Celkový pohled na kostel sv. Markéty
© Miroslav BITTER 09/2006
Farní kostel sv. Markéty se nachází v blízkosti zámku v Dolních Bludovicích. Největší zásluhu na postavení dnešního kostela má tehdejší farář Šebastián Piskoř. Ten požádal o biskupské svolení ke stavbě nového chrámu. Základní kámen byl položen na svátek sv. Markéty ve čtvrtek 13. července 1786 a celá stavba byla dokončena v neděli 18. listopadu 1792. Jedná se o pozdě barokní stavbu s klasicistními prvky. Kostel sv. Markéty je tzv. jednolodní s půlkruhovým závěrem a s přístavky sakristií na jižní a severní straně. Z dálky je viditelná hranolová věž zakončená bání s tzv. lucernou. Fasáda je hladká, v průčelí s pilastry, okna i portál s půlkruhovým záklesem. Pod kostelem na svahu k řece Lučině se rozkládá původní hřbitov, na jehož území stál dříve původní dřevěný kostel.
Dolní Bludovice byl ve starším období centrem náboženského života. Již v době Bloudovských nabyly Dolní Bludovice na významu jako sídlo farnosti, k níž byly kromě Horních a Prostředních Bludovic přifařeny také Šumbark a části Datyně a Živoříc. ...Farní kostel se v Dolních Bludovicích připomíná poprvé roku 1335 a pak znovu v roce 1447. Původní budova kostela byla jistě vystavěna ze dřeva, jako většina kostelních staveb na Těšínsku. Tato kostelní stavba stávala nedaleko dnešního kostela, v místech, kde dnes vidíme náhrobní desky bývalých majitelů Bludovic Marklovských a Koschlů, jejichž hroby původně ležely pod podlahou dřevěného kostela. V době reformace přešl kostel za podpory majitelů statku do rukou evangelíků, pod jejichž správou zůstal až do poloviny 17.století. 24.března 1654 byl kostel evangelíkům odňat a uzavřen a posléze předán zpět katolíkům. Počátkem roku 1663 si evangeličtí stavové v této věci stěžovali císaři, nápravy však nedosáhli. O nespokojenosti obyvatel i vrchnosti s protireformačními kroky svědčí i stížnost nově dosazovaného katolického faráře Adama Aloise Tkáče z roku 1660 na opakované nadávky, jimiž ho častoval majitel Dolních Bludovic pan Bernard Marklovský. Týž farář si také posteskl, že bloudovští farníci jsou tvrdošíjní a ničeho bez napomenutí a donucovacích prostředků nechtějí dělat. Za náboženských nepokojů v roce 1692 tento kněz záhadně zmizel. Údajně byl prý utopen vlastními farníky v rozvodněné Lučině. Dřevěný kostel sv. Markéty sloužil věřícím až do sklonku 18. století. Postupně chátrající a prostorově již nevyhovující kostel byl nahrazen novým zděným chrámem, jehož základní kámen byl položen 13. července 1786. Stavbu řídil zpočátku zednický mistr Krečmer z Frýdku a po jeho smrti zednický mistr Rajnoch z Paskova. Tesařské práce na kostele prováděl mistr Jozef Dlouhý ze Staré Vsi. Slavnostní zasvěcení chrámu patronce sv.Markétě a spolupatronu sv. Michalu proběhlo 18. listopadu 1792. Kostel je typickou pozdněbarokní stavbou silně ovlivněnou klasicismem, jakých najdeme na Těšínsku několik. Z původního kostela se dochoval starobylý zvon, umístěný na věži dnešního kostela. Nese reliéfní vyobrazení Matky Boží s Ježíšem Kristem a latinský nápis: „I.N.R.I. A.D. MCCCCXC. Ave regina coelorum, mater regis Angelorum, o Maria“ (Ježíš Nazaretský, král židovský. Léta páně 1490. Buď pozdravena, královno nebes, matko krále andělů, ó Marie). Část vnitřního zařízení kostela je ještě původní, část však již nová. Obraz P.Marie Růžencové pro tento kostel maloval v roce 1849 malíř Meinhold ze Šenova. Obrazy sv. Antonína sv. Jana Nepomuckého maloval v roce 1800 opavský malíř Ignaz Guenther.
|
Přihlášení |
