hlavní průčelí přádelny
© Jan P. Štěpánek 04/2014
Architektonicky velmi cenný komplex bývalé textilní továrny firmy Lemberger v Místku - Koloredově. Nejdominantnější a nejcennější součástí komplexu je zachovalá hlavní dvoupatrová budova z roku 1893 s mansardovou střechou, obrácená průčelím do hlavní ulice, která napodobuje svou architekturou panská sídla. Fasádu člení římsy, pilastry a složité okenní špalety z režného zdiva ve dvojbarevném provedení. Před průčelím je zachován pozůstatek bývalého podnikového parku a zahradních úprav.
Ačkoliv je budova takřka deset let mimo provoz, tvoří dodnes jednu z nejvýznačnějších a architektonicky nejcennějších budov Místku s historickým poukazem na někdejší textilní slávu Místku a Frýdku.
Historie místecké textilní továrny rodiny Lembergerů se začíná psát v roce 1865. Zakladatel firmy Alois Lemberger si v původně samostatné vsi Koloredově (dnes součást Místku) pronajal nejprve starší hospodářské budovy, kde začal upravovat textilní zboží místních soukeníků. S rozmachem své podnikatelské činnosti bylo nutné rozšířit provozy do větších prostor. V roce 1892 proto A. ...Lemberger zakoupil od bývalého mlynáře Františka Jiříka zchátralý vodní mlýn na rozhraní katastrů Sviadnova a Koloredova. Po vykoupení sousedních parcel přistoupil Lemberger roku 1893 k výstavbě nové tkalcovny. Stavbu pojal opravdu reprezentativně - tkalcovna byla mohutná dlouhá budova s mělce vystupujícími nárožními a průčelními rizality a trojicí kratších křídel do zadního traktu. Fasáda budovy byla velmi bohatě členěná římsami, ozuby, nárožními pilastry a okenními špaletami - vše z režného ozdobného zdiva ve dvojím barevnostním provedení. Celek kryla mansardová střecha. Objekt tak dostal podobu spíše reprezentativního sídla než textilní továrny. Na tuto budovu, kde byly umístěny i kanceláře správce továrny a mistrů, navazovala v zadní části rozsáhlá plocha vlastních tkalcoven s původně pěticí pilovitých prosklených střech. Ve svých počátcích fungoval provoz továrny na starší vodní náhon, napájející původně starší vodní mlýn. Tento vodní náhon začínal v místě tzv. staroměstského jezu nad Místkem a procházel celým starým Místkem. Poháněl všechny tři původně středověké místecké mlýny a v Koloredově se za Jiříkovým mlýnem vléval zpět do řeky Ostravice. Za tímto účelem Lemberger vystavěl při továrně novou kotelnu se strojovnou. Postupem času se z firmy A. Lembergera stala největší místecká textilka s přádelnou, tkalcovnou, bělidlem, barvírnou a úpravnou. Lembergerové si nechali v blízkosti továrny, při hlavní silnici z Frýdku do Místku, vystavět i obytnou reprezentační vilu s malým parčíkem (zbořena ve 20. století v souvislosti se socialistickou asanací a výstavbou). Kromě péče o své pohodlí investovali Lembergerové i do sociální situace svých zaměstnanců. Vystavěli nové úřednické domy a kolonii dělnických domků. Na počátku 30. let 20. století měla firma pobočné závody v Krnově, Hrádku nad Nisou a filiálku ve Vídni. Odbytiště nalézali výrobky až v Jugoslávii, Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a Turecku. Hospodářská krize 30. let 20. století však dolehla i na Lembergerovu firmu. V roce 1936 se s dluhy ve výši 1 200 000 korun zastřelil majitel Artur Lemberger. Za 2. světové války přešel komplex textilky jako židovský majetek pod německou správu. Po skončení války a osvobození Československa potkal Lembergerovu textilku stejný osud jako další židovské textilní závody na území Frýdku a Místku. Komplex byl začleněn pod správu n. p. Slezan, pod kterým fungoval takřka celou 2. polovinu 20. století. Na počátku 21. století již nebyl podnik Slezan a. s. schopen konkurovat textilním produktům z Asie a byl poslán do konkurzu. V současné době jsou jednotlivé textilní závody ve Frýdku - Místku nabízeny konkurzním správcem k prodeji či pronájmu. Díky tomu hrozí i architektonicky velmi cenné budově Lembergerovy textilky demolice, stejně jako v případě neméně cenné Landsbergerovy přádelny ve Frýdku.
|
Přihlášení |
