Židovský synagoga vystavěná v maurském neorománském slohu v l. 1864-65 dle projektu M. Zapletala z Frenštátu p. R. Rozšířena v r. 1893. V noci ze 13. na 14. 6. 1939 vypálena zfanatizovanými frýdeckými Němci. V r. 1940 byly ohořelé zdi strženy. Dnes zarostlá nezastavěná plocha bez výraznější památky.
Synagoga, vystavěná frýdeckou židovskou komunitou ve zdobném maurském neorománském slohu v letech 1864-65, vzala za své během zfanatizované akce místních německých spoluobčanů v roce 1939. Ač mohla býti obnovena, nebylo k tomu svoleno a v roce 1940 byly ohořelé zdi stavby zbořeny. Dnes je plocha po bývalé synagoze nezastavěna a zarůstá travou nad rušnou Revoluční ulicí naproti frýdeckému zámku. Z někdejší frýdecké židovské komunity se rekrutovalo mnoho věhlasných podnikatelských rodin, které daly díky svým aktivitám práci nejen stovkám až tisícům místních lidí, ale především na přelomu 19. a 20. století díky svým stavbám daly charakter mnoha částem města Frýdku i sousedního Místku, což jim dnes bohužel často oplácíme spíše negativními zásahy do podoby města. Vzpomeňme na Neumanny, Löwy, Lembergery, či Landsbergery, kteří dokonce získali za svou podnikatelskou a sociální aktivitu v roce 1912 od císaře Františka Josefa I. šlechtický titul.
Jan P. Štěpánek, 12.10. 2019
Nevelká židovská komunita se ve Frýdku usadila nejpozději na konci 16. století, kdy se o ní činí v listině z roku 1584 první zmínka. Z nejvýznamnějších židovských rodin počátku 18. století je možné zmínit Munky a Löwy, kteří se živili obchodem, vinopalnictvím či výběrem mýta. Další rodiny přišly do Frýdku a okolí po připojení Haliče k habsburské monarchii v roce 1772. Na počátku 19. století už byla zdejší židovská komunita poměrně početná, ale přesto neměla svého rabína. Nábožensky spadali frýdečtí židé pod rabinát ve vzdáleném Těšíně. S ekonomickým rozmachem, který měl za následek i vyšší společenské postavení podnikatelských židovských rodin ve Frýdku, si zdejší komunita vyjednala zřízení vlastní náboženské obce a rabinátu. Nedlouho po založení místního židovského spolku bylo přikročeno i ke stavbě vlastní synagogy, templu. Pro tento účel získala židovská obec od majitele panství arcivévody Albrechta pozemek na severní…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 11.10. 2019
dle článků J. Poláška (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek) a T. Adamce (Státní okresní archiv ve Frýdku-Místku)