Zříceniny hradu. Založen Hückeswageny před r. 1297, poprvé zmíněn r. 1347. Po dobytí za markraběcích válek r. 1404 obnoven, po dobytí husity asi r. 1428 rozbořen, r. 1467 uváděn jako pustý. Od 30. let 20. stol. hrad intenzivně zkoumán a konzervován.
Hrad Šostýn se nachází na nevysokém zalesněném kopci 1,5 kilometru jihovýchodně od středu města Kopřivnice v blízkosti městského koupaliště a jeho zříceniny jsou volně přístupné po žluté turistické značce vedoucí z vlakového a autobusového nádraží. Automobilem je možno zajet až pod vrch a lesní cestou se po 10 minutách chůze dostanete ke zříceninám. Návštěvník, očekávající velký a zachovalý hrad jako jsou nedaleké Hukvaldy, bude zřejmě zklamán. Lze shlédnout rozsáhlý prostor s dvěma okruhy valů a příkopy, znovu obnovený rybník středověkého původu, výkopy odkrytých základů okrouhlé věže (bergfritu) a zčásti rekonstruované odkryté sklepní prostory paláce. Dodnes lze v terénu jasně rozpoznat dělení hradu na dvě samostatné jednotky oddělené mohutným částečně ve skále vylámaným příkopem. Čelní, s pozůstatkem štíhlé válcové věže a zdmi několika nejasných objektů, a zadní s dominantou pozůstatků mohutného dvouprostorového paláce a vstupní stavby "přilepené" na skálu. Stav poznání hradu se rok od roku zvyšuje. Neustále probíhá za finanční podpory radnice města Kopřivnice jeho odkrývání a konzervování odkrytého zdiva, stále jsou nacházeny nové a nové archeologické nálezy. Nově bylo přesně definováno umístění hospodářského zázemí hradu, vědeckými metodami zjištěno, že i předhradí bylo opevněno kamennou zdí. Plány hradu a jeho rekonstrukce, které byly udělány pro dobu např. před 10 lety, jsou dnes již o mnoho pozměněné. Šostýn opravdu stojí za návštěvu. Kdo není milovník velkých hradních zřícenin, ale naopak nadšenec pro odkrývání historie hradu "za pochodu", ten si na Šostýně opravdu užije. Stejně jako stojí za pohled krásný obnovený rybník před hradem.
Jan P. Štěpánek, 13.9. 2002
Hrad vznikl zřejmě nedlouho před rokem 1293, byl stavěn způsobem, jaký byl v té době obvyklý. Otázkou však dodnes zůstává jeho stavitel. Nechali jej vystavět Hückeswagenové, s jejichž hrady na Starém Jičíně či Hukvaldech má hodně podobností nebo olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu, čemuž by zase nasvědčovalo jeho stavění na naše končiny v jiném stylu? Podoba s Jičínem a Hukvaldama je shodná převážně v použití strážní věže (bergfritu). I na Šostýně stála výstražně namířena proti příchozímu v čele nad cestou přes dřevěný most, jistěže v poslední části zvedacím. Měla v průměru necelých 6 a půl metru a tudíž nemohla být příliš vysoká – bylo prý z ní ale vidět na věž Štramberka, jenž vznikl o něco později, i na Hukvaldy (což bylo nedávno oficiálně potvrzeno). Spolu s docela malým dvorkem a strážnicí pro posádku byla vysloveně obrannou částí – jakýmsi "hrádkem". Teprve za ní se vcházelo po druhém mostě nad…
číst dále
výňatek ze 3. svazku vlastivědných průvodců, Jan P. Štěpánek, 13.9. 2002
