Obora byla založena r. 1566 jedním z olomouckých biskupů (kteří byli majiteli Hukvaldského panství), Vilémem Prusínovským. R. 1846-47 byla vystavěna ohradní zeď. Rozloha obory se postupem času měnila, z 200 ha (r. 1730) na dnešních 457 ha (r. 1974). Jde o unikátní přírodní prostředí, velmi ceněné.
Hlavní obrázek místa
vstupní brána s arcibiskupským erbem
© Jan P. Štěpánek 08/2005
Obora Hukvaldy-jedinečná přírodní památka nacházející se na území kolem hradního kopce na Hukvaldech a sahající až na vrchol Kazničov, jenž se zvedá do výšky 600 m.n.m a tvoří tak její nejvyšší bod. Obora tvoří nedílnou součást krajiny kolem hradu Hukvaldy a je cílem mnoha výletů pěšky i na kole. Vytváří unikátní přírodní prostředí pro stovky druhů živočichů a rostlin, z nichž mnohé jsou odborníky velmi ceněny. Přirozeným vstupem do obory je architektonicky cenná kamenná brána s litinovou mříží a výrazným arcibiskupským erbem nacházející se na horním konci hukvaldského náměstí. Brána je začleněna do kamenné ohradní zdi, která v minulosti celou plochu obory obepínala. Dodnes je tato zeď z větší části zachována a na místech, kde podlehla působení času je nahrazena současným dřevěným či drátěným plotem. Od vstupní brány vede asfaltová silnice až k památníku Lišky Bystroušky, která poukazuje na život a věčné dílo zdejšího rodáka skladatele Leoše Janáčka. Odtud je možno pokračovat buď doleva prudce do svahu na samotný hukvaldský hrad nebo dále rovně po asfaltové silnici, která návštěvníka provede celou délkou obory. Návštěvník se může kochat nejen přirozenou pralesovitou částí i přírodně-krajinářským dotvářením obory, ale i zcela neznámými pohledy na hrad. Na konci obory se nachází bývalá arcibiskupská hájenka, dnes sídlo správy obory. Z obory se vyjíždí brankou, která je nezamčená, ale návštěvník ji za sebou musí pečlivě zavírat, aby chovaná zvěř nemohla utéct. Po opuštění obory se návštěvník nachází na úpatí Kazičova, na rozhraní obce Mniší a Měrkovice. Přístup a pohyb v oboře je pro veřejnost omezen závaznou vyhláškou, kterou se každý návštěvník musí řídit a s ní seznámen cedulí hned při vstupu do prostoru obory. Velmi doporučovanou dobou pro návštěvu je jaro, kdy zde rozkvétají kaštanové aleje.
Jan P. Štěpánek, info Muzea Beskyd, 23.8. 2005
turistické

Hukvaldské buky

Velkou raritou obory je skupina 7 buků lesních (fagus sylvantica), vyhlášených za památné stromy. Na tom by nebylo nic zvláštního, ale tyto stromy, rostoucí v rozvolněném lesním porostu v blízkosti příjezdové komunikace na hrad, a které měly mít převážně estetický charakter, mají mimořádně mohutně vyvinutý kořenový systém. Ten je vlivem eroze ve strmém svahu obnažený a vytváří tak dojem neskutečného propletence. Kořený systém těchto buků je u báze stromu silně ztluštělý a délka obnažených kořenů dosahuje až 8 m. Tyto mohutné exempláře buků lesních vhledem ke svým dosaženým rozměrům, stáří, vitalitě a ke zcela ojediněle vyvinutému kořenovému systému a v neposlední řadě vhledem ke svému atraktivnímu umístění, dosahují vysoké estetické, krajinotvorné a historické hodnoty. Výška stromů ve skupině je 25 až 32m, šířka koruny se pohybuje mezi 14 a 25 m a obvod kmenů měřený ve výšce 130 cm nad zemí je v rozmezí od 290 cm do 465 cm.…  číst dále

info před stromy, 23.8. 2005

historie

První zmínka o oborním chovu na Hukvaldech spadá do roku 1567, kdy majitelé panství a hradu, olomoučtí arcibiskupové (biskupVilém Prusínovský), trávili letní měsíce na hradě a lov zvěře byl jejich oblíbená kratochvíle. Řadí se tak mezi nejstarší obory svého druhu u nás. Původní obora postupem doby měnila svou rozlohu (v roce 1730 měla 200 ha). V roce 1846-47 byla vystavěna ohradní zeď. Při její stavbě byli zaměstnáni poddaní z okolních vsí, kterým tak bylo tímto způsobem umožněno získat v oněch nuzných letech alespoň nejnutnější obživu. Po roce 1960 byla obora rozšířena na 300 ha a v roce 1974 na dnešních definičních 457 ha. Hukvaldská obora je známá nejen svou divokou přírodní krásou s pozdějšími přírodně-krajinářským dotvářením, ale hlavně chovem vysoké zvěře. V současnosti se zde nachází asi 140 kusů dančí a 120 mufloní zvěře.

Jan P. Štěpánek, info Muzea Beskyd, 23.8. 2005

Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM),

Místa v okolí

 Hukvaldy
 Hukvaldy
 Myslík
 Kozlovice
 zvonička Měrkovice
 větrný mlýn
 Šmiřákův mlýn
 kostel sv. Mikuláše
 švédská mohyla
 Rychaltice
 Skácelův kříž
 fojtství
 Hájovský dvůr
 Vašendův kříž
 kaple Za humny
 Panorama u Chlebovic
 zvonice
 Maxmiliánův dvůr
 Kateřinice
 fojtství
 Bezručova vyhlídka
 vila Machů
 Raškův kámen
 Husova lípa
 Šostýn
 Ringhofferova vila
 Lašské muzeum
 mlýn Strážka
 Příbor
 městské hradby
 sousoší Panny Marie
 kostel sv. Kříže
 Zemanství
 radnice
 Katolický dům
 socha T.G.Masaryka
 Zemanova kaple
 hrobka rodu Rašků
 hrobka rodu Šustalů
 kaple sv. Mauritia
 muzeum Fojtství
 Petrovice
 roubený dům č.p. 5
 Kubartova kaple
 Váňův kámen
 kostel sv. Martina
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 Okrouhlá
 Okrouhlá
 vodní dílo Olešná
 radnice
 rozhledna Bílá hora
 Trnávka
 Kamenárka
 Muzeum Šipka
 kašna
 Štramberk – MPZ
 Šipka
 Expozice figurín
 městské opevnění
 Štramberk
 Národní sad
 Jurův kámen
 dvůr Antonínov
 Panská vyhlídka
 socha Boha Otce
 kostel sv. Jiří
 Frýdberk
 Štandl
 kaple Panny Marie
 Závišice
 Brušperk
 Frýdlant
 Hodoňovice
 radnice
 kostel sv. Kateřiny
 roubená zvonička
 hamr č. VII
 kaple na Kamenci
 boží muka
 kostel Všech svatých
 Lubno
 kaple Panny Marie
 radnice Místek
 Podkostelní mlýn
 Eltzerova přádelna
 boží muka
 Harcovský most
 Alsternova vila
 Měšťanský pivovar
 kaple Při šefru
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Anny
 Husův dům
 Rybí
 Baška
 Nová Ves
 Bezručova kaple
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 kaplička
 kostel sv. Jakuba
 Koloredovský most
 fara
 kaple Panny Marie
 Zoopark
 Kaple skalická
 Frýdek
 Munkovice
 kaple sv. Otýlie
 kostel sv. Josefa
 stará radnice
 Petřvald
 Jamnice
 větrný mlýn
 Rechle
 Frýdecká synagoga
 Neumannova přádelna
 Wolfínský palác
 městské hradby
 Málkovice
 Neumannova vila
 radnice Frýdek
 kostel sv. Jošta
 socha sv. Barbory
 socha sv. Floriána
 kaple Na Skotni
 židovský hřbitov
 ostravický hamr č. I
 Janovice
 Lískovec u Frýdku
 kaple Panny Marie
 Hamerská kaple
 kostel sv. Josefa
 Frýdecká šibenice
 kaple sv. Kříže
 Leopoldova chata
 kostel sv. Vavřince
 lesní zámeček
 Paskov
 socha sv. Floriána
 Panský pivovar
 Čeladná
 fara
 Dobrá
 Josefínin platan
 Bartošovice
 Nová Horka
 Bartošovice
 Mořské oko
 Skalice
 Řepiště
 Zvonička Pustevny
 Skalický lom
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Floriána
 Greiffka
 vodopády Satiny
 U Veličků
 Cyrilka
 vodní mlýn
 kostel sv. Jiří
 socha Radegasta
 Stará Bělá
 kostel Všech svatých
 žilinský vodní jez
 Čertův stůl
 kaple na dolním konci
 kaple na Horním konci
 Bruzovice
 Hukovice
 Vratimov
 Bartošovický mlýn
 PR Bučací potok
 Ondrášovy díry
 Vratimov
 Hubertova chata
 Studénka
 Studénka
 Studénka
 koryto potoka Mazák
 Hodslavice
 Studénka
 kostel sv. Ondřeje
 kostel sv. Stanislava
 staré fojtství
 kostel Všech svatých
 Šance
 klauz Kyčerov
 šance Řečice
 Velké Albrechtice
 kříž na Hutích
Základní informace místa
ID místa: 3421
Typ místa: ostatní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 23.8.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pláže na ostrově CRES, které jsou dostupné autem nebo pěšky

Cestování

Na Chorvatském ostrově CRES je bezpočet nádherných pláží. Některé jsou dostupné autem, některé jen lodí. Navštívili jsme ty které jsou dostupné autem z pevniny a zjistili jejich přednosti a nedostatky. Jako výchozí bod bylo pro nás město Cres.

Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.

Historie

Současná irská literatura nabízí spoustu zajímavých úlomků z historie země v době Vikingů, tedy v 9. až 12. stol. Informace jsou ale často velmi nesourodé. Následující článek se proto pokouší dát dohromady souvislý příběh o událostech v Irsku z této doby.

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

reklama