Obora byla založena r. 1566 jedním z olomouckých biskupů (kteří byli majiteli Hukvaldského panství), Vilémem Prusínovským. R. 1846-47 byla vystavěna ohradní zeď. Rozloha obory se postupem času měnila, z 200 ha (r. 1730) na dnešních 457 ha (r. 1974). Jde o unikátní přírodní prostředí, velmi ceněné.
Hlavní obrázek místa
vstupní brána s arcibiskupským erbem
© Jan P. Štěpánek 08/2005
Obora Hukvaldy-jedinečná přírodní památka nacházející se na území kolem hradního kopce na Hukvaldech a sahající až na vrchol Kazničov, jenž se zvedá do výšky 600 m.n.m a tvoří tak její nejvyšší bod. Obora tvoří nedílnou součást krajiny kolem hradu Hukvaldy a je cílem mnoha výletů pěšky i na kole. Vytváří unikátní přírodní prostředí pro stovky druhů živočichů a rostlin, z nichž mnohé jsou odborníky velmi ceněny. Přirozeným vstupem do obory je architektonicky cenná kamenná brána s litinovou mříží a výrazným arcibiskupským erbem nacházející se na horním konci hukvaldského náměstí. Brána je začleněna do kamenné ohradní zdi, která v minulosti celou plochu obory obepínala. Dodnes je tato zeď z větší části zachována a na místech, kde podlehla působení času je nahrazena současným dřevěným či drátěným plotem. Od vstupní brány vede asfaltová silnice až k památníku Lišky Bystroušky, která poukazuje na život a věčné dílo zdejšího rodáka skladatele Leoše Janáčka. Odtud je možno pokračovat buď doleva prudce do svahu na samotný hukvaldský hrad nebo dále rovně po asfaltové silnici, která návštěvníka provede celou délkou obory. Návštěvník se může kochat nejen přirozenou pralesovitou částí i přírodně-krajinářským dotvářením obory, ale i zcela neznámými pohledy na hrad. Na konci obory se nachází bývalá arcibiskupská hájenka, dnes sídlo správy obory. Z obory se vyjíždí brankou, která je nezamčená, ale návštěvník ji za sebou musí pečlivě zavírat, aby chovaná zvěř nemohla utéct. Po opuštění obory se návštěvník nachází na úpatí Kazičova, na rozhraní obce Mniší a Měrkovice. Přístup a pohyb v oboře je pro veřejnost omezen závaznou vyhláškou, kterou se každý návštěvník musí řídit a s ní seznámen cedulí hned při vstupu do prostoru obory. Velmi doporučovanou dobou pro návštěvu je jaro, kdy zde rozkvétají kaštanové aleje.
Jan P. Štěpánek, info Muzea Beskyd, 23.8. 2005
turistické

Hukvaldské buky

Velkou raritou obory je skupina 7 buků lesních (fagus sylvantica), vyhlášených za památné stromy. Na tom by nebylo nic zvláštního, ale tyto stromy, rostoucí v rozvolněném lesním porostu v blízkosti příjezdové komunikace na hrad, a které měly mít převážně estetický charakter, mají mimořádně mohutně vyvinutý kořenový systém. Ten je vlivem eroze ve strmém svahu obnažený a vytváří tak dojem neskutečného propletence. Kořený systém těchto buků je u báze stromu silně ztluštělý a délka obnažených kořenů dosahuje až 8 m. Tyto mohutné exempláře buků lesních vhledem ke svým dosaženým rozměrům, stáří, vitalitě a ke zcela ojediněle vyvinutému kořenovému systému a v neposlední řadě vhledem ke svému atraktivnímu umístění, dosahují vysoké estetické, krajinotvorné a historické hodnoty. Výška stromů ve skupině je 25 až 32m, šířka koruny se pohybuje mezi 14 a 25 m a obvod kmenů měřený ve výšce 130 cm nad zemí je v rozmezí od 290 cm do 465 cm.…  číst dále

info před stromy, 23.8. 2005

historie

První zmínka o oborním chovu na Hukvaldech spadá do roku 1567, kdy majitelé panství a hradu, olomoučtí arcibiskupové (biskupVilém Prusínovský), trávili letní měsíce na hradě a lov zvěře byl jejich oblíbená kratochvíle. Řadí se tak mezi nejstarší obory svého druhu u nás. Původní obora postupem doby měnila svou rozlohu (v roce 1730 měla 200 ha). V roce 1846-47 byla vystavěna ohradní zeď. Při její stavbě byli zaměstnáni poddaní z okolních vsí, kterým tak bylo tímto způsobem umožněno získat v oněch nuzných letech alespoň nejnutnější obživu. Po roce 1960 byla obora rozšířena na 300 ha a v roce 1974 na dnešních definičních 457 ha. Hukvaldská obora je známá nejen svou divokou přírodní krásou s pozdějšími přírodně-krajinářským dotvářením, ale hlavně chovem vysoké zvěře. V současnosti se zde nachází asi 140 kusů dančí a 120 mufloní zvěře.

