Východní stěna starého lomu, využívaná jako cvičná lezecká stěna.
© Jan P. Štěpánek 05/2005
Botanická zahrada a arboretum vzniklo na místě starého lomu Dolní Kamenárka na jižním úpatí Bílé hory nad městem Štramberk. Unikátní botanická zahrada byla založena na dně lomu a na jeho svazích arboretum o celkové ploše 10 ha.
Hlavní část expozice je tvořena stepním, vápnomilným a teplomilným společenstvem, společenstvem skalních štěrbin s hlavním důrazem na "štramberskou flóru". Zahrnuje pestrou škálu rozchodníků, lomikamenů, kapradin a trav. Zdánlivý chaos ve výsadbě je zcela záměrný, typický pro krasové lokality a mokřady. V zadní části lomu se nacházejí jezírka a mokřady bohaté na vodní a bahenní rostlinstvo, budoucí základ slatiniště s veškerou jeho typickou flórou i faunou (již dnes se zde usadilo mnoho druhů obojživelníků).
Štramberský vápenec je bohatý na fosílie - nálezy na 600 druhů zkamenělin. Jedná se o světově proslulé paleontologické naleziště. V levé části areálu se nachází Pouťová jeskyně (byla objevená 1.5.1999 v době pouti), dlouhá 55 m, propasťového charakteru, bez krápníkové výzdoby (opatřena mříží).
Návštěvníky upoutá vystavěný kamenný labyrint, který je inspirovaný labyrintem ze starých řeckých bájí a pověstí (kde byl uvězněný Minotaurus). Labyrint má připomínat středomořskou oblast - o Štramberku se říká, že z botanického hlediska je nejsevernější částí Středomoří.
Velmi atraktivní je toto místo i pro horolezce. Část stěn lomu je využíváno jako cvičné lezecké stěny (přes 20 m vysoké) s množstvím atraktivních lezeckých cest (obtížnost dle UIAA od 3 do 6+). Nejstarší cesta pochází z roku 1934.
Ve vápencovém lomu Dolní Kamenárka se začalo těžit v roce 1860 a těžba zde probíhala až do 20. let 20. století. ...Lom se stal poté skládkou odpadu (při pozdějším čištění odvezeno neuvěřitelných 986 plně naložených nákladních aut). Později byl povrch skládky zasypán škvárou a bylo zde fotbalové hřiště. Roku 1996 přišel biolog Petr Pavlík s projektem využití lomu na vybudování botanické zahrady a arboreta, s realizací projektu bylo započato r. 1998. Po vyčištění dna lomu na holou skálu se začalo s prvními výsadbami (1998-1999). Vznikla zde expozice původní štramberské vegetace, kterou tvoří vápnomilné a teplomilné rostliny, některé zde rostoucí druhy jsou velmi vzácné. Terén je členitý - jsou zde skalky, jezírka, umožňující růst i mokřadní vegetace, tato část se navíc stala domovem mnoha druhů obojživelníků. Bylo zde zjištěno více než 1100 druhů motýlů, mezi kterými vyniká jasoň červenooký (jinde v ČR se nevyskytuje). Stejně tak je Štramberk jediným místem výskytu ještěrky zední..
|
Přihlášení |
