Pohled od jihu z Potoční ulice
© Jan P. Štěpánek 02/2012
Starý moučný mlýn na vodní pohon měl ještě ve 30. letech 19. století podobu mohutné zděné obdélné budovy, označené číslem 87 (parcela 854). Severně při mlýnu překonávala přes most stará Těšínská ulice Černý potok, který se zároveň těsně nad mostem spojoval s potokem Vlčok (Vlček) a Bílým potokem. Černý potok dále pokračoval podél západní fronty mlýnu k jihu. Je překvapením, že samotný mlýn nebyl závislý na vodě z tohoto potoka, ale byl napojen na systém uměle vytvořeného vodního kanálu (náhonu), který začínal na rozhraní Frýdku a Dobré na řece Morávce, a protékal dolní částí Frýdku. Do řeky, tentokráte Ostravice, vtékal až pod frýdeckým zámkem. Z náhonu byla od vodní papírny (budova č. 86) vedena na mlýn zajímavá smyčka kanálu - k jižnímu kratšímu průčelí mlýnu, kde byla umístěna dvě vodní kola, a za koly se příkopa zase vracela do původního náhonu u papírny. Po převzetí bývalého mlýnu Landsbergery po roce 1868 došlo k výrazné… číst dále
Původně středověký panský vodní moučný mlýn při Černém potoku, poháněný však vodou ze starého mlýnského náhonu, v dolní části mladšího intravilánu města Frýdku. V roce 1868 nevyužívanou budovu od vrchnosti zakoupil Adolf Landsberger, textilní podnikatel židovského původu, a přebudoval jí na tkalcovnu s úpravnou a bělidlem. To vše na vodní pohon, který tak navázal ekonomicky výhodně na bývalý provoz vodního mlýna. V příštích desetiletích byl areál postupně rozšiřován s ohledem na stoupající potřeby výroby. Proč dostal objekt pojmenování "Rechle" nevíme. Pojem rechle označuje dřevěná hradla (česle), čili konstrukci na zachytávání splavovaného dřeva. To v tomto případě nebylo ani odkazem na historické využití objektu či blízkého okolí. V roce 1912 byla tkalcovna poškozena v souvislosti s požárem blízkého areálu úpravny a bělidla firmy Josef Munk a synové. Po rekonstrukci získala budova přibližně současnou podobu. Se… číst dále
|
Přihlášení |