Jan P. Štěpánek, info Muzea Beskyd, 23.8. 2005

Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM),

Místa v okolí

 Hukvaldy
 Hukvaldy
 Myslík
 Kozlovice
 zvonička Měrkovice
 větrný mlýn
 Šmiřákův mlýn
 kostel sv. Mikuláše
 švédská mohyla
 Rychaltice
 Skácelův kříž
 fojtství
 Hájovský dvůr
 Vašendův kříž
 kaple Za humny
 Panorama u Chlebovic
 zvonice
 Maxmiliánův dvůr
 Kateřinice
 fojtství
 Bezručova vyhlídka
 vila Machů
 Raškův kámen
 Husova lípa
 Šostýn
 Ringhofferova vila
 mlýn Strážka
 Lašské muzeum
 Příbor
 městské hradby
 sousoší Panny Marie
 kostel sv. Kříže
 Katolický dům
 socha T.G.Masaryka
 Zemanství
 radnice
 Zemanova kaple
 hrobka rodu Rašků
 hrobka rodu Šustalů
 kaple sv. Mauritia
 muzeum Fojtství
 Petrovice
 roubený dům č.p. 5
 Kubartova kaple
 Váňův kámen
 kostel sv. Martina
 Neptunova kašna
 mariánský sloup
 Okrouhlá
 Okrouhlá
 vodní dílo Olešná
 radnice
 rozhledna Bílá hora
 Trnávka
 Kamenárka
 Muzeum Šipka
 kašna
 Štramberk – MPZ
 Šipka
 Národní sad
 Expozice figurín
 městské opevnění
 Štramberk
 dvůr Antonínov
 Jurův kámen
 Panská vyhlídka
 socha Boha Otce
 kostel sv. Jiří
 Frýdberk
 Štandl
 kaple Panny Marie
 Závišice
 Brušperk
 Frýdlant
 Hodoňovice
 radnice
 kostel sv. Kateřiny
 roubená zvonička
 hamr č. VII
 boží muka
 kaple na Kamenci
 kostel Všech svatých
 Lubno
 Podkostelní mlýn
 Eltzerova přádelna
 boží muka
 kaple Panny Marie
 radnice Místek
 Měšťanský pivovar
 Harcovský most
 Alsternova vila
 kaple Při šefru
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Václava
 Bezručova kaple
 Husův dům
 Rybí
 Baška
 Nová Ves
 kaplička
 kostel sv. Jakuba
 fojtství
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 Koloredovský most
 Zoopark
 fara
 kaple Panny Marie
 Munkovice
 Kaple skalická
 Frýdek
 větrný mlýn
 Rechle
 Frýdecká synagoga
 Neumannova přádelna
 kaple sv. Otýlie
 kostel sv. Josefa
 stará radnice
 Petřvald
 Jamnice
 Málkovice
 Wolfínský palác
 městské hradby
 socha sv. Barbory
 socha sv. Floriána
 kaple Na Skotni
 Neumannova vila
 radnice Frýdek
 kostel sv. Jošta
 židovský hřbitov
 ostravický hamr č. I
 Janovice
 Lískovec u Frýdku
 kaple Panny Marie
 Hamerská kaple
 kostel sv. Josefa
 Frýdecká šibenice
 kaple sv. Kříže
 Leopoldova chata
 kostel sv. Vavřince
 lesní zámeček
 Paskov
 socha sv. Floriána
 Panský pivovar
 Čeladná
 fara
 Dobrá
 Bartošovice
 Josefínin platan
 Bartošovice
 Nová Horka
 Mořské oko
 Skalice
 Řepiště
 Zvonička Pustevny
 Skalický lom
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Floriána
 Greiffka
 vodopády Satiny
 U Veličků
 vodní mlýn
 Cyrilka
 kostel sv. Jiří
 socha Radegasta
 Stará Bělá
 kostel Všech svatých
 žilinský vodní jez
 Čertův stůl
 kaple na dolním konci
 kaple na Horním konci
 Bruzovice
 Hukovice
 Vratimov
 Bartošovický mlýn
 Ondrášovy díry
 Vratimov
 Hubertova chata
 Studénka
 Studénka
 Studénka
 koryto potoka Mazák
 Hodslavice
 Studénka
 kostel sv. Ondřeje
 kostel sv. Stanislava
 staré fojtství
 kostel Všech svatých
 klauz Kyčerov
 Šance
 šance Řečice
 Velké Albrechtice
 kříž na Hutích
Základní informace místa
ID místa: 3421
Typ místa: ostatní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 23.8.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama