
Velkou raritou obory je skupina 7 buků lesních (fagus sylvantica), vyhlášených za památné stromy. Na tom by nebylo nic zvláštního, ale tyto stromy, rostoucí v rozvolněném lesním porostu v blízkosti příjezdové komunikace na hrad, a které měly mít převážně estetický charakter, mají mimořádně mohutně vyvinutý kořenový systém. Ten je vlivem eroze ve strmém svahu obnažený a vytváří tak dojem neskutečného propletence. Kořený systém těchto buků je u báze stromu silně ztluštělý a délka obnažených kořenů dosahuje až 8 m. Tyto mohutné exempláře buků lesních vhledem ke svým dosaženým rozměrům, stáří, vitalitě a ke zcela ojediněle vyvinutému kořenovému systému a v neposlední řadě vhledem ke svému atraktivnímu umístění, dosahují vysoké estetické, krajinotvorné a historické hodnoty. Výška stromů ve skupině je 25 až 32m, šířka koruny se pohybuje mezi 14 a 25 m a obvod kmenů měřený ve výšce 130 cm nad zemí je v rozmezí od 290 cm do 465 cm.… číst dále
První zmínka o oborním chovu na Hukvaldech spadá do roku 1567, kdy majitelé panství a hradu, olomoučtí arcibiskupové (biskupVilém Prusínovský), trávili letní měsíce na hradě a lov zvěře byl jejich oblíbená kratochvíle. Řadí se tak mezi nejstarší obory svého druhu u nás. Původní obora postupem doby měnila svou rozlohu (v roce 1730 měla 200 ha). V roce 1846-47 byla vystavěna ohradní zeď. Při její stavbě byli zaměstnáni poddaní z okolních vsí, kterým tak bylo tímto způsobem umožněno získat v oněch nuzných letech alespoň nejnutnější obživu. Po roce 1960 byla obora rozšířena na 300 ha a v roce 1974 na dnešních definičních 457 ha. Hukvaldská obora je známá nejen svou divokou přírodní krásou s pozdějšími přírodně-krajinářským dotvářením, ale hlavně chovem vysoké zvěře. V současnosti se zde nachází asi 140 kusů dančí a 120 mufloní zvěře.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.