Zaniklý železný hamr č. I z let 1825–30 fungoval do r.1927. Stával na bývalém náhonu, při levé straně silnice z Frýdlantu do Ostravice. Dnes zachována terénní nerovnost a kousek základového zdiva. Byl nejhornějším ze všech čtyř ostravických hamrů.
Ostravický hamr č. I, zvaný podle posledního majitele také jako „Nytra“, byl jedním ze čtyř průmyslových objektů na zpracování železné rudy a surového železa v beskydské obci Ostravice. Stával jako první z ostravických hamrů na bývalém vodním náhonu, který se v některých místech dochoval doposud. Hamr č. I byl v provozu ještě ve 20. letech 20. století. Poté byl rozebrán. Dnes dochována jen nevýrazná terénní nerovnost a krátký úsek kamenné základové spáry.
Jan P. Štěpánek, 27.9. 2007
historie
Hamr č. I byl postaven stejně jako ostatní tři hamry mezi léty 1825 – 30 hamerním mistrem Janem Kuděláskem. Dle dostupných informací prý hamr naposledy fungoval v roce 1927. Poté byl takřka beze zbytku rozebrán.
Jan P. Štěpánek, 27.9. 2007
podle Archeologie Moravy a Slezska 2003: Mgr. Jaromír Polášek, Plavení dřeva v oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd v souvislosti se zaniklou hutní produkcí, s.169
pověsti
Poloha a popis zaniklého hamru č. I
Nejvýše položený ostravický hamr na zpracování železa, označovaný jako hamr č. I „Nytra“, stával nejblíže k centru Ostravice a jako první na umělém náhonu, který cca 200 m nad hamrem odbočoval z potoka Stříbrník. Tento průmyslový objekt stával vpravo u cesty z Frýdlantu do Ostravice, přibližně v úrovni Grandhotelu Hamr, který je za železniční tratí. Bohužel přes část místa, kde objekt stával, vede výše zmíněná silnice. Dnes je na zachovalém místě bývalého hamru dobře patrná kopřivami a lískami zarostlá terénní nerovnost mezi cestou a oplocenou zahradou. Právě oplocení zahrady přibližně kopíruje průběh zaniklého hamerního náhonu. Plot lemuje trojice hraničních kamenů s vytesanými kladívky, které značí průběh železárenských a hamerníci objektů (= náhonu). Jen však asi 40 m nad místem hamru je průběh bývalého náhonu ještě stále dobře patrný a v mnoha místech se vyskytuje původní kamenné zpevnění břehů náhonu. Budova hamru nebyla…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 27.9. 2007
podle Archeologie Moravy a Slezska 2003: Mgr. Jaromír Polášek, Plavení dřeva v oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd v souvislosti se zaniklou hutní produkcí, s.169
