a s tím i zámku zapříčinil až požár,… číst dále
Otázka umístění zámku v Kunčičkách v několika případech klade zámek do míst současného areálu dolu Alexandr. Mylně se tvrdí, že důlní areál vystavěný v letech 1896 až 1901 využil kompozici starého zámeckého komplexu s čestným dvorem. Tato teorie vyvstává ze skutečnosti, že areál dolu byl opravdu shodou okolností vystavěn v půdorysné kompozici barokních staveb s čestným dvorem. Avšak na starších mapách ze 30. let 19. století lze jednoznačně vidět, že prostor budoucího dolu Alexandr byl tehdy nezastavěný.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.