Rychaltice

Rychaltická tvrz ležela dle mnoha badatelů na oválném návrší nad bývalým panským dvorem, pozdějším státním statkem, západně od středu obce a kostela. Nejsnadnější přístup ke dvoru a od něj do kopce na návrší je od rychaltického kostela. Tady se dá snadno přejet i autem po mostě přes říčku Ondřejnici a pokračovat stále rovně až do chátrajícího areálu dvora.

K problému lokace rychaltické tvrze existují v podstatě dvě teorie. Obě mají svá pro i proti.

Pan J. Tichánek umísťuje středověkou tvrz přímo na vrcholek návrší nad bývalým panským dvorem, kterému se dodnes říká Bollwerk, do trati zvané „Ve vápenkách“. Celá lokalita pahorku je viditelně narušena těžbou vápence, která tu probíhala v průběhu 19. století. Lokalita samotná je dosti rozsáhlá s místy zachovanými náznaky možných příkopů a navážkami vytěžené hlušiny. Střední plató návrší je narušeno zřízením oplocené bažantnice. Severozápadním směrem od oplocení bažantnice bylo na přilehlé roli nalezeno povrchovými sběry větší množství středověkých keramických zlomků, které byly vesměs datovány do období 14. až poloviny 16. století. Místo samo by bylo pro středověké sídlo velmi výhodně, chráněné ze tří stran svahy a od stoupajícího pole na západě byla lokalita chráněna příkopy a valy, avšak těžební činnost toto místo natolik porušila a rozčlenila, že je dnes prakticky nemožné odhadnout, kde opravdu leželo samotné jádro lokality, a které z příkopů jsou vytvořeny úmyslně pro středověkou tvrz, a které až činností lomu. Pro toto hodně členité místo však mluví jednoznačně jeho poloha a archeologické nálezy.

Prostor tvrziště je po většinu roku silně zarostlý trávou a hustými keři, částečně také vzrostlými stromy. Její zaměření je proto dost problematické. Rozměry tvrziště ukazují na prostor o stranách 200 x 50 metrů a kdy centrální plató mohlo akceptovat plochu cca 50 x 30 metrů. Lze předpokládat, že objekty tvrze byly postaveny z místního materiálu – tedy z vápencového lomového kamene. Jejich velikost a situování by mohl prokázat jen případný archeologický průzkum.

Naopak druhou variantu lokace rychaltické tvrze uveřejnil již dříve i Dr. M. Plaček. Ten situuje rychaltickou tvrz na jazykovitý výběžek z masívu výše zmiňovaného vršku, při jeho samotném jihozápadním úpatí. Ten je dosti veliký, 50 m dlouhý a u jeho kořene se zdá být 9 m široký a 1,5 m hluboký příčný příkop a val, před nímž je náznak druhého příkopu. Při severním boku je plochý pahrbek ledvinového tvaru (19 x 10 m), který od jihozápadního výběžku kopce odděluje příkopová úžlabina (šířky 12, hloubky 4 m). Také se zdá , že nízká hrázka se táhla po jižním okraji jazyka až k menšímu pahrbku na jihovýchodě. Tam mohl jazyk původně končit. Samotné místo by mělo pro středověké sídlo poměrně vhodnou polohu, avšak bylo by zcela nechráněno od stoupajícího návrší. S touto lokalizací však nesouhlasí J. Tichánek, který studiem starších podkladů a rozhovory s místními lidmi zjistil, že tento jazykovitý výběžek vznikl vyvážkou hlušiny při těžbě

K přesnému zjištění toho, která ze sousedících lokalit je ta „pravá“ bude potřeba provézt zjišťovací archeologický výzkum. Ať to však je se skutečnou rychaltickou tvrzí jak je, místo samotné, jak samotný vršek pahorku, tak jeho jazykovitý výběžek na jihozápadě, jsou velmi zajímavé a pro milovníky historie atraktivní. Je však třeba připomenout, že obě místa jsou v období vegetace zcela zarostlé keři a vysokou travou s kopřivami a je takřka nemožné zde cokoliv vidět. Nejlepší je návštěva tohoto místa z kraje jara a na podzim po opadu listí.