Šumbark

To, že se jeho nejstarší známí držitelé podle něho titulovali, aniž víme, ze kterého byli rodu, (např. Petr Malý ze Šumbarku 1476 a 1483 a Martin Šambor ze Šumbarku 1481) nasvědčuje tomu, že v té době zde již tvrz stála. Na konci 15.stol přešel Šumbark za neznámých okolností do majetku těšínské komory. Až v roce 1530 je připomínán jistý Šťastný Borynský z Roztropic. Jeho synové Jan a Filip se o Šumbark rozdělili, zatímco další z bratrů Mikuláš se oženil a usadil na Opolsku. Filip prodal svou polovici Šumbarku těšínskému knížeti Václavu Adamovi, jehož syn Frydrych Kazimír ji postoupil v roce 1559 Hanušovi Rudzkému z Rudz. Mezi Borynským a Rudzkým se vlekly majetkové spory, které ukončila až smrt Jana Borynského. Jeho syn Filip, který byl zřejmě dědicem panství však odjel bojovat proti Turkům. Po návratu se oženil s Žofií Rouseckou z Ejvaně a usídlil se na Moravě, kde zastával vysokou funkci biskupského hejtmana na Kroměříži. Vzdálený Šumbark pro něj v této situaci pozbyl významu a proto jej (svou polovici) v roce 1578 prodal za 2000 slezských zlatých Frydrychu Pelhřimovi z Třánkovic. Opět jednotný Šumbark náležel po roce 1594 Janu staršímu Lubovskému z Lubovic, rozhodnému evangelíkovi, který jej roku 1604 prodal Janu Rostkovi ze Bzí. V roce 1686 se stal vlastníkem Šumbarku Jan Rymultovský z Kornic. Pravděpodobně v té době byl na místě tvrze postaven barokní zámeček. Rymultovští z Kornic drželi Šumbark až do roku 1764, kdy jej prodali za 16 800 zlatých Wiplarům z Ušic. Pak se na Šumbarku vystřídalo několik šlechtických rodů (např. Rousečtí z Ejvaně). Dne 30.10.1823 vypukl v zámecké prádelně mohutný požár, který zachvátil hospodářské budovy, zcela zničil dřevěný kostelík sv. Kateřiny s dřevěnou chodbou, která jej spojovala se zámkem a poškodil i samotný zámek. Po tomto požáru byl zámek přestavěn v empírovém slohu, byly postaveny nové hospodářské budovy a kostel byl postaven na jiném místě. V roce 1827 koupil Šumbark Frydrych hrabě Arco se svou manželkou Henrietou roz. baronkou von Durant. Tento rod odvozoval svůj původ od bavorského rodu hrabat von Bogen a proto se jeho pozdější příslušnici psali hrabata Arco – Bogen. Dne 21.9.1835 Frydrych hrabě Arco zemřel a byl pochován na místním hřbitově. Poté patřil zámek do majetku novojičínské měšťanské rodiny Neisserů. V té době byl na jejich náklady postaven nový kostel. Základní kámen byl položen 28.4.1841 a po dokončení byl 27.7.1845 zasvěcen sv. Anně. Šumbarský zámek v téže roce přestal sloužit jako panské sídlo a byl pouze využíván administrativou statků a jako byty pro úřednictvo. Po druhé světové válce zámeček postupně chátral a při budování Havířova byla jeho budova bezohledně zdevastována a zámeček měl být zdemolován. Nakonec byl ale roku 1970 opraven a stalo se z něj až do roku 1994 sídlo Technických služeb města Havířova. Jeho postupná devastace skončila roku 1997, kdy došlo k rozsáhlé rekonstrukci. Zámeček byl slavnostně otevřen pro veřejnost 10.1.1998. Nabízí luxusní ubytování a restauraci. Obřadní síň v patře je také využívána jako malá koncertní síň..